Rozhovor: Pátrání po skrytém smyslu egyptských pyramid

Egyptské pyramidy nejsou čtyřstěny, ale osmistěny – z tohoto faktu vyplývají zajímavé závěry. Expert na Blízký východ Ondřej Krátký vedl rozhovor s Michalem Černým o skrytém smyslu pyramid v egyptské Káhiře. 

K tématům, které přinášejí nové interpretace jevů, na které jsme si kulturně „zvykli“, je vždy třeba přistupovat náležitě rigorózně, neřku-li „s opatrnou zdrženlivostí“. Tím spíš, jde-li o objekty typu jihoamerického Nazca, australské hory Uluru či právě egyptských, přesněji tedy káhirských, resp. gízských pyramid. Se stejně náležitou skepsí jsem přistupoval ke způsobu, jakým se interpretace – či vůbec hledání – významu těchto staveb zhostil Michal Černý, se kterým se (zprostředkovaně) známe ze stránek !Argumentu. Jak jsem ale kladl další a další otázky, došlo mi, že hlavní sdělení nemusí nutně spočívat až tak v tom, že tu máme jakousi teorii, která vysvětluje vše beze zbytku – ale v tom, že onou inovativní teorií je již právě to, že by celá pyramidální „soustavba“ na okraji egyptské metropole vůbec měla mít nějaký vyšší, jiný význam než „jen“ účel stát se soustředěnými pohřebišti / mauzolei staroegyptských panovníků. O tom, o jaký význam by mělo jít, stejně jako o některých dost pravděpodobně ne všem známým faktech týkajících se těchto staveb, si už ale pojďme popovídat přímo s Michalem:

Michale, ať čtenáře nenapínáme – co je podle tebe tím (aspoň nám tedy „skrytým“) smyslem pyramid?

Popsaly se o tom tuny papíru, vedou se vyhrocené debaty, lidstvo na to téma diskutuje stovky let. Ale podle mě je možné to říct jednou větou. Hlavním a původním smyslem pyramid, a důvodem toho, proč byly stavěny, je sjednocení Oka Boha Hóra.

Ta legenda o Hórově oku je spolehlivě doložená, tj. i ten číselný údaj v ní doloženě „natvrdo“ padl?

Ano, ten příběh z egyptské mytologie je jasně doložený. Na úsvitu dějin Egypta podle mýtu proběhla velká bitva mezi zlým strýcem Sethem a bohem Hórem. Seth v této bitvě rozsekal Hórovo lunární oko na šest částí (64 hexagramů), a Hórus pak své druhé solární oko ztratil. Hlavním úkolem celé egyptské civilizace je lunární Hórovo oko vyléčit, sjednotit rozsekaných šest částí (64 hexagramů), a potom najít to druhé, ztracené solární oko.

Podle Egypťanů bylo Hórovo oko rozsekané na šest částí – tedy vlastně na hexagram – a jednotlivé části Hórova oka představují zlomky 1/2, 1/4, 1/8, 1/16, 1/32 a 1/64. Hórovo oko tedy vzniká jako větvení v šesti krocích, v sekvenci 2 – 4 – 8 – 16 – 32 – 64, viz tento obrázek:

Obr. 1 (Kredit.: Kompak; Derivative work:  Benoît Stella; Vectorization:  Ignacio Icke, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons)

Teď pokud jde o veškeré ty počty: co ti dává důvod domnívat se, že ta různá čísla je záhodno násobit, různě kombinovat do hexagramů apod.? Nestačí už prostě jen fakt, že stěny obou pyramid jsou osmihrany, v „recepci“ minimálně jednoho chrámu bylo osm trojsoší, a prostě obohatit veřejnost zatím jen tím?

Ano, to by stačilo. Mohl bych jenom říct, že podle mého zjištění jsou Cheops a Menkaure dva identické osmistěny, a u obou pyramid najdeme v příslušných Údolních chrámech osm triadických soch – u Cheopse jenom hypoteticky, protože těch osm triád tam už není, našlo se pouze torzo jedné sošky. A tím bych mohl skončit. Už to samo o sobě je celkem zajímavé. Mnoho lidí z internetu ví, že Cheopsova pyramida je osmistěn, ale téměř nikdo si toho nevšiml u Menkaura. Musel bys pátrat dost usilovně, abys to někde našel – a netuší to přesně ani velmi vzdělaní egyptologové.

Když jsem se ale díval na letecké snímky a viděl to výrazné prolomení u Menkaura, zpozorněl jsem. Máme tam tedy dva identické osmistěny na krajích, a u obou pyramid osm triadických soch? Začalo mi to něco připomínat. Konkrétně čínskou Knihu Proměn (I-ťing) – číselnou strukturu téhle knihy tvoří 64 hexagramů, tedy osm horních trigramů vynásobeno osmi dolními trigramy. V Knize Proměn vezmeme vždy jeden horní trigram, a spojíme ho s dolním trigramem, čímž vznikne znak složený ze šesti čar, tedy hexagram. Není tedy nakonec I-ťing a pyramidy to samé? Pátral jsem dál. A našel jsem, že v Údolním chrámu střední Chefrenovy pyramidy jsou dva vstupy pro bohyně Hathor a Bastet. A vida, ty jsou zpodobněné na oněch osmi triadických sochách, náležejících k Cheopsovi a Menkaurovi. Právě tyto dva vstupy pro bohyně Hathor a Bastet naznačují, že v Chefrenovi docházelo ke spojování triád z obou krajních pyramid. Stejně jako v případě Knihy Proměn, Egypťané vzali první triádu z Menkaura a spojili jí s triádou Cheopse, čímž vznikl hexagram. Pokud vynásobíme osm krát osm, dospějeme k počtu 64 možných kombinací v centrálním Chefrenovi – a těch 64 kombinací, to je právě to Hórovo oko, které je potřeba sjednotit.

Obr. 2 Trojice pyramid v egyptské Gíze.

Podobná otázka jako ta předchozí – proč není ta prostřední pyramida postavena v „přímce“ vůči zbývajícím dvěma („krajním“)? Zmínil jsi, že starověcí lidé uměli své výpočty a plánované stavby – na rozdíl od našeho trochu arogantního přesvědčení, že „jim to prostě ujíždělo“ apod. – vyměřovat až s obdivuhodnou přesností; a tedy, že jakýkoli nápadná nepřesnost, nebyl omyl, ale vzkaz – co tedy s tím?

Ono jim to samozřejmě neujíždělo – naopak je to postavené s přesností, jaké snad v současnosti ani neumíme dosáhnout, jak říká v mém dokumentárním filmu egyptolog Jaromír Kozák. Odchylce se budu věnovat v pátém pokračování seriálu, které vyjde v blízké době. Napsal jsem tam, že trojice pyramid zřejmě stojí na Fibonacciho spirále, a přiřadil jsem Cheops k bodu 8, Chefren k bodu 5, a Menkaure k bodu 3. V tom případě by mezi úseky 8-5 a 5-3, tedy mezi úseky Cheops-Chefren a Chefren-Menkaure skutečně měla být odchylka, právě proto, že trojice staveb stojí na zakřivené spirále. V článku vyzvu schopné matematiky, jestli by ji dokázali přesně početně odůvodnit – činí asi 5,9 stupně.

V poslední době se zabývám nápadem, jestli Menkaure vlastně není to ztracené solární oko, které to lunární (Cheops) nevidí právě kvůli odchylce a zakřivení Fibonacciho spirály. Úkolem by pak bylo spirituálním vzestupem tu odchylku vyrovnat. Ale to je jenom ve stadiu spekulativních úvah.

Proč by to ale Egypťané dělali? Byl pro ně Hórus natolik všudypřítomný v běžném životě, že jim to právě proto přišlo smysluplné? Či to spíš dělali buď individuálně, a zištně (tedy pro cíle prospěchu, např. pokud jde o úrodu), nebo naopak tak, že namísto Hora byli prostě pořád jen dominantně vedeni přírodou, jednali „intuitivně“?

Každá vyspělá civilizace podle mě nakonec dospěje k poznání, že cílem všeho je vysvobodit se z kosmické Hry, z utrpení koloběhu reinkarnací, a sjednotit se s Bohem. Kritická námitka vůči mým textům bývá, že Egypťané o nirváně vůbec nemluví, ale tento pojem známe od Indů. Svůj názor nikomu nevnucuji, ale podle mě Egypťané dospěli k tomu samému. Pyramidy, podobně jako jóga, podle mě sloužily k tomuto vysvobození. Tím, že složíme dohromady hexagram, tedy Hórovo oko, unikneme z „vězení“ reality.

Obr. 3 Triadická socha z Údolního chrámu Menkaura, zpodobňující trojici postav faraona Menkaura, bohyně Hathor a dítěte jakožto symbolu provincie Horního Egypta. V chrámu Menkaurovy pyramidy jich bylo osm, a pravděpodobně stejně tak osm u druhé krajní pyramidy Cheopsovy.

Myslíš obecně, že studium intuitivního chování (tedy něco jako např. Lorenzův imprinting či jiné zdánlivě „geniální“ výkony u zvířat) má pro objasnění impozantních činností starých civilizací či třeba jen schopnosti mobilizace pro ně nějaký význam? Narážím opět na to, jestli spíše než vůlí panovníka, resp. tlumočenou vůlí bohů či božstev mohly být tyto (tedy např. i včetně panovníka) vedeny stále ještě jakousi primární přírodně-„nevědomou“ intuicí, podobně jako například migrující ptáci, zvířata tvořící mimikry či společenstva vyššího řádu?

Egyptská civilizace byla podle mého mínění podstatně vyspělejší než naše. Také proto si obyvatelé této země dobře uvědomovali, že kromě racionality je nezbytné zapojovat také intuici. Potřeba jsou vždy oba dva póly, yin a yang. Kdežto naše západní civilizace je jednostranně zaměřená na racionalitu, a proto se dostává do slepé uličky.

V případě Egypťanů bych rozhodně nepoužil slovo „nevědomost“, to spíš pro charakterizaci naší civilizace. Například, domníváme se, že naše technologie jsou velmi vyspělé, jenže jejich problém je, že nás nezdravě urychlují, schází v nich utlumující zpětná vazba. Naopak Egypťané si uvědomovali, že základem všeho je rovnováha, takže jejich technologie jsou založené právě na podpoře rovnováhy – a typickým příkladem „rovnovážné“ technologie jsou právě pyramidy, v nichž se vyvažují např. protiklady Cheops a Menkaure. Jedná se tedy jenom o jiný typ „přírodní“ technologie, a dá se říct, že založené na moudřejším principu. Tedy, v případě Egypťanů nejde o nevědomost, ale naopak o hlubší pochopení reality, než jakého jsme dosáhli my. Věděli, že vše je založené na rovnováze a je tedy potřeba vyvažovat oba protiklady, tedy yin s yang, racionalitu s intuicí, technické s přírodním.

Jak se zatím dívá na tvé závěry veřejnost? Resp. existuje např. někde ve světě někdo s podobnou teorií či její podpůrnou verzí, která je např. aspoň částečně prokázána či přitahuje soustředěnou pozornost?

Asi nejblíže mým tvrzením je americký autor Douglass A. White. Ve svém díle, částečně dostupném na internetu, se zabývá srovnáním Číny a Egypta. Tedy například tím, zda „čínská“ Kniha proměn nemá ve skutečnosti egyptský původ. Nebo do jaké míry osm čínských trigramů koresponduje s osmi členy božstev egyptské oktávy (ogdoad). Ve svých textech nejvíc čerpám právě z Whitea. Ale základem, bez kterého by nic nevzniklo, je Teorie tří a osmi počátků jihokorejského vědce J. W. Parka.

Obr. 4 Dvě bohyně s nasazenými korunami Horního a Dolního Egypta léčí boha Hóra (uprostřed), který má na hlavě dvojitou korunu sjednoceného Egypta.

Reakce veřejnosti pro mě byla v mnohém překvapivá. Velmi dlouho jsem se potýkal s ignorováním a odmítáním. Na druhou stranu chápu, že každá nová věc se prosazuje pomalu, a ke všemu novému je potřeba přistupovat s opatrností.

Mnoho lidí, kteří byli schopni tu myšlenku docenit – tedy takoví, kteří mají pochopení pro alternativní pohledy – mi řeklo, že celá ta úvaha „je naprostá bomba.“ Podle mých informací se dostala i k některým českým senátorům, reagoval na ni například sociolog Jan Keller, nebo významní čeští podnikatelé. Na celé věci mě ale dodnes nejvíc šokuje, že informaci o jasném a logickém systému trojice pyramid najdete jenom v mých článcích, ale nikde jinde – nikdo jiný o tom nepíše. To je velmi překvapující, vzhledem k obrovskému počtu výzkumníků, kteří v té lokalitě bádají. Najít v těch stavbách logický systém přece není až tak složité – Cheops představuje Dolní Egypt, Menkaure Horní Egypt, a střední Chefren je sjednotitel obou zemí. To mě přivádí k úvahám, jestli v té věci nejsou nějaká záměrná mlžení a manipulace.

Ještě jinak: jaké části teorie se zatím podařilo bez jakýchkoli pochyb prokázat a kde se naopak stále ještě pohybujeme na poli spekulací?

Práci, která je vědecky uznávaná, odvedli celkem nedávno Japonci. Díky jejich měření bezpečně víme, že všechny tři pyramidy jsou osmistěny, akorát konstrukce středního Chefrena je prolomena méně výrazně, než u krajních pyramid Cheops a Menkaure. Dále víme o osmi triadických sochách u Menkaura, zatímco u Cheopse bylo nalezené pouze torzo jedné sochy – avšak předpokládá se, že jich tam původně bylo také osm. Dále bezpečně víme, že Údolní chrám Chefrena má dva vstupy pro Hathor a Bastet, které jsou na oněch osmi triádách patřících k Cheopsovi a Menkaurovi.

Obr. 5 Fotogrammetrické měření (vlevo) ukázalo, že Cheopsova pyramida je osmistěn. Téměř nikdo však netuší, že pro nejmenší pyramidu Menkaurovu platí to samé.

A co tvoje tvrzení o kombinatorice?

Mé závěry by se daly označit za hypotézu, anebo za „model“ fungování pyramid. Myšlenka o kombinatorice je ale založená na opravdu rozsáhlém filozofickém základu. Jednou větou se dá shrnout tak, že celý svět je kosmická Hra, v níž hrají klíčovou roli právě kombinace.

Každé své tvrzení o komplexu pyramid jsem schopný doložit, buď na základě egyptské symboliky – například sjednocující roli Chefrena vyjadřuje egyptský symbol sema-tawy na jeho trůnu – nebo z logiky vyplývající z Teorie tří a osmi počátků, kdy každý prvek v systému hetero-neutro-homo sehrává svou vlastní roli. Například dvojitá koruna sjednoceného Egypta (neutro) vzniká jako kombinace korun Horního Egypta (hetero) a Dolního Egypta (homo) – blíže v tomto článku. Teprve nedávno jsem pak pro svoje tvrzení našel indicii ze starých egyptských textů, konkrétně z desáté hodiny posvátné Knihy Amduat – tam skutečně vidíme osm postav nalevo, osm postav napravo, a Hórovo oko uprostřed.

Obr. 6 Výjev z desáté hodiny posvátné Knihy Amduat – osm postav nalevo, osm postav napravo, a uprostřed sedící bůh Thoth, držící v náruči lunární Hórovo oko.

Nevíme ale nic o tom, jak celý systém fungoval v praxi. Jakým způsobem by byla volena ta jedna triáda z osmi, a jakým způsobem by se informace transportovala z krajních pyramid do té střední? Původně možná byly na vrcholcích těch staveb nějaké krystaly, ale vzhledem ke stáří pyramid – nejméně šest tisíc let – jsou dávno ztraceny. A dále nevíme, co si vlastně představit pod trigramem. Co přesně se v systému těch staveb kombinovalo s čím? Zkusil jsem to vyřešit tak, že jsem za osm trigramů dosadil osm tónů hudební oktávy. A ty pak kombinuju do 64 tónů, jak jsem ukázal v demonstrační flash aplikaci GIZA64.SWF na webu http://giza64.euweb.cz.

Je něco, co bys chtěl k tématu dodat, popř. něco vzkázat čtenářům, nechat kontakt pro zájemce apod.?

Jak zmiňuji, potýkal jsem se s nezájmem a odmítáním. Hlavně je velká škoda, že o tom zatím nikdo nic nenatočil. Nejblíž jsem byl v jednání s Herafilmem, mluvilo se o zájmu Prima ZOOM, České televize, Českého rozhlasu, Novy. Jenže nevím, jestli se teď něco někde připravuje. Můžu se jen dohadovat, co je za tím – možná v mainstreamových médiích někdo nemá zájem na tom, aby se tahle informace šířila, proto jí nepodporuje? Chápu, že ke všemu je potřeba přistupovat s maximální opatrností, ale přinejmenším nějaký podcast by z toho vzniknout mohl. Rozumím tomu, že redaktor třeba na Primě, ke kterému se takový materiál dostane, nejdřív musí zajít za egyptologem z FF UK. Jenomže ten mu odpoví, že se nedokáže kvalifikovaně vyjádřit, jestli je to celé správně nebo špatně – takže redaktor pak celou věc pochopitelně odloží. V tom případě ale proč tedy k tomu třeba nenatočit rozhovor, jako něčí subjektivní pohled?

Nevím, jestli je médii doceněné hlavně to, že ve trojici pyramid byl objevený logický systém – tedy dvě krajní osmistěnné pyramidy, jejichž osm tónů se slučuje a kombinuje ve střední pyramidě, čímž vzniká rozsah osmi oktáv, tedy 64 tónů. Z toho se pak dá odvodit hlavní smysl – tedy spojení a sjednocení Horního a Dolního Egypta (Cheops a Menkaure), či řečeno jinou symbolikou, sjednocení Hórova oka.

Obr. 7 Číselnou strukturu Knihy Proměn tvoří osm trigramů krát osm trigramů, tedy 64 hexagramů.

Velkým povzbuzením je pro mě zájem čtenářů Argumentu, zde publikované články dosáhly až na 50 tisíc přečtení. Sám ale bohužel nic nezmůžu. Egyptolog Jaromír Kozák celou myšlenku komentoval tak, že „jde o možná první krok k něčemu velkému.“ Pojďme se proto spojit a zkusit se k něčemu velkému skutečně dopracovat. V současnosti hledám někoho, kdo by pomohl s rozšířením toho nápadu, hlavně směrem do zahraničí a na sociálních sítích. Může to být někdo mladší, 20 až 35 let, kdo se v sociálních sítích dobře orientuje, umí dobře anglicky, zvládá public relations, a to téma ho zaujalo. Nebylo by to zadarmo. Kdo by o to měl zájem, ať se ozve na mailu, který uvádím v závěru všech svých článků, ve filmu, i na specializovaném webu http://giza64.euweb.cz.

Díky za rozhovor!

Článek vyšel ve spolupráci s webem Rebuildsyria.cz  – (odkaz na zde publikovaný text)

Psali jsme:

Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (1. část)

Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (2. část)

Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (3. část)

Nečekané závěry o egyptských pyramidách

Web k tématu: http://giza64.euweb.cz

Dokumentární film Co vidí Oko Boha Hóra (13 min.)

Documentary film What the Eye of Horus sees (13 min., English subtitles)

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.