Politolog Petr Drulák píše o hlavních politických důvodech odhlasování amerického balíčku na podporu Ukrajiny.
Americký balíček pomoci pro Ukrajinu podle očekávání počátkem minulého týdne hladce prošel Senátem a Bidenova administrativa má volné ruce v další podpoře válce na Ukrajině. Klíčové bylo hlasování Sněmovny reprezentantů, kde část republikánů změnila svůj předchozí odmítavý postoj a balíček nechala projít. Nejspíše je vedlo přesvědčení, že pokud nezabrání kolapsu Ukrajiny, může je to před prezidentskými volbami poškodit. Svoji roli hraje také to, že naprostá většina z 61 miliard dolarů „pro Ukrajinu“ půjde americkým firmám, vojákům a úřadům, a tedy i republikánským voličům.
Změnu na republikánské straně před týdnem naznačil Donald Trump, když prohlásil, že považuje za důležité, aby se Ukrajina udržela. Díky tomuto prohlášení mohl republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson ukrajinský balíček prosadit navzdory tomu, že většina republikánů byla proti. S Trumpovým požehnáním unikl osudu svého předchůdce Kevina McCarthyho, jehož loni na podzim jeho vlastní republikáni popravili za to, že hlasoval s demokraty.
Trumpa k otočce patrně přiměla vážnost situace. Ukrajině by bez americké pomoci hrozilo zhroucení a Trump asi usoudil, že před listopadovými volbami by se mu nevyplatilo, aby byl obviňován z jejího kolapsu. Jak moc se americká očekávání změnila, ukazuje jednoduché srovnání. Zatímco v roce 2022 schválil americký Kongres 113 miliard dolarů, aby Ukrajina porazila Rusko, o necelé dva roky později schvaluje 61 miliard dolarů, aby se Ukrajina alespoň dalších sedm měsíců udržela.
Většina schválených prostředků však zůstává Američanům. 23 miliard půjde na doplnění amerických arzenálů, které vyprázdnily dodávky na Ukrajinu. 11 miliard zafinancuje americké operace v regionu. 14 miliard dolarů dostanou američtí zbrojaři na dodávky pokročilých zbraňových systémů Ukrajině. Kyjev nejvíce zajímá 8 miliard, bez nichž by se patrně začal hroutit státní aparát. Představují přímou podporu ukrajinskému rozpočtu, peníze na penze či platy státních zaměstnanců. V balíčku je také 26 milionů dolarů na lepší kontrolu, aby se z oněch osmi miliard v Kyjevě rozkradlo co nejméně.
Mezi pokročilými zbraňovými systémy představují průlom taktické balistické střely (ATACMS). Jejich dosah je delší než u raket, které Západ na Ukrajinu dosud dodával a umožňuje zasáhnout území Ruska. V březnu USA už první z těchto systémů tajně dodaly a Ukrajina je použila k útoku na Krym. Američané si sice vymiňují, že rakety nebudou moci být použita k útokům na samotné Rusko, nicméně není zřejmé, jak dlouho to bude v atmosféře stupňující se eskalace platit. Rusko dává najevo, že v případě podobných útoků přičte odpovědnost Američanům a nevylučuje použití taktických jaderných zbraní na Ukrajině.
Mimo tento eskalační krok ze strany USA, ukrajinský balíček strategickou situaci na bojišti nezmění. Nemůže nic udělat s hlavními limity ukrajinské obrany: nedostatkem lidí a munice. Nedostatek munice neřeší nové peníze, neboť munice ve světě prostě fyzicky chybí. Podle údajů estonské zpravodajské služby ruská muniční výroba sedminásobně přesahuje tu západní. Deindustrializace Západu zasáhla i zbrojní výrobu a na tom žádné rozpočtové opatření nic nezmění. To se týká i zmiňovaných pokročilých zbraňových systémů. Bude je třeba nejdříve vyrobit. Není proto vůbec zřejmé, co všechno se z oněch 14 miliard v letošním roce na Ukrajinu vůbec dostane.
Je však téměř jisté, že stačit to nebude. A možná ještě před volbami si Washington bude muset položit ukrajinskou otázku. Nepůjde však už o otázku kolik, nýbrž proč a jak dál.
Článek vyšel původně v časopise Štandard. Publikujeme se svolením. Text není určen k šíření na další weby!