Čína považuje sankce USA za příležitost k tomu, aby se stala velmocí v oblasti špičkových technologií.
V roce 2014 představila Čína na zasedání Komise pro národní bezpečnost koncept „komplexní národní bezpečnosti“, jehož jádrem je ekonomická bezpečnost, uvádí svůj text Wen-ťing Wan na stránkách Asia Times. Tento koncept se zaměřuje se na posílení ekonomické síly, řízení finančních rizik a podporu ekonomické odolnosti. Pandemie Covid-19 však odhalila slabá místa čínské ekonomiky, což vedlo k pomalejšímu oživení, než se očekávalo. Vnější výzvy a teorie jako „vrcholná Čína“ naznačují chmurnou budoucnost čínské ekonomiky. Z domácího hlediska patří mezi problémy demografické změny, finanční rizika v oblasti nemovitostí a místních samospráv a vysoká nezaměstnanost mladých lidí ve městech. Vysoké ceny bydlení v zemi souvisejí s tím, že místní samosprávy se spoléhají na financování pozemků. Místní samosprávy využívají prodej pozemků jako hlavní zdroj příjmů a od konce 80. let vytvářejí finanční nástroje na podporu ekonomiky mimo rozpočet.
Tato závislost na financování pozemků vedla k růstu cen bydlení, což zatížilo místní samosprávy, developery a LGFV značným dluhem a vyvolalo obavy z ekonomické bubliny. K řešení vysokého zadlužení v sektoru nemovitostí zavedla Čína v roce 2020 politiku „tří červených linií“. To však vedlo ke kolapsu velkých developerů, jako jsou Evergrande Group a Country Garden Holdings. Realitní krizi ještě zhoršilo. Finanční tíseň developerů zpomalila projekty bydlení a vyvolala protesty nezaplacených dělníků a kupců domů po celé zemi. Skrytý dluh Číny z LGFV se vyšplhal na 9,8 bilionu USD, což přimělo agentury Moody’s a Fitch Group snížit výhled Číny a otřást důvěrou trhu. Uprostřed domácích problémů a vnějších tlaků Čína vyvažuje ekonomickou bezpečnost s národními zájmy, což ovlivňuje politiku a zahraniční investice. Navzdory těmto výzvám nicméně Čína pokračuje v hospodářských reformách a zůstává otevřená zahraničním investorům a zároveň si uvědomuje potřebu strukturálních změn v ekonomice.
Čínská reforma se zaměřuje na snížení nadbytečných kapacit, snížení nákladů, snížení zadluženosti a posílení slabých míst v kritických odvětvích pro domácí i zahraniční investory. Cílem „paradigmatu rozvoje dvojího oběhu“ zavedeného v roce 2020 je zvýšit domácí spotřebu, soběstačnost v oblasti špičkových technologií a strukturální reformy na straně nabídky, aniž by se Čína izolovala od vnějších rizik. Peking uznává, že k dosažení udržitelného dlouhodobého hospodářského růstu je třeba přijmout bolestivá krátkodobá opatření a zbavit se zastaralého modelu růstu závislého na investicích do infrastruktury v podmínkách rostoucího zadlužení a problémů s nabídkou půdy. K tomu, aby se zabránilo vzniku ekonomických bublin, je zásadní restrukturalizace sektoru nemovitostí a prosazení regulace velkých technologických společností tak, aby odpovídala prioritám rozvoje špičkových technologií. Čínská průmyslová politika je řízená státem a poskytuje dotace na podporu rozvoje špičkových technologií a posílení domácí konkurence, a to navzdory obavám západních zemí z nadměrné kapacity a dumpingového chování.
Udržení dobře fungujícího mechanismu odchodu z trhu povede ke kultivaci špičkových firem v globálních odvětvích špičkových technologií. Čína považuje sankce vedené USA za příležitost k odstranění technologických rozdílů ve vztahu k USA a jejich spojencům a k tomu, aby se stala velmocí v oblasti špičkových technologií. Čína tak podle autora bude nadále prosazovat dohody o volném obchodu, podporovat iniciativu Pásmo a cesta a zároveň rozvíjet klíčové technologie pro řešení vnitřních i vnějších problémů. Tato strategie podpoří hospodářský růst, zvýší odolnost vůči rizikům a zajistí hospodářskou bezpečnost země. Dopad čínských hospodářských politických kroků bude pečlivě sledován na celém světě, včetně Spojených států.
Spojené státy považují Čínu za konkurenta a správné vyhodnocení čínské ekonomiky je zásadní, aby se předešlo strategickým chybám. Pro zvládnutí složitého vztahu je nutný dvojí přístup, tedy angažovanost a zároveň strategická konkurence s Čínou. USA by měly využít ekonomických příležitostí na čínském trhu podporou obchodních dialogů a prohlubováním vazeb v necitlivých odvětvích. Uvalení dalších cel na čínský dovoz by ovšem podle autora pouze zhoršilo napětí a poškodilo americké spotřebitele. Aby USA čelily čínské dominanci v odvětvích, jako jsou elektromobily, měly by provádět podobné průmyslové politiky na podporu výzkumu a vývoje.
Čína sice dosáhla pokroku v hospodářské transformaci, ale problémy, včetně nízké spotřeby, přetrvávají. Budoucnost čínské ekonomiky je nejistá, ale pro globální stabilitu je nezbytné zabránit jejímu případnému kolapsu. Nepřátelský přístup k Číně by mohl mít negativní důsledky. Naopak odolná čínská ekonomika může přispět k regionální a globální prosperitě.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.