Hlavním bodem návštěvy keňského prezidenta Williama Ruta ve Spojených státech se stala policejní mise na Haiti pod vedením Keňanů.
Karibskou zemí Haiti v posledních měsících zmítají násilnosti poté, co gangy v únoru vyhlásily válku vládě bývalého premiéra, neurochirurga Ariela Henryho. Podle OSN bylo od ledna do března v celé zemi zabito nebo zraněno více než 2 500 lidí a nejméně 95 000 lidí uprchlo z hlavního města Port-au-Prince. Henry loni požádal Radu bezpečnosti OSN o vyslání mise, která by posílila haitské bezpečnostní síly a pomohla potlačit bující násilí gangů. Radě bezpečnosti se dlouhé měsíce nedařilo najít zemi, která by se ujala vedení takové mise, nakonec se však k úkolu především z finančních důvodů přihlásila Keňa. Hlavním bodem programu setkání keňského prezidenta Ruta s protějškem Joem Bidenem se tak stala mnohonárodní bezpečnostní intervence v neklidné karibské zemi. Misi na Haiti povede Keňa s podporou Washingtonu i OSN, kdy Washington se stal nejhlasitějším podporovatelem Keni a největším sponzorem mise. Ruto mezitím shání i další všemožné zahraniční investice, které by vyrovnaly keňské dluhy. Země se totiž obává nesplacení obřího dluhu ve výši 2 miliard dolarů, který má Keňa vůči Číně, od níž si země půjčila obrovské množství peněz na podporu velkých infrastrukturních projektů, včetně železniční trati mezi Nairobi a přístavním městem Mombasa.
Rozhodnutí vedení Keni ovšem čelí domácím problémům spojeným s touto strategií. Plánované vyslání policistů na Haiti vyvolalo ostré debaty v keňském parlamentu a u soudů. Nasazení čelí ostrému odporu keňských opozičních zákonodárců, ale i skupin pro lidská práva a právníků. Opoziční zákonodárci obviňují Rutovu vládu z toho, že nedokázala zajistit bezpečnost Keni, a tvrdí, že se země účastní této iniciativy pouze kvůli peněžním ziskům. Tvrdí také, že úřady nasazují policii v rozporu s ústavou, která povoluje pouze nasazení armády. Aktivisté za lidská práva navíc upozorňují, že keňské policejní síly jsou dlouhodobě obviňovány z mimosoudních poprav a mučení, kdy loni v červenci policie dokonce zahájila palbu na lidi protestující proti vyšším daním a rostoucím životním nákladům a zabila nejméně 35 osob. Zahraničních intervencí se rovněž obávají mnozí obyvatelé Haiti. Patnáct let trvající mise OSN má za sebou poskvrněné dědictví, které je spojeno s obviněními ze sexuálního zneužívání mírových sil a obviněními, že do země zavlekly choleru. Ministr zahraničí USA Antony Blinken však označil misi za „klíčovou“. Washington přislíbil financování ve výši 300 milionů dolarů a Kanada dalších 123 milionů dolarů. Keňské a bojově vycvičené polovojenské jednotky všeobecné služby, zvané Recce commandos měly již několikrát za úkol potlačovat domácí nepokoje. Podílely se na operacích proti al-Šabáb v sousedním Somálsku. Nyní stovky keňských policistů údajně v rámci příprav na své nasazení absolvují výcvik a kurzy francouzštiny. Keňané hovoří anglicky, svahilsky a dalšími domorodými jazyky, zatímco na Haiti jsou úředními jazyky haitská francouzština a kreolština. Policejní pomoc přislíbilo OSN i několik dalších zemí, včetně Beninu, Baham, Jamajky, Guyany, Barbadosu, Antiguy a Barbudy, Bangladéše a Čadu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.