Pokud jde o připravenost na další zdravotní hrozbu, Evropa je jasně rozdělena na východ a západ.
Podle nové zprávy bratislavského think-tanku existují mezi západní a východní Evropou zřetelné rozdíly, pokud jde o odolnost jejich zdravotnických systémů – a jejich připravenost čelit budoucím hrozbám.
Žádný zdravotnický systém nevyšel z pandemie covid-19 bez úhony, ale některé země dělají více než jiné, aby byly silnější proti budoucím výzvám, včetně potenciálních zdravotních krizí a doutnajících problémů, které se objeví v důsledku stárnutí evropské populace.
Podle zprávy GLOBSEC by tyto regionální rozdíly mohly mít v budoucnu vážné důsledky.
Výzkumníci analyzovali 36 ukazatelů zahrnujících zdravotnický personál, dostupnost lékařských technologií a léků, nadměrnou úmrtnost a zátěž nemocemi a strategické plánování v oblasti zdravotnictví, aby určili evropské země, které jsou na zdravotní krize nejlépe a nejhůře připraveny.
Na prvním místě se umístilo Norsko, následované Nizozemskem, Švédskem, Německem a Dánskem. Tyto země dosáhly dobrých výsledků jak v oblasti současného zdravotního stavu, tak v oblasti připravenosti na budoucí krize.
Na konci žebříčku se naopak umístily Bulharsko, Polsko, Lotyšsko, Rumunsko a Slovensko. Mezi deseti nejhoršími zeměmi bylo osm ze střední nebo východní Evropy.
Celý článek najdete zde v angličtině.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.