Je pozoruhodné, že i na současném webu lze najít ilustrace, které to přesvědčivě zpodobňují: pyramidy lze přirovnat ke trojici žebříků, umožňující spirituální vzestup. Levý žebřík náleží Sethovi (Dolní Egypt), pravý Hórovi (Horní Egypt). Uprostřed jejich zkombinováním vzniká střední žebřík Boha, sestávající ze 64 stupňů. Po této střední ose se má Hórovo oko na křídlech Thotha vznést ke sjednocení.
V předcházejících textech k tématu egyptských pyramid jsme se pokusili interpretovat hlavní účel a smysl těchto staveb (viz odkazy na tyto komentáře dole pod článkem). Zde prezentovaná myšlenka o kombinatorice pyramid není v našem kulturním okruhu střední Evropy oficiálně známa. Podle této úvahy platí pro trojici staveb v Gíze výrok „osm krát osm je 64“, tedy že v systému těchto staveb probíhalo kombinování osmi triád Menkaurovy pyramidy s osmi triádami pyramidy Cheopsovy, čímž ve středním Chefrenovi vznikalo 64 kombinací hexagramů. Těchto 64 kombinací je ono pověstné Hórovo oko, které je potřeba sjednotit. Řekneme-li to však v našem kulturním prostoru, většina příjemců na toto vysvětlení pohlíží spíše s nedůvěrou a podezřením, protože s něčím podobným se nikdy nesetkali [1].
Situace v tomto ohledu přímo v lokalitě pyramid v Gíze je mírně odlišná. Většina běžných obyvatel Káhiry také nic netuší, ale tato myšlenka je neoficiálně známa v určitých kruzích insiderů. Jedním z důvodu skrytí je patrně skutečnost, že taková interpretace příliš nevyhovuje přijatému úhlu pohledu současné západní vědy. Ta neuznává transpersonální rozměr reality, takže pro ni nebývá přijatelné vysvětlení, že kombinatorickým sjednocováním Hórova oka mělo být dosaženo spirituálního či energetického vzestupu, a nakonec finální unifikace. (Anebo, přesněji můžeme tento cíl popsat jako „nanebevstoupení“ – smyslem pyramid a souvisejících technik, jako například mumifikování, nemuselo být přímo finální sjednocení, ale „vstup na nebesa“, tedy zamezení věčnému návratu do fyzických těl) [2].
Takové vysvětlení nevyhovuje paradigmatu západní vědy, a pro jeho pochopení je potřeba přijmout filosofický pohled starověkých Egypťanů, který transpersonální rozměr reality uznává, a také z toho důvodu se od našeho světonázoru diametrálně odlišuje.
Pro myšlenku o kombinatorice a sjednocení Hórova oka lze v egyptských dokumentech najít určité indicie, například v posvátné staroegyptské knize Amduat. V tomto díle, konkrétně v desáté hodině pouti boha Rea podsvětím, vidíme v horním registru osm postav bohyně Bastet nalevo (Bastet je spjatá s Cheopsem), dále osm postav bohyně Hathor napravo (spjatá s Menkaurem), a uprostřed sedícího boha Thotha (Chefren), který v náruči drží Hórovo oko. (Blíže o této grafice v článku Skrytá pravda o pyramidách v Káhiře). Obraz z desáté hodiny knihy Amduat je tak jednou z indicií, že v systému pyramid hrála klíčovou roli yin-yang kombinatorika, vyjádřená výrokem „osm triád násobeno osmi triádami dává dohromady 64 kombinací hexagramů“ [3].
Obr. 1 Trojice pyramid na plošině v Gíze, v egyptské Káhiře. Bůh moudrosti Thoth zvolí jeden z osmi trigramů Menkaura, dále druhý z osmi trigramů Cheopse, a ve středním Chefrenovi obě triády spojí do jedné ze 64 kombinací hexagramů. Takto v postupném procesu v 64 krocích sjednotí Oko Boha Hóra (obr. nahoře), které bylo podle mytologie ďáblem Sethem rozsekáno na šest částí, tedy 64 kombinací hexagramů. Povšimněme si také trojice satelitních pyramid u Cheopse a Menkaura. V případě Menkaura je třetí satelitní neutro pyramida vyšší než dvě sousední, proto lze tuto trojici symbolicky zpodobnit jako trojúhelník směřující špičkou nahoru – Menkaure je poskytovatelem vzestupného prvku yang. Naopak u Cheopse je třetí satelitní neutro pyramida menší než obě sousední, jde tedy o trojúhelník směrem dolů – Cheops dodává sestupný prvek yin. Chefren oba prvky kombinuje a slučuje dohromady [4].
Jednou z inspirací pro myšlenku o kombinatorice se stal dokumentární film španělské televize Okem Boha Hóra, který se zabývá lokalitou Sakkáry, v níž se nachází Džóserova pyramida. V případě čtyřstěnné Džóserovy pyramidy byly tyto kombinace logicky celkem čtyři, plus pátá, nejvyšší frekvence [5]. Jednalo se tedy o jiný typ kombinatoriky, kterou jsme pracovně nazvali „DNA kombinatorika“ – v molekule DNA se vyskytují čtyři varianty bází (A-T, T-A, C-G, G-C), a výsledkem je 64 kombinací tripletů (43). Oproti tomu trojice pyramid v Gíze může být s tolerancí zařazena pod pojem „RNA kombinatorika“, v níž figurují tři prvky (Menkaure, Chefren a Cheops, analogicky jako mRNA, rRNA a tRNA). Kombinuje se zde osm trigramů krát osm trigramů, a výsledkem je 64 variant hexagramů (tedy 82).
Na krajích komplexu stojí dva dialektické protiklady (homo-hetero), tedy dva identické osmistěny Menkaure a Cheops – prolomení jejich stran, které z těchto staveb činí osmistěny, je skutečně identické, zatímco konstrukce středního Chefrena je prolomena také, ale méně výrazně [6]. Díky tomu lze v soustavě staveb rozpoznat systém tří a osmi počátků [7] podle J. W. Parka: Menkaure (hetero, yang) – Chefren (neutro, tao) – Cheops (homo, yin).
Obě pyramidy Menkaurova a Cheopsova, které stojí na krajích komplexu, můžeme přirovnat k platónskému tělesu osmistěnu (oktaedru). V podobě osmistěnu existuje i atom uhlíku, a také diamant, což je čistý uhlík. Tento útvar sestává ze šesti vrcholů a osmi stěn (viz obr. 3). Právě uhlík je díky své střední čtvrté pozici v periodické tabulce prvků asociovaný s energií, srdcem a principem lásky, a také s rolí spojovatele a kombinátora ze sousedních triád hetero prvků nalevo, a homo prvků napravo.
Obr 2 Uhlík ve středové čtvrté pozici periodické tabulky prvků hraje roli spojovatele a kombinátora prvků ze sousedních hetero a homo triád. V systému pyramid stojí v této centrální pozici Chefren.
Obr 3 Geometrický útvar platónského osmistěnu (oktaedru) – atom uhlíku či diamant. Sestává ze šesti krajních bodů a osmi stěn. Těleso je tak složeno ze čtyř sektorů horních a čtyř dolních, které se dají vyjádřit osmi trigramy.
Kdyby měly být pyramidy provedeny konstrukčně naprosto ideálně, musela by tato stavba vypadat přesně jako diamant, tedy s horní polovinou nad zemí a dolní pod zemí – pak by taková konstrukce byla ideálním osmistěnem, se čtyřmi sektory nahoře a čtyřmi dole. Takové řešení je však z praktického hlediska takřka nemožné realizovat, především proto, že stavba by byla co do rovnováhy značně nestabilní. Jak ukazuje dokumentární film Okem Boha Hóra [8], dolní polovina diamantu mohla být například v Džóserově pyramidě vytvářena virtuálně či energeticky. Je ale také možné horní čtyřstěn pyramidy postavit pouze nad zemí, a osmistěn pak v tomto čtyřstěnu svým způsobem „nasimulovat“. Právě to je patrně hlavním důvodem konstrukce zlomů ve středové ose stran Cheopsovy a Menkaurovy pyramidy, díky nimž tyto stavby nejsou jednoduchými čtyřstěny, ale složitějšími osmistěny. Vše je vyměřeno s neuvěřitelnou přesností, které současné stavitelství zřejmě není schopné dosáhnout, jak uvádí egyptolog Jaromír Kozák v dokumentárním filmu Co vidí Oko Boha Hóra (13 min.) [9].
Obr 4 Letecké snímky Cheopsovy pyramidy ukazují mírné prolomení ve středové ose všech stěn (obr. nahoře vpravo), díky čemuž je tato stavba osmistěnem. Tento fakt je z leteckých fotografií dobře známý již od roku 1940, a v nedávné době byl dokumentován také fotogrammetrickým měřením (nahoře vlevo). Avšak téměř nikde nenajdeme zmínku, že stejně tak nejmenší pyramida Menkaurova (fotografie dole, pohled na pyramidu shora) je také osmistěn, prolomený identickým způsobem, jako Cheops. To je logické, protože Menkaure a Cheops tvoří dialektickou dvojici homo-hetero protikladů.
Také proto, že pyramidy jsou osmistěny, dají se přirovnat k lidskému tělu, jehož struktura je rovněž osmipočetní. Podle teorie tří a osmi počátků můžeme tělo dělit do osmi částí (hrudník, břicho, čtyři končetiny, hlava a kostrč), a indická jóga popisuje energetická centra na páteři, konkrétně sedm center vnitřních, a nejvyšší osmé, vnější mimo tělo [10]. Podobně tak by pyramidy měly mít na vertikální ose osm center, sedm center vnitřních a nejvyšší osmé, vnější.
Číslo osm je nejnižším počtem bodů, kdy vzniká symetrický kruh, či také sinusoida. Pyramidy Cheopsovu a Menkaurovu tak lze přirovnat ke dvěma sinusoidám, které obtáčejí jednodušší středovou osu (Chefren). V mnoha textech o pyramidách najdeme informaci, že Chefrenova pyramida je konstrukčně jednodušší stavba než Menkaure a Cheops. Avšak nikde už není vysvětleno, proč je tomu tak. Především proto, že přímá středová osa je vždy jednodušší než dvojice složitějších dialektických protikladů (sinusoida je složitější útvar než rovná přímka).
Také z těchto důvodů jsme v předcházejících textech (viz článek Skrytá pravda o pyramidách v Káhiře) připodobnili systém pyramid k Aeskulapově holi – léčitelky Hathor a Bastet jako dvě spirály obtáčející se kolem středové osy (Thoth), či k energetickému systému popsanému v indické józe – lunární kanál ida (Cheops), solární kanál pingala (Menkaure), které obkružují středovou páteřní osu sušumna (Chefren) [11].
Tabulka 1 Zařazení jednotlivých prvků do systému 3P a 8P hetero-neutro-homo
Podle egyptských náboženských textů, nalezených v pyramidě faraona Pepiho I. v lokalitě Sakkáry, lze pyramidy přirovnat ke trojici žebříků, umožňující adeptům mystické školy spirituální vzestup. Levý žebřík náleží Sethovi (Dolní Egypt – Cheops), pravý Hórovi (Horní Egypt – Menkaure), viz Tabulka 1. Uprostřed jejich zkombinováním vzniká střední žebřík Boha, sestávající ze 64 stupňů (Chefren). Po této střední ose se Hórovo oko má na křídlech Thotha vznést ke sjednocení (viz grafika na obr. 7).
Levý žebřík Cheops (Seth)
Na vertikální ose osmistěnné Cheopsovy pyramidy bychom tedy měli najít osm center (každé lze přiřadit k jedné z jejích osmi stran), analogicky jako osm center na páteři lidského těla. Cheopsova pyramida je mnoha výzkumníky dobře dokumentovaná, a z toho důvodu lze pro toto tvrzení nalézt řadu dokladů. Následující ilustrace ukazuje vnitřní strukturu (matrici) Cheopsovy pyramidy, zobrazenou jako síť bodů na průřezu stavby, jak ji odkryl egyptský bůh Amon-Re. Vertikální osu můžeme dělit na sedm částí, plus osmé energetické centrum mimo „tělo“ nad vrcholkem. Královnina komora se totiž nachází ve výšce jedné sedminy nad základnou (21,2 metru), a králova komora o další sedminu výše (43 metrů nad základnou). Celková výška pyramidy činí 148 metrů. Rozdělíme-li tedy vertikální osu Cheopse na tyto sedminy, dostaneme následující obrázek:
Obr 5 Egyptský bůh Amon-Re odkryl tuto vnitřní strukturu (matrici) Cheopsovy pyramidy, která je zobrazena jako síť bodů na severo-jižním průřezu stavby.
Spodní hieroglyf ve tvaru kruhu se čtvercem uvnitř v matrici definuje umístění 42 bohů – poradců Osirise při soudu duše (úrovně 13, 14 a 15). Tuto oblast v matrici, na ilustraci zobrazenou modrými body, vyznačil Amon-Re. Probíhá zde vážení srdce Osirisova soudu, na nějž dohlíží 42 poradců – součtem bodů v úrovních 13 plus 14 plus 15 dostaneme právě počet 42 soudců. Podle egyptských náboženských textů zazněla na počátku procesu tato formule: „Modlíme se k Osirisovi a jeho radám Bohů – PAUT – o seslání odpuštění a požehnání do duše krále – faraona pro budoucí inkarnaci do lidské bytosti“ [12].
Podle egyptského náboženství je u soudu přítomna příšera s hlavou krokodýla a zadkem hrocha, která pohltí každého, kdo příliš hřešil, a proto neprojde zkouškou vážení. Uspěje-li duše v soudu, dostane se do vyšších úrovní, k vyšším bodům označeným hieroglyfy na vertikální ose. Podle Egypťanů průchod pyramidou zaručoval faraonovi spokojený posmrtný život. Jednou z hlavních funkcí pyramid je vyvažování – celý proces tak probíhá jako vzestup individuální duše (átman) směrem k vrcholku pyramidy, a od vážení srdce Osirisova soudu až po vyšší úrovně se až do finálního osmého bodu odehrává stále jemnější vyvažování.
Pravý žebřík Menkaure (Horus)
Jak jsme zmínili výše, Cheopsova a Menkaurova pyramida tvoří dialektickou dvojici, jedná se tedy o identicky provedené stavby se stejnou strukturou i prolomením konstrukce. Na vertikální ose by tedy u Menkaura mělo být také osm center, analogicky jako u Cheopse. Menkaurova pyramida však není zdaleka tak dobře dokumentovaná jako Cheopsova, a proto je obtížnější si toto tvrzení ověřit. Za rozhodující úsek jsme u Menkaura zvolili vzdálenost mezi základnou pohřební komory a základnou pyramidy (na následující ilustraci jde o segment označený body 0 až 1). V tom případě na vertikální ose Menkaurovy pyramidy skutečně vychází sedm center vnitřních a osmé vnější, mírně nad vrcholkem.
Obr 6 Severo-jižní průřez Menkaurem. Zvolíme-li za určující úsek vzdálenost mezi body 0 až 1, tedy mezi základnou pohřební komory a základnou pyramidy, vyjde nám na vertikální ose sedm center vnitřních a osmé vnější, mírně nad vrcholkem.
Kombinování ve středním žebříku (Chefren – Thoth)
Ke každému z osmi center Cheopsovy a Menkaurovy pyramidy lze přiřadit jednu notu z hudební oktávy, jeden z osmi trigramů, jednu barvu z osmi, jednu z osmi stran pyramidy, či jednu z osmi triadických soch v příslušných Údolních chrámech. Zvolením jedné triády z osmi (Menkaure) a druhé triády z osmi (Cheops) tak zkombinováním obou nastavíme jeden ze 64 možných bodů na střední ose (Chefren) [13].
Přehráním stupnice v rozsahu osmi oktáv, od nejnižších bodů k nejvyššímu, označenému číslem 64, pak v postupném procesu dochází ke sjednocování Hórova oka. Techniku lze přirovnat k praxi indické tantry, usilující o sjednocení prostřednictvím spojení dialektických yin-yang protikladů, muže a ženy, analogicky jako spojení Menkaura (yang) a Cheopse (yin). Vzestupný impulz od Menkaura (yang) musí být vždy vyvážen sestupným impulzem od Cheopse (yin).
Průběh kombinování hudebních not či barev, a postupného skládání Hórova oka, názorně ukazují interaktivní flash aplikace GIZA.SWF a GIZA64.SWF, dostupné ke stažení na webu http://giza64.euweb.cz [14].
Trojice žebříků ke sjednocení
Podle této úvahy tak je hlavní funkcí trojice pyramid v Gíze především spirituální vzestup v postupném procesu skládání Hórova oka. Díky pyramidám a souvisejícím technikám mumifikace mělo být zabráněno opětovnému návratu do fyzických těl, a tím adeptovi mystické školy umožnit „vstup na nebesa“ – trojice pyramid by se dala nazvat „trojicí žebříků k nanebevstoupení.“ Podobný koncept najdeme i v židovské kabale, která hovoří o tzv. Jákobově žebříku.
Podle egyptských náboženských textů byl k pohřbívaným do hrobek ukládán amulet žebříku, který je symbolem spirituálního vzestupu a cesty k Nebesům. Je pozoruhodné, že i na současném webu najdeme ilustrace, které to názorně zpodobňují, viz následující grafika.
Obr. 7 Trojice žebříků k nanebevstoupení. Levý žebřík v podobě hada náleží Sethovi, pravý žebřík Hórovi. Zatímco Seth je asociovaný s Dolním Egyptem (Cheops), Horus s Horním Egyptem (Menkaure). Kombinováním osmi bodů z obou žebříků vzniká ve středním žebříku Boha 64 stupňů (Chefren). Na této střední ose je nahoře zobrazené Hórovo oko v trojúhelníku, které postupným sjednocováním stoupá na křídlech Thotha až k vrcholku. (Zdroj: Facebook, autor: Geniemae Chen)
Analogií k této dvojici spirál může být dvojitá šroubovice DNA, v níž se z obou vláken spojují čtyři báze do čtyř kombinací (A-T, T-A, C-G, G-C). Dvojitá šroubovice DNA spojená příčkami dvojice bází uprostřed připomíná právě žebřík. Tyto čtyři kombinace pak vytvářejí ve třech krocích větvení 64 kombinací tripletů (tedy 43). Pyramidy v Gíze se od struktury DNA odlišují v tom, že v nich probíhá kombinování dvou prvků (homo-hetero) v šesti krocích větvení, takže nevzniká 64 trojic, ale 64 šestic, tedy 64 hexagramů (26).
Dvojice spirál kombinatoricky umožňují vzestup po ose, kterým je přímý střední „žebřík Boha“, jímž Hórovo oko stoupá vzhůru ke sjednocení, zde vyobrazené zcela nahoře, uvnitř trojúhelníku. Finální sjednocení Hórova oka v nejvyšším bodě středního žebříku je v egyptské mytologii vyjádřen příběhem o smíření Hóra a Setha, těchto dvou dialektických protikladů reprezentovaných oběma žebříky. O smíření Hóra a Setha pojednává desátá hodina Knihy Bran (podrobněji viz článek Skrytá pravda o pyramidách v Káhiře).
Uvedená ilustrace je vytvořena na základě textů nalezených v pyramidovém komplexu faraona Pepiho I. v lokalitě Sakkáry [15]. Zde najdeme výrok: „Když Osiris vstupuje na nebesa, jeho pravá strana náleží Hórovi, a levá Sethovi.“ Již víme z výše uvedené Tabulky 1, že Horus je asociovaný s Horním Egyptem (Menkaure), zatímco Seth s Dolním Egyptem (Cheops). Uprostřed vidíme střední osu žebříku Boha, na jehož vrcholku je zobrazeno Hórovo oko v trojúhelníku, vznášející se vzhůru na křídlech. K tomu je uvedeno: „Když vstupuje na Nebesa, dej Pepimu žebřík Setha a dej mu žebřík Hóra. Po žebříku Boha se Hórovo oko vznese vzhůru na křídlech Thotha“ [16].
Obr. 8 Skládání Hórova oka v 64 krocích podle Douglasse A. Whitea (vlevo) [17]. Ve 32 krocích je složen zlomek 1/2, v 16 krocích zlomek 1/4, v 8 krocích zlomek 1/8, ve 4 krocích zlomek 1/16, ve 2 krocích zlomek 1/32, v jednom kroku zlomek 1/64, dohromady tedy 63 kroků. Pak je potřeba v posledním 64 kroku přičíst navíc ještě jeden zlomek 1/64. Na obrázku vpravo 64 bifurkací Hórova oka, po nichž následuje nekonečný počet dalších větvení.
64 kroků ke složení Hórova oka
O tom, jak konkrétně probíhala spirituální praxe sjednocování Hórova oka, toho zřejmě není příliš známo. Americký autor Douglass A. White však publikoval sekvenci skládání Hórova oka v 64 krocích, jak jí rekonstruoval z egyptských papyrových záznamů (obr. 8 vlevo). Těchto 64 kroků představuje oněch 64 bifurkací (větvení) Hórova oka, které vzniká v sekvenci šesti kroků 1/2 – 1/4 – 1/8 – 1/16 – 1/32 – 1/64).
Po těchto šesti krocích je však potřeba ještě navíc přičíst poslední zlomek 1/64, aby se součet všech zlomků rovnal 1. Tento zlomek 1/64 reprezentuje následující nekonečný počet dalších bifurkací (číslo 64 se v dalších krocích větví na 128, 256, 512, 1024, 2048…, a tak dále) [18]. Tento poslední zlomek 1/64 magicky dodává samotný Thoth. Tímto v součtu všech zlomků dospějeme k číslu 1, a proces sjednocení Hórova oka je tak završen.
Autor uvítá ohlasy na e-mail: michalcerny.media(at)seznam.cz
Obr. 9 V blízkosti dvou krajních pyramid Cheops a Menkaure najdeme trojici malých satelitních královniných pyramid. V případě trojice u Menkaura (fotografie vpravo) je třetí satelitní neutro pyramida (u levého okraje obrázku) vyšší než dvě sousední. Menkaure tak systému dodával vzestupný prvek yang, který můžeme znázornit jako trojúhelník se špičkou směřující nahoru. Naopak u Cheopse (fotografie vlevo) je třetí satelitní neutro pyramida nižší než dvě sousední. Cheops tak byl poskytovatelem sestupného prvku yin, symbolicky zobrazeného jako trojúhelník špičkou směrem dolů. Střední Chefren oba prvky slučuje a kombinuje dohromady. (Foto: Michal Černý)
Vlevo Menkaurova pyramida, vpravo Chefrenova.
Cheopsova pyramida zblízka.
V Káhiře se lze často setkat s motivem křídel boha Thotha, na nichž se Hórovo oko vznese ke sjednocení.
Časopis !Argument se drží otevřené redakční politiky – články našich autorů tak nemusejí vyjadřovat názory redakce a jsou publikovány v rámci umožnění co nejotevřenější veřejné debaty.
Stáhnout celý článek ve formátu PDF: Pyramidy jako trojice žebříků ke sjednocení
Download the article in English translation (PDF): Pyramids as three Ladders to Unification
Psali jsme:
Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (1. část)
Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (2. část)
Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (3. část)
Čtvrtý text k tématu: Nečekané závěry o egyptských pyramidách
Pátý text k tématu: Skrytá pravda o pyramidách v Káhiře
Rozhovor: Pátrání po skrytém smyslu egyptských pyramid
Web k tématu: http://giza64.euweb.cz
Dokumentární film Co vidí Oko Boha Hóra (13 min.)
Documentary film What the Eye of Horus sees (13 min., English subtitles)
Documentary film Why do we see a pyramid with a God’s eye on the American dollar bill? (5 min, English subtitles)
Literatura a poznámky
[1] Pozn.: Zeptáme-li se běžného obyvatele ČR na to, proč byly postaveny egyptské pyramidy, nejčastější odpověď zní, že se jedná o hrobky faraonů. Toto tvrzení je hlavním dogmatem současné egyptologie, je pevně zakořeněné ve všeobecném povědomí, a téměř nepřípustné ho jakkoli narušovat. Netvrdíme, že vysvětení o hrobkách faraonů je zcela chybně. Je však možné nalézt přesnější odpověď.
[2] Černý, Michal: Egypt je projekcí nebes (rozhovor s egyptologem Jaromírem Kozákem); In: Regenerace 09/2021; Regenerace s. r.o., Praha 2021
[3] The Book of the Hidden Chamber. Section 3. The Summary of the Amduat. The Twelve Hours: A Commentary
Dostupné on-line: http://www.maat.sofiatopia.org/hidden_chamber03.htm#1.10
[4] Pozn.: Pozoruhodný příběh o zprostředkující funkci Chefrena (Thotha) vyprávějí Smaragdové desky, jejichž autorem je Thoth, podle legend jeden z posledních Atlanťanů. Tento mýtus vypráví o tom, že Atlanťané původně žili na deseti ostrovech. Jedním z nich byl Undal, kde sídlily mysteriózní Děti světla – podle Smaragdových desek bylo těchto Dětí světla celkem 32 – zatímco ostatních devět ostrovů obývaly obyčejné Děti člověka. Jeden z Obyvatelů chrámu na ostrově Undal měl být zprostředkovatelem mezi Dětmi světla a Dětmi člověka. Vyučoval tajným znalostem nadaného a zvídavého chlapce, kterému později dal jméno Thoth. Následně došlo k potopě a zkáze devíti ostrovů Dětí člověka. Thoth byl tímto Obyvatelem chrámu pověřen, aby uchoval veškeré své naučené znalosti, a osídlil zemi Khem (Egypt). Thoth zde narazil na barbary, pokusil se je civilizovat, a svou kosmickou loď s databankou informací ukryl pod sfingou. Podle Smaragdových desek bylo úkolem Thotha duchovně pozvednout Děti člověka, a dostat je z temnot směrem ke Slunci, zdroji Světla. Příběh tak vypráví o zprostředkující funkci Thotha – byl prostředníkem mezi Dětmi světla (mýtus zmiňuje číslo 32 jako počet jejich trůnů), a Dětmi člověka – těch by tedy logicky mělo být také 32, ačkoli v souvislosti s nimi toto číslo není uvedeno. To by korespondovalo s pyramidami v Gíze, protože v centrálním zprostředkujícím Chefrenovi (Thoth) dochází ke spojování dvou 32početních polovin (Cheops – Děti světla, a Menkaure – Děti člověka) do výsledného celkového počtu 64 (Chefren).
Zdroj: https://marahouseluxor.com/thoth-why-he-built-the-great-pyramid-of-giza/
[5] [8] Okem Boha Hóra (El Ojo de Horus), 6. díl „Sakkára, kvantový stroj“; TV dokumentární seriál, 2000
Pozn.: Podle španělského dokumentu Okem Boha Hóra působila Džóserova pyramida na adepty mystické školy ve čtyř podzemních místnostech čtyřmi kombinacemi frekvencí – tón MI v místnosti na západě, FA na východě, SOL na severu, LA na jihu, plus pátá nejvyšší frekvence.
Dostupné on-line: https://www.youtube.com/watch?v=GYwpfAVSowU
[6] Kato, Akio: The concavity of the Great Pyramid Can Be Derived from Inward Sloping Courses Needed for the Stability. In: Archeological Discovery, Vol. 11 No. 2, April 2023
Dostupné on-line: https://www.scirp.org/journal/paperinformation?paperid=123430
Cit.: „Biondi & Malanga (2022) revealed the concavity of all three pyramids, and it seems their result shows that the degree of the concavity of the Menkaure is almost the same as that of the Khufu, but the concavity of the Khafre is a bit shallower than the two neighboring pyramids.“
[7] Kap. Filosofické a přírodovědné základy čínské medicíny (str. 13-110) In: Růžička, Radomír: Mikrosystémy akupunktury z hlediska současného poznání. Nakl. Poznání, Olomouc 2002
[9] Dokumentární film Co vidí Oko Boha Hóra; Český Rozvid, 2023
Dostupné on-line: https://www.youtube.com/watch?v=RTuzgJ4SqzE
[10] [11] Mahešvaránanda, Paramhans svámí: Jóga v denním životě; Blok, Praha, 1990.
[12] Pozn.: PAUT – je společenstvo božstev, či primárních archetypů (PAUT NETERU), kterých může být osm, devět, deset či jedenáct. Podobně jako čínské trigramy je možné je zakreslit do sefirotického stromu kabaly.
[13] Pozn.: Nevíme však přesně, jakým způsobem byl technicky zajištěn přenos z krajních pyramid (Cheops a Menkaure) do střední (Chefren). Podle některých zpodobnění původně byly na vrcholcích těchto staveb zařízení či krystaly, například v podobě malé pyramidy postavené na špičku.
[14] viz http://giza64.euweb.cz, web „Pyramids of Giza as a combinatorial system”
Pozn.: Demonstrační aplikace GIZA.SWF a GIZA64.SWF jsou na tomto webu uloženy ve flash formátu SWF. Společnost Adobe ukončila podporu Flash playeru, proto je možné program přehrát v bezplatné náhradě, nástroji RUFFLE: https://ruffle.rs/#downloads (Použijte prosím desktopovou verzi přehrávače. Soubor se musí jmenovat GIZA.SWF, resp. GIZA64.SWF)
[15] Pozn.: Pyramida faraona Pepiho I. je staroegyptská královská hrobka, která se nachází na území pohřebiště v Sakkáře. Byly v ní poprvé objeveny Texty pyramid.
[16] Budge, Wallis E. A.: Books on Egypt and Chaldea, vol. II, Egyptian Magic (str. 53); Kegan Paul, Trench, Trubner & Co., Londýn, 1901
[17] [18] White, Douglass A.: The Holistic Change Maker (Book of Changes) (str. 17-18); Sacred Scarab Institute, 2022
Dostupné on-line: https://www.dpedtech.com.tw/media/9-The-Holistic-Change-Maker-Book-of-Changes-古埃及與易經.pdf