Podle zprávy OSN je cíl odstranit celosvětový hlad do roku 2030 stále méně dosažitelný. Počet lidí trpících chronickým hladem se za poslední rok téměř nezměnil.
Zpráva OSN za rok 2023 nehovoří příliš optimisticky. V důsledku konfliktů, změny klimatu a hospodářských krizí podle ní hladovělo přibližně 733 milionů lidí, což je každý jedenáctý člověk na světě a každý pátý v Africe. Za tento stav jsou zodpovědné konflikty, klimatické změny a hospodářské krize. Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO), které se podílí na přípravě průzkumu, uvedla ústy svého šéfa Davida Labordeho, že ačkoli v některých regionech došlo k pokroku, na celosvětové úrovni se situace zhoršila. „Dnes jsme v horší situaci než před devíti lety, kdy jsme tento cíl vymýtit hlad do roku 2030 vyhlásili,“ tvrdí Laborde a dodává, že problémy, jako je změna klimatu a regionální války, se staly závažnějšími, než se před deseti lety předpokládalo. OSN chce rovněž změnit způsob financování boje proti hladovění, aby se zajistilo, že pomoc dostanou země, které ji nejvíce potřebují. „Musíme změnit způsob, jakým věci děláme, abychom byli lépe koordinovaní, abychom akceptovali, že by se každý neměl snažit dělat všechno, ale opravdu se mnohem více soustředit na to, co děláme a kde,“ myslí si Laborde. Mezinárodní pomoc spojená s potravinovou bezpečností a výživou činí 76 miliard dolarů ročně, což je 0,07 procenta celkového ročního hospodářského výkonu světa.
Hlad narůstá především v Africe, na základě rostoucí populace, válek a klimatických otřesů. V Asii došlo jen k malým změnám a v Latinské Americe se situace zlepšila. Zpráva také uvádí, že 71,5 % lidí v zemích s nízkými příjmy si v loňském roce nemohlo dovolit zdravou stravu, zatímco v zemích s vysokými příjmy to bylo 6,3 %. Zatímco hladomory je snadné odhalit, špatná výživa je mnohem zákeřnější, ale přesto může lidi poznamenat na celý život, protože zpomaluje fyzický i duševní vývoj kojenců a dětí a dospělé činí zranitelnějšími vůči infekcím a nemocem. „Podvýživa ovlivňuje přežití dítěte, jeho fyzický růst a vývoj mozku,“ alarmuje výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russellová. Za posledních dvacet let se celosvětově snížil počet dětí, které zaostávají v růstu, o jednu třetinu, tedy o 55 milionů, což podle Russelové ukazuje, že investice do dětské výživy mohou řešit současné problémy. „Musíme urychleně zvýšit financování, abychom ukončili podvýživu dětí. Svět to může a musí udělat. Je to nejen morální imperativ, ale také rozumná investice do budoucnosti,“ domnívá se Russellová. Pokud budou současné trendy pokračovat, bude podle zprávy do konce desetiletí chronicky podvyživených přibližně 582 milionů lidí.