Nová černohorská vláda zahrnuje proruské a prosrbské strany, které nyní hrozí rozdělením země a narušením vztahů s EU a NATO.
Donedávna se zdálo, že malá balkánská země Černá Hora jde jasně proevropskou cestou. Autokratický, ale prozápadní prezident Milo Djukanovič, který byl u moci po tři desetiletí, byl v dubnu 2023 odvolán z funkce poté, co byla jeho strana, Demokratická strana socialistů (DPS), v létě 2020 poslána do opozice. Od té doby nebyla zpochybněna integrace Černé Hory do Evropské unie, její transatlantická orientace a reformní politika, zejména boj proti korupci a organizovanému zločinu, uvedl web Deutsche Welle.
Podle pozorovatelů by se to však nyní mohlo změnit díky nové vládě, která byla jmenována minulý týden. „Nebezpečně rozděluje společnost a zpochybňuje evropskou cestu a charakter státu,“ napsal Zeljko Ivanović, ředitel středolevicových novin Vijesti.
Černohorský premiér Milojko Spajič z centristické Aliance Evropa teď (PES), který je ve funkci od podzimu 2023, minulý týden představil svůj obměněný kabinet. Novou konstelaci podporuje koalice, která zahrnuje lídry prosrbských a proruských stran, včetně Andriji Mandiče a Milana Kneževiče, kteří stojí v čele pravicové, nacionalistické Nové srbské demokracie (NSD), respektive Demokratické lidové strany Černé Hory (DNP).
Oba jsou zapřísáhlými stoupenci Putina, nepřímo vystupují proti nezávislosti Černé Hory na Srbsku a odmítají integraci do EU i členství v NATO. Naopak zpochybňují samotnou identitu a smysl existence své země tím, že prosazují úzké vazby mezi Černou Horou a Srbskem, staví se proti Kosovu jako nezávislému státu a popírají genocidu ve Srebrenici.
Reakce na novou vládu byly rychlé doma i v zahraničí. Černohorský prezident Jakov Milatovič, který se se Spajičem a jeho PES rozešel před několika měsíci kvůli sporu o národní energetickou společnost, napsal 23. července na sociální síti X (dříve Twitter), že „Černá Hora je obětí nejprimitivnějšího politického obchodu a nezodpovědnosti, kterou premiér neustále projevuje vůči řízení země“.
Podobně se vyjádřil i lídr opoziční DPS Andrija Nikolić. Na rozdíl od Milatoviče, který je považován za prosrbského, byl však ve své kritice mnohem přímější. „Je to vláda, která je řízena z Moskvy a Bělehradu,“ řekl černohorským médiím.
Americká vláda, která se již dříve jasně postavila proti zapojení prosrbských stran, reagovala okamžitě.
V prohlášení pro chorvatskou službu Rádia Svobodná Evropa velvyslanectví USA v hlavním městě Podgorici uvedlo, že je znepokojeno tím, že v černohorské vládě jsou strany a představitelé, kteří neodsuzují ruskou agresi proti Ukrajině, odmítají sankce EU vůči Rusku a jejichž jednání je v rozporu se zásadou sousedských vztahů.
Další podrobnosti se dočtete zde v angličtně.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.