Sedmadvacet hlav států a předsedů vlád zhodnotilo výsledky voleb do Evropského parlamentu a rozhodlo o třech nejvyšších postech, které povedou instituce EU v nadcházejícím cyklu.
Evropská rada přijala ve čtvrtek 27. června rozhodnutí, kterým se Evropskému parlamentu jako kandidátka na funkci předsedkyně Evropské komise navrhuje Ursula von der Leyenová. Vhodnou kandidátkou na funkci vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku je Kaja Kallasová, estonská premiérka. Bývalý portugalský premiér António Costa má být předsedou Evropské rady na období od 1. prosince 2024 do 31. května 2027. V případě předsedkyně Evropské komise a šéfky unijní diplomacie ještě musí obě kandidátky schválit Evropský parlament na své ustanovující schůzi v červenci.
Během závěrečné tiskové konference vyjádřila von der Leyenová své uznání slovy: „Ráda bych vyjádřila své poděkování vedoucím představitelům, kteří podpořili mou nominaci na druhý mandát předsedkyně Evropské komise. Pro mě to znamená, že nyní budu usilovat o potvrzení svého jmenování Evropským parlamentem poté, co předložím své politické směry na příštích pět let.“
Rozhodnutí šéfů států a vlád přichází tři týdny po volbách do EU, v nichž většinu křesel získaly centristické strany – demokraté, konzervativní EPP a liberálové, ačkoli pravicová konzervativní strana Evropští konzervativci a reformisté (ECR) a krajně pravicová strana Identita a demokracie (ID) dosáhly velkých zisků.
Za Českou republiku se zasedání účastnil premiér Petr Fiala.
Důležitým bodem jednání bylo schvalování strategického programu na dalších pět let. Podle českého premiéra je tento program nyní realističtější, než byl ten minulý a mnohem více se v něm odráží zájmy ČR, což je výsledek vytrvalého českého diplomatického úsilí. Podařilo se prosadit větší tlak na ochranu hranic v rámci migrace a také posílení spolupráce se třetími zeměmi. Evropská rada se taktéž shodla na pragmatickém přístupu ke klimatické politice, která musí podporovat průmysl. Zrychlit by se měla i možnost návratu nelegálních uprchlíků. V rámci strategického programu se Česku podařilo prosadit dvě své priority – bezpečnost a hospodářský růst.
„Česká republika prosadila v oblasti energetiky konkrétní úpravu textu závěrů, ve kterých se mluví o zajištění dostupné energie včetně využívání všech nízkouhlíkových zdrojů – tedy i jádra. V oblasti konkurenceschopnosti se podařilo zahrnout důrazy na otevřenou obchodní politiku, což je důležité pro české firmy,“ řekl Fiala. V textu je zahrnuto také omezování přebytečné byrokracie a regulace.
Na začátku summitu lídři Evropské unie také podepsali za osobní přítomnosti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bezpečnostní dohodu, která i nadále zaručuje vojenskou pomoc Ukrajině.
Další podrobnosti ke čtvrtečnímu setkání lídrů EU najdete zde v češtině.