Draghiho zpráva zatím většinou zůstává bez větší odezvy nebo čelila odporu a apatii.
Apatie nebo odpor po výzvě Maria Draghiho k řešení slabého růstu produktivity poukazuje na nedostatečné úsilí Evropské unie směrem ke změně, napsala agentura Bloomberg. Evropský projekt se nachází v kritické situaci, neboť politická patová situace, vnější hrozby a hospodářská stagnace ohrožují globální ambice EU a nutí členské státy upřednostňovat vlastní zájmy. Vedoucí představitelé členských zemí si po letech varování a neuspokojivého růstu uvědomují nezvratný úpadek. Proevropský prezident Francie předává právo veta krajní pravici, zatímco přední německá automobilka poprvé zvažuje uzavření domácích továren. Američtí technologičtí giganti se stahují kvůli novým regulacím EU v oblasti umělé inteligence. Tento vývoj ukazuje, že EU nedokáže jednat jako jednotný hospodářský blok, což snižuje její vliv při řešení různých výzev. Situaci zhoršuje nedostatečná reakce Evropy na změnu klimatu, demografické změny a přechod k postindustriální ekonomice.
Geopolitičtí soupeři v regionu využívají výhod globálních změn, zatímco mnoho velkých ekonomik EU je zatíženo neefektivními ekonomickými modely a nespokojení voliči se zdráhají uvažovat o nových možnostech. Bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski zdůraznil, že ve světě dochází k významným a hlubokým změnám, které jsou výzvou pro pomalé reakce zemí. Na rozdíl od Číny a USA, které mají centralizované rozhodovací systémy a přístup k významnému kapitálu na obranu a technologie, EU tyto výhody postrádá. V důsledku toho je Evropa stále zranitelnější vůči možným otřesům, přičemž francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že nepřizpůsobení se současným trendům by mohlo vést k hospodářskému zaostávání EU. EU již nyní pociťuje zvýšenou závislost na čínské ekonomice a čelí výzvám, jako je narušení dodávek energie a technologických inovací. Některé hlasy, například technologický podnikatel David Galbraith varují, že Evropě hrozí, že v probíhající globální ekonomické transformaci zaostane, což může způsobit, že vedoucí představitelé ztratí důvěru v evropský projekt.
Nejen euroskeptici, jako je maďarský Viktor Orbán, zpochybňují EU. Zpochybňují ji ale i představitelé klíčových evropských zemí, kteří začínají EU považovat spíše za překážku než za zdroj prosperity a ochrany. Francouzští představitelé kvůli odporu Německa zvažují hlubší integraci s užší skupinou zemí. Polsko zkoumá podobné obranné iniciativy mimo rámec EU. Španělský premiér mění obchodní politiku s cílem přilákat čínské investice, což zase podkopává EU, píše článek. Pochybnosti o Evropě projevují také vedoucí pracovníci a investoři, což zdůrazňují technologičtí giganti Apple a Meta, kteří kvůli restriktivním předpisům zadržují produkty s umělou inteligencí v EU.
Relativní úpadek EU za poslední čtvrtstoletí podtrhuje naléhavost hospodářského oživení, neboť blok mohl být o 3 biliony eur větší, kdyby držel krok s USA.
„Základy, které jsme vybudovali, jsou nyní ohroženy, a to existenční hrozbou,“ uvedl Draghi ve své zprávě. Doporučení týkající se finanční síly EU prostřednictvím společné emise dluhopisů ale Německo odmítlo. Snahy o vytvoření společného kapitálového trhu se zastavily. Draghiho zpráva zatím většinou zůstává bez větší odezvy a někteří tvůrci politik se obávají, že čas, kdy může region jednat, brzy dojde. Přičemž EU zaostává za svými hlavními konkurenty – USA a Čínou.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.