Írán má zkoumat alternativní přístupy k nátlaku na Izrael pomocí psychologie a strategické nejednoznačnosti, své kroky koordinuje s Čínou a Ruskem.
Většina světové populace si je vědoma snah Tel Avivu vyvolat katastrofickou válku s vojenskou podporou USA, což ostře kontrastuje s dlouhou historií íránské diplomacie, píše o současné situaci na Blízkém východě Pepe Escobar pro The Cradle.
Úřadující íránský ministr zahraničí prohlásil, že Teherán se snaží zabránit touze Izraele po regionální válce. Také USA a členové skupiny G7 se zatím snaží dosáhnout nějaké dohody o příměří v Gaze mezi Hamásem a Izraelem, aby zabránili vážné vojenské odvetě ze strany Íránu a Osy odporu. A Hnutí Hamás se kvůli novému napětí rozhodlo vyjednávacích rozhovorů nezúčastnit.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je v situaci, kdy napětí po atentátech na vůdce Hamásu Ismaila Haníju a velitele Hizballáhu Fuáda Šukra eskaluje, obviňován z otálení. Západ nyní naléhá na Írán a spojence, aby napětí dál nezvyšovali, ale nenabízí nic na oplátku. Írán hájí své právo na odvetu proti Izraeli, který je podle Escobarova názoru skutečným zdrojem terorismu v regionu. USA však schválily balíček zbraní v hodnotě 20 miliard dolarů pro Izrael, přestože mírové řešení by bylo možné, kdyby bylo dříve prosazeno příměří v Gaze. Cyklus strategické dvojznačnosti pokračuje, aniž by byla zmiňována role Izraele při vyvolávání konfliktu na Blízkém východě.
Izraelské provokace, zejména atentát na Haníju, byly přímou urážkou tří předních členů BRICS: Íránu, Ruska a Číny. Jejich společná reakce naznačuje jednotnou frontu vyplývající z jejich strategického partnerství. Čínský ministr zahraničí Wang I vyjádřil silnou podporu íránskému mírovému úsilí, ruský prezident Vladimir Putin během setkání s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmudem Abbásem jemně kritizoval kroky Izraele. Jednota této trojice podtrhuje jejich společné obavy z izraelských akcí. Moskva se zároveň podle článku snaží podpořit nový politický proces, a to mnohem razantnějším způsobem než Číňané. Abbás se tomu však brání.
Escobar dále píše, že by mohlo být uspořádáno zvláštní setkání zemí BRICS zaměřené výhradně na Palestinu, na němž by se členské země mohly podělit o své pohledy na probíhající vývoj. Tento diplomatický krok by byl významný, neboť staví Palestinu do centra vážných diskusí mezi spřátelenými zeměmi.
Zapojení Ruska do poskytování vyspělých vojenských technologií Íránu také dokazuje odhodlání Moskvy podporovat Osu odporu proti Izraeli. Systém elektronického boje Murmansk-BN by v případě, že by jej Írán nasadil, představoval významnou hrozbu pro izraelskou rozvodnou síť a vojenské základny vzdálené až 2000 kilometrů. Možnost použití tohoto systému spolu s novými hypersonickými raketami vyvolává obavy Izraele i jeho spojenců v NATO. Íránský generálmajor Bagheri naznačil posilování strategického partnerství s Ruskem a Čínou s cílem čelit západnímu vlivu.
Eskalace napětí v různých regionech, včetně Ukrajiny, Izraele, Sýrie, Iráku a Jemenu, poukazuje na rostoucí konfrontaci mezi Eurasií a NATO. Írán s přispěním Ruska a Číny připravuje strategii kalibrované reakce, která by Izrael přiměla litovat, aniž by vyvolala širší konflikt, který by se přelil do Ruska a Číny. Krom možnosti klasického konfliktu zkoumá Írán alternativní přístupy k nátlaku na Izrael, a to prostřednictvím psychologických operací a strategické nejednoznačnosti. Nutí tak izraelské osadníky dusit se ve svých podzemních bunkrech, dokud nebude připravena celá, plošně koordinovaná strategie, která zasadí smrtící úder.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.