Francie se noří do neznáma. Politická krize propukla naplno a mnohá rozpočtová opatření přijatá Barnierovou padlou vládou tak berou za své? Která to jsou?
Poté, co francouzské Národní shromáždění začátkem prosince vyslovilo nedůvěru krátce trvající vládě Michela Barniera, je budoucnost rozpočtu země pro rok 2025 více než nejistá. Rozpočet je v současné době po zamítnutí Národním shromážděním zkoumán Senátem a má nyní jen velmi malou šanci na přijetí do konce roku. Platnosti také pozbyla některá významná a diskutovaná navrhovaná vládní opatření. Která to jsou? Jde například o valorizaci důchodů, jež byla jedním z nejpalčivějších témat rozpočtového boje. Úsporné opatření, které odkládalo valorizaci, mělo ušetřit 3 miliard eur, nicméně znevýhodnilo důchodce, jejichž důchody byly vyšší než minimální mzda. Jejich důchody by se zvýšily o méně než o míru inflace. Problematickým tématem byly i daně z příjmů, kde návrh finančního zákona na rok 2025 stanovil zvýšení stupnice daně z příjmů o 2 % s ohledem na růst příjmů domácností.
Na konci října Barnierova vláda představila i nyní neplatný plán zastavení proplácení druhého a třetího dne nemocenské a snížení odměn vyplácených státním zaměstnancům na nemocenské na 90 % oproti současným 100 %. Toto opatření mělo přinést úspory ve výši více než 1 miliardy EUR. Rozpočet na rok 2025 stanovil též dočasný a mimořádný odvod pro nejbohatší domácnosti. Ten se měl podle ministerstva rozpočtu dotknout 24 300 daněných domácností. Toto opatření, které mělo platit do roku 2027, mělo zajistit zdanění domácností minimální průměrnou sazbou 20 %. Jedním z klíčových opatření vlády byl též příplatek na daň ze zisku velkých podniků, aby se posílila státní kasa. Po levicovým pozměňovacím návrhu byl tento návrh nedávno schválen Senátem. Daň měla být zaměřena na 450 společností, jejichž tržby ve Francii přesahují 1 miliardu eur. Plánovaná konsolidace veřejných financí se tak nekoná a nad rozpočtem Francie visí řada otazníků.