Minulý měsíc proběhly útoky na malijské vojáky a spřízněné Wagnerovce. Po komentářích kyjevského představitele k útokům se Mali rozhodlo pro razantní krok.
Mali začátkem srpna oznámilo, že přerušuje diplomatické styky s Ukrajinou. Důvodem jsou desítky mrtvých malijských vojáků. Hlavní iniciátoři tohoto politického kroku jsou malijští Tuaregové, jeden z berberských národů obývajících rozsáhlá území Afriky včetně Sahelu. Povstalci z národa Tuaregů tvrdí, že během třídenních bojů na konci minulého měsíce na severu západoafrické země byla zabito nejméně 84 žoldnéřů a 47 malijských vojáků, z čehož obviňují Kyjev. Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Jusov na konci července uvedl, že malijští povstalci získali “všechny potřebné informace, které jim umožnily provést operaci proti ruským válečným zločincům”. Mali poté poskytlo vyjádření, že je z těchto výroků “hlubokém šoku” a že Jusov “přiznal účast Ukrajiny na zbabělém, zrádném a barbarském útoku ozbrojených teroristických skupin, který měl za následek smrt příslušníků malijských obranných a bezpečnostních sil”. V prohlášení mluvčího malijské vlády plukovníka Abdoulaye Maigy se uvádí, že “s okamžitou platností” přerušuje vztahy. Útoky v Mali pak podle tamních představitelů jednoznačně a bezvýhradně podpořil i Jurij Pyvovarov, ukrajinský velvyslanec v Senegalu.
Západoafrická armáda převzala moc v Mali v roce 2020 a její prioritou se stalo znovudobytí země od separatistů a skupin napojených na al-Káidu a ISIL (ISIS), s jejichž činy se země potýkala. Mali se pak sblížilo s Ruskem a od konce roku 2021 v Mali působí Wagnerovci, kteří zde nahradili původně působící francouzské jednotky a mezinárodní mírové síly. Předpokládá se, že žoldnéřská skupina Wagnerovců má v Mali 1 000 bojovníků. V médiích proběhla zpráva, kde byli Wagnerovci obviněni z pomoci při provádění náletů a úderů bezpilotních letounů, při nichž byli zabiti civilisté. Malijské úřady však tato obvinění vehementně odmítají. Naopak ukrajinské jednání podle malijského vedení porušilo svrchovanost země a představuje nepřijatelné zahraniční vměšování a podporu mezinárodního terorismu. Jak celá dramatická událost proběhla? Tři dny trvající intenzivní boje vypukly 25. července u alžírských hranic ve vojenském táboře v Tinzaouatene. Malijská armáda již v těch dnech přiznala, že během střetů došlo k “velkému počtu” obětí, nezveřejnila však žádné počty a data. Tento týden pak ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov telefonoval se svým malijským protějškem Abdoulayem Diopem a potvrdil mu ruskou podporu. “Ruská strana vyjádřila odhodlání nadále poskytovat Bamaku nezbytnou pomoc při řešení akutních socioekonomických problémů, zvyšování bojové efektivity ozbrojených sil země, výcviku vojenského a policejního personálu v zájmu boje proti přetrvávajícím teroristickým hrozbám,” uvádí se v prohlášení ministerstva.