Zvolení reformistického kandidáta představuje příležitost pro diplomatický dialog se Západem.
Íránským prezidentem byl zvolen 69letý kardiochirurg Masúd Pezeškjan, který ve volbách s volební účastí 49,8 % porazil Saída Džalílího o téměř 3 miliony hlasů. Pezeškjan získal 53,7 procenta neboli 16,3 milionu hlasů a v pátečním druhém kole porazil zastánce tvrdé linie Saída Džalílího, který získal 13,5 milionu hlasů. Pezeškjan je považován za reformátora.
Nízká volební účast odráží podle agentury Bloomberg občanskou nespokojenost se současným politickým systémem, na který dohlíží ajatolláh Alí Chameneí. Jako reformátor si Pezeškjan klade za cíl zlepšit vztahy se Západem, zrušit sankce a řešit ekonomické problémy. Jeho vítězství nabízí Západu příležitost, ale smysluplné změny mohou být omezeny vládnoucími institucemi tvrdé linie. Pezeškjanovou klíčovou prioritou je oživení jaderné dohody z roku 2015, od které prezident Donald Trump v roce 2018 odstoupil. S prezidentskými volbami v USA, ve kterých se Trump znovu kandiduje, může být pokrok pomalý. Nicméně existuje potenciál pro diplomatický dialog. USA jsou i nadále odhodlány k diplomacii, ale očekává se, že dopad voleb na jejich přístup k Íránu bude minimální. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí vyjádřil pochybnosti o tom, že by íránské volby přinesly výraznou změnu nebo zlepšení lidských práv, a poznamenal, že konečná moc leží v rukou nejvyššího vůdce.
Reformistický kandidát Pezeškjan čelí dalším výzvám, jako jsou konflikt s Izraelem a vnitřní protesty proti vládě a náboženským autoritám. Přestože byl zvolen, může bojovat proti konzervativnímu establishmentu a vlivu nejvyššího vůdce. Očekává se, že Pezeškjan bude mít problémy pří sestavování vlády také s parlamentem, kterému od roku 2020 dominují konzervativci. Někteří potenciální členové Pezeškjanova kabinetu, který by měl být složen z bývalých reformistických úředníků, jež nesnáší tábor zastánců tvrdé linie, budou jistě čelit problémům při získávání podpory v parlamentu.
Nový prezident se pravděpodobně zaměří na otázky, jako jsou práva žen a represivní politika, a bude doufat, že se mu podaří vytvořit v Íránu otevřenější prostředí. Íránci svým zvolením Pezeškjana podpořili reformy, což signalizuje touhu po změně. Pezeškjan je sice vnímán jako moderní a vzdělaný, ale zároveň zastává náboženské přesvědčení.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.