Zatímco evropská ekonomika je nemocná, nynější snížení úrokových sazeb ukazuje na stabilitu eurozóny.
Snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou v tomto týdnu představuje podle hodnocení článku agentury Bloomberg významný okamžik, neboť zahajuje cyklus uvolňování měnové politiky bez tlaku finanční krize. Investoři si zachovávají důvěru v eurozónu a udržují výnosy na stabilní úrovni. Eurozóna se však potýká s pomalým růstem, nízkou produktivitou, nepříznivým demografickým vývojem a fiskálními problémy v některých zemích. Klid na trzích a oživení ekonomiky jsou příležitostí pro tvůrce politik tyto problémy řešit. Pokud tak neučiní, může to mít za následek, že Evropská unie ztratí globální sílu a zaostane za USA a Čínou. Snížení sazeb ECB se shoduje s poklesem inflace a koncem mírné recese, což naznačuje bod obratu pro tento region. I když došlo k mírný nárůst výnosů, obavy z roztříštěnosti trhu se zmenšily.
Nálada investorů vůči Evropě se zlepšila v důsledku soudržnějšího politického rámce a protikrizových opatření, která zavedla Evropská unie a Evropská centrální banka (ECB). Zatímco v loňském roce se americké a švýcarské banky potácely v problémech, eurozóna zůstala stabilní, což dokazuje její odolnost. Dlouhodobé problémy jako je stárnutí populace, změna klimatu a globální roztříštěnost, přetrvávají i nadále a představují hrozby. Slabá produktivita a pomalý růst v porovnání s USA mají vedly ke snížení životní úrovně a poklesu globální ekonomické síly. Rozdíl mezi evropskou a americkou ekonomikou je značný a podle předpovědi agentury Bloomberg Economics do roku 2050 dosáhne téměř 40 %.
Dalším velkým problémem je stárnutí populace, které přispívá k nízkému potenciálnímu růstu a obavám o udržitelnost dluhu, a to i proto, že důchody v celém regionu jsou z velké části financovány z veřejných zdrojů či z běžných daňových příjmů. Míra porodnosti je horší, než se očekávalo, což vede k dlouhodobým problémům. Země, které se potýkají s fiskálními omezeními, čelí zhoršení stavu veřejných financí, přičemž se předpokládá, že Itálie bude mít nejvyšší zadlužení v Evropě za poslední tři roky.
Dluh v procentech HDP roste v Itálii, Francii a Belgii, přičemž deficity přesahují hranici 3% limit EU. Agentura S&P Global Ratings nedávno snížila rating Francie kvůli nesplněným rozpočtových cílů. Navzdory současné důvěře investorů se minulé státní turbulence připomíná, jak rychle se může nálada změnit.
Bývalý prezident ECB Mario Draghi se chystá zveřejnit velmi očekávanou zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, v níž zdůrazní potřebu zvýšit konkurenceschopnost Evropy a zavést „radikální změny“, aby se zabránilo uzavření průmyslových odvětví nebo jejich přesunu mimo EU. Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím prosazuje vlastní program, který zahrnuje větší integraci kapitálových trhů, aby napodobil úspěch USA při vytváření obrovských finančních fondů.
Oba lídři zdůrazňují, že je naléhavě nutné, aby se Evropa stala inovativnější a efektivnější. Snaha EU o sebezdokonalování má pravděpodobně větší dynamiku než obvykle, i když blok nikdy neměl nouzi o nápady, které se jen těžko daří realizovat. Zatímco velké zprávy a iniciativy byly v evropské integraci historicky běžné, v poslední době se vyvíjejí především z krizí. Ekonomové doufají v dlouhodobá opatření, jako např. EU nové generace 2.0 a unie kapitálových trhů, aniž by bylo nutné další krize, která by přinesla změnu.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.