NATO přitvrzuje svůj tón vůči Číně a obviňuje asijskou velmoc z poskytování zásadní podpory ruské válce proti Ukrajině.
NATO letos oslavilo 75 let své existence, ale obranná aliance se spíše připravuje na nové formování bloku. Na jedné straně stojí USA a Evropa, na straně druhé Čína a Rusko, které soupeří o vliv ve světě, informujeTagesschau.
„Strategická konkurence, všudypřítomná nestabilita a opakující se otřesy definují naše širší bezpečnostní prostředí. Konflikty, křehkost a nestabilita v Africe a na Blízkém východě přímo ovlivňují naši bezpečnost a bezpečnost našich partnerů. Tam, kde jsou přítomny, přispívají tyto trendy mimo jiné k nucenému vysídlování, podporují obchodování s lidmi a nelegální migraci. Destabilizující akce Íránu ovlivňují euroatlantickou bezpečnost. Deklarované ambice a nátlaková politika Čínské lidové republiky (ČLR) nadále ohrožují naše zájmy, bezpečnost a hodnoty. Prohlubující se strategické partnerství mezi Ruskem a ČLR a jejich vzájemně se posilující pokusy podkopat a přetvořit mezinárodní řád založený na pravidlech jsou důvodem k hlubokému znepokojení. Čelíme hybridním, kybernetickým, vesmírným a dalším hrozbám a záškodnickým aktivitám ze strany státních i nestátních aktérů,“ uvádí se kromě jiného v prohlášení ze summitu Severoatlantické aliance.
NATO nyní konkrétně vyzývá Čínu, aby okamžitě ukončila veškerou materiální a politickou podporu ruské války. To se podle textu týká i civilního zboží, které může být použito k vojenským účelům, a surovin používaných ruským obranným průmyslem.
Reakce Číny na sebe nenechala dlouho čekat. Varovala NATO před „vyprovokováním konfrontace“ kvůli vztahům lidové republiky s Ruskem. NATO by mělo přestat hrát na „takzvanou hrozbu ze strany Číny“ a „provokovat konfrontaci a soupeření“, vysvětlil mluvčí čínské mise při EU. Obranná aliance by měla více přispívat k míru a stabilitě ve světě. Obecně se uznává, „že Čína není příčinou ukrajinské krize“, pokračoval v prohlášení.
Proč se napětí mezi NATO a Čínou stupňuje právě nyní?
Mathieu Boulègue, konzultant think tanku Chatham House se sídlem v Londýně, pro Al-Džazíru uvedl, že NATO projevuje stále větší zájem o rozšíření své mise, mimo jiné i zvýšením svého geografického vlivu. Za tímto účelem NATO usiluje o spolupráci s asijsko-pacifickými zeměmi, které jsou spojenci Západu.
NATO totiž ve čtvrtek hostilo vedoucí představitele Nového Zélandu, Japonska a Jižní Koreje a místopředsedu australské vlády na schůzce, jejímž cílem bylo posílit vztahy aliance se spojenci v asijsko-pacifickém regionu a v podstatě i její působnost v regionu, kde Čína dlouhodobě dominuje.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí ve středu uvedl, že Peking je proti tomu, aby „NATO jednalo nad rámec své charakteristiky regionální obranné aliance“. Mluvčí obvinil NATO, že se „vkládá do asijsko-pacifického regionu, aby podněcovalo konfrontaci a soupeření a narušovalo prosperitu a stabilitu v tomto regionu“.
Boulègue míní, že prohlášení summitu představuje postupnou změnu v rovnici mezi NATO a Čínou. Podle analytiků se očekává, že se tato roztržka bude jen prohlubovat.
Psali jsme: