Zdá se, že Rusko profituje z války a kremelský vůdce Putin se zaměřuje i na zbrojní výrobu do budoucna.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal celý seznam pokynů pro rozvoj obranného sektoru s cílem vyrábět ještě více zbraní a munice. Země se připravuje na desetiletí trvající válečnou ekonomiku. Počet podniků – včetně soukromého sektoru – v posledních dvou letech války prudce vzrostl. „Vojensko-průmyslový komplex je dnes lokomotivou ekonomiky,“ řekl ekonom Pjotr Fradkov, předseda Promsvyazbank a syn Michaila Fradkova, bývalého šéfa vlády a ředitele zahraniční rozvědky SWR, s ohledem na vysoký počet obchodních transakcí.
Částečně díky válečné ekonomice očekává ruské vedení v letošním roce hospodářský růst kolem 2,8 procenta. Jen na obranný rozpočet vydá Kreml v letošním roce částku odpovídající přibližně 110 miliardám eur. Dalších 34 miliard eur bude vynaloženo na národní bezpečnost a bezpečnostní agentury. Celkem to představuje 38,6 % všech výdajů ruského rozpočtu nebo 8 % hrubého domácího produktu. Je to poprvé, kdy Rusko investuje do armády a bezpečnostních organizací více peněz než do sociálních výdajů.
Jednasedmdesátiletý Putin rovněž zdůraznil, že navzdory očekávání mnohých Rusko dosud dobře obstálo v konfrontaci s trestnými opatřeními Západu. Rusko zůstává klíčovým partnerem ve světovém obchodu, navzdory všem překážkám a „nelegitimním sankcím“ země rozvíjí svou logistiku a geografii mezinárodní spolupráce, uvedl Putin.
Západní experti potvrzují, že ruská ekonomika je navzdory tlaku sankcí poměrně silná. Vídeňský institut mezinárodní ekonomie zjistil, že většina západních společností je na ruském trhu navzdory sankcím stále přítomna. Hrozba konfiskace nebo znárodnění jejich majetku mocenským aparátem v Moskvě – výměnou za zmrazená ruská aktiva v zahraničí – však vyvolává v západních obchodních kruzích nejistotu.