V předcházejících textech k tématu egyptských pyramid jsme uvedli hypotézu, že v systému těchto staveb hrála klíčovou roli kombinatorika. Scházel však doklad pro to, že by totéž tvrdili samotní Egypťané. Určité indicie můžeme najít ve staroegyptských textech, konkrétně v posvátné Knize Amduat. Podívejme se na tyto dokumenty podrobněji.
Ústředním sdělením našich předešlých textů o egyptských pyramidách je, že v systému těchto staveb hrála významnou roli kombinatorika (viz pět článků na webu !Argument, odkazy na konci textu). Proč však za klíč k jejich pochopení považujeme právě tuto oblast matematiky? Dospěli jsme k závěru, že pro pyramidy v Gíze platí věta „osm krát osm je 64“, tedy že zde probíhalo kombinování osmi triád jedné krajní pyramidy (Cheops) s osmi triádami druhé krajní pyramidy (Menkaure) a uprostřed vznikalo 64 kombinací hexagramů (Chefren) [1]. Dá se však skutečně říct, že se v tomto případě jedná o výrok „osm krát osm, čímž vzniká 64 kombinací“, anebo zde může být vztah sčítání – tedy znaménko „plus“ a nikoli „krát“? V případě sčítání obou osmiček bychom dospěli k číslu 16, a nikoli 64.
Tvrzení o kombinatorice pyramid je postavené na filozofickém náhledu, podle něhož je celý náš svět založený právě na kombinacích. Veškeré existující jevy se dají označit za výsledek kombinace minimálně dvou prvků – naše osobnosti jsou výsledkem kombinací fyzických i psychických vlastností, dané variací genů od otce a matky. Tyto geny kóduje molekula DNA, jejíž struktura je založena na kombinování čtyř bází (A, T, C, G), a počet tripletů v DNA činí právě 64 – tedy 43. Podobně je možné uvažovat i o chemických prvcích a sloučeninách, které vznikají jako specifické kombinace atomů. Klíčovou roli ve vytváření organických sloučenin přitom hraje prvek uhlíku ve čtvrté skupině periodické tabulky, tedy na střední pozici asociované se srdcem a láskou, a také s rolí spojovatele a kombinátora prvků ze dvou sousedních triád (v systému pyramid stojí v této centrální pozici Chefren). Podíváme-li se na atom uhlíku, spatříme útvar diamantu, tedy osmistěnu, který je vlastně také pyramidou – přesněji dvojitou, spojenou základnami, jednou se špičkou mířící nahoru, a druhou dolů.
Ústřední role kombinatoriky v chemii a biologii byla vědou již dávno pochopena, a nyní zbývá zjistit, zda to samé platí i pro fyzikální úroveň. Právě o to v současnosti usiluje švýcarský fyzik Nassim Haramein, podle něhož se základní bod reality, tzv. Harameinův bod (ve starověké tradici tantry nazývaný také jako Květ života, v egyptské např. jako Hórovo oko), projevuje právě v 64 kombinacích.
Celá existence se dá popsat jako gigantická kosmická Hra, postavená na kombinacích. Vzhledem k ústřední roli kombinatoriky v našem vesmíru by tak bylo spíše překvapivé, kdyby na ní nebyly založeny také egyptské pyramidy – tím spíše, že u starověkých Egypťanů se setkáváme s neuvěřitelně hlubokým a přesným pochopením podstaty světa.
Předcházející texty tedy byly založené na hypotéze o kombinatorice pyramid, avšak scházel přesvědčivý doklad pro to, že by něco podobného tvrdili samotní Egypťané. Určité indicie ovšem lze nalézt ve staroegyptských textech, jako jsou například Kniha Amduat či Kniha Bran. Podívejme se na následující obr. 1, kde vidíme výjev z desáté hodiny posvátné Knihy Amduat [2].
Dvanáct hodin pouti boha Rea
Staroegyptská kniha Amduat, jejíž první výskyt je datován do období Nové říše (přibližně 1550 až 1000 před Kristem), popisuje cestu slunečního boha Rea dvanácti nočními hodinami podsvětí [3]. Sluneční bůh na své pouti překonává četné překážky a podstupuje bitvy, aby tak byl po dvanácti hodinách zachován princip spravedlnosti a vyváženosti – egyptský koncept „maat“ – a zajištěn návrat rána a nového dne.
Výjev na obr. 1 zpodobňuje desátou hodinu této cesty z dvanácti. Odshora na tomto obrazu vidíme tři sekce, horní zpodobňuje levý břeh svaté řeky, střední je samotným tokem, a dolní pravým břehem. Pyramidy v Gíze stojí na levém břehu Nilu, proto by k nim měla patřit horní sekce.
V tomto horním registru uprostřed vidíme sedící postavu měsíčního boha Thotha, zde v podobě paviána – anglicky je pavián „baboon“, jedná se tedy zároveň o mýtickou postavu jménem Ba-Ba, která v rukách drží Hórovo oko, složené ze šesti částí (64 hexagramů). Z předcházejících textů již víme (viz Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (3. část), že v Číně, která pravděpodobně přejala mnoho znalostí právě od Egypťanů, existuje pojem „ba-ba hexagram“, který je interpretován jako věta „osm krát osm je 64“. Výslovnost čísla osm totiž v čínštině zní podobně jako „ba“, a dvě osmičky symbolizují obě nohy této mýtické postavy. Zároveň je dvojice nohou postavy Ba-Ba symbolem větvení, tedy bifurkace. (Připomeňme, že Hórovo oko, složené ze 64 hexagramů, vzniká v posloupnosti šesti větvení, v číselné sekvenci 2 – 4 – 8 – 16 – 32 – 64).
Souvislosti z mytologie nasvědčují tomu, že tento výjev zpodobňuje kombinace obou krajních osmiček, čímž uprostřed vzniká 64 variant. Nalevo od boha Thotha vidíme osm postav bohyně Sechmet, první čtveřice figur se lví hlavou a druhá čtveřice s lidskou. To koresponduje s pyramidami v Gíze, protože v nalezeném torzu triadické sochy v Údolním chrámu Cheopse byla rozpoznána právě bohyně Sechmet/Bastet [4]. Napravo od boha Thotha pak stojí osm postav bohyně s nasazenou bílou korunou Horního Egypta [5], a tedy náležející k Menkaurovi (na osmi triadických sochách v Údolním chrámu Menkaura je zpodobněn faraon Menkaure, bohyně Hathor a dítě symbolizující Horní Egypt). Středová pozice měsíčního boha Thotha – či jiným jménem boha moudrosti Ba-Ba – držícího v náruči Hórovo oko, pak naznačuje, že tato postava je spjata s centrálním Chefrenem, který je spojovatelem a kombinátorem obou osmiček z krajních pyramid.
Léčení Hórova oka
Měsíční bůh Thoth v egyptských příbězích vystupuje jako mýtická postava učitele a léčitele, který se snaží o uzdravení lunárního Hórova oka. To rozsekal a poranil Seth, jehož jméno nápadně připomíná protivníka Boha, tedy Satana. Podle egyptské mytologie proces léčení lunárního Oka probíhá tím způsobem, že – obrazně řečeno – Thoth nastavuje úhly věčného přímého svitu Slunce, a aplikuje je na jednotlivé měsíční fáze, aby tak vyléčil cykličnost a nestabilitu Měsíce [6]. Těchto úhlů slunečního svitu je právě osm (yang), a stejně tak je i osm (yin) měsíčních fází (viz obr. 3) [7]. V jednotlivých fázích vidíme jenom výseč, srpek Měsíce. Léčení pomocí nastavování úhlů přímého slunečního svitu tak má obnovit původní celistvost Měsíce či lunárního oka, které bylo Sethem „uvězněno“ do věčného cyklu. Cílem je tedy se z tohoto cyklu vysvobodit a složením Hórova oka dosáhnout sjednocení. Řečeno v konkrétní rovině, Thoth vybere jeden z osmi yang trigramů Menkaura, a spojí ho s druhým z osmi yin trigramů Cheopse, čímž vznikne jeden ze 64 hexagramů. Takto v postupném skládání dosáhne sjednocení a vyléčení rozsekaného Hórova oka. V tomto procesu přitom hrají významnou roli pomocnice boha Thotha, obě léčitelky Hathor (prvních osm postav) a Bastet/Sechmet (druhých osm postav), dohromady tedy 16 postav [8], které vidíme v této horní sekci obrazu z desáté hodiny Knihy Amduat.
Obr. 3 Trojice hlavních pyramid na plošině v egyptské Gíze. Měsíční bůh Thoth zvolí jeden trojúhelník Menkaura (jedna z osmi triadických soch složená z faraona Menkaura, bohyně Hathor a dítěte jako provincie Horního Egypta), pak druhý trojúhelník Cheopse (jedna z osmi triadických soch složená z faraona Cheopse, bohyně Bastet/Sechmet a dítěte jako provincie Dolního Egypta). Poté Thoth ve středním Chefrenovi spojí obě triády do hexagramu, tedy do jedné ze 64 možných kombinací. Obrazně řečeno, zprostředkovatel Thoth nastavuje úhly přímých slunečních paprsků a aplikuje je na jednotlivé měsíční fáze, aby tak vyléčil nestabilitu a cykličnost Měsíce a obnovil jeho celistvost. Cílem je v postupném procesu sjednotit lunární Oko Boha Hóra (nahoře) (Obr.: Kompak; Derivative work: Benoît Stella; Vectorization: Ignacio Icke, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons) [9].
Obr. 4 V roce 1908 nalezl archeolog George Reisner v Údolním chrámu Menkaurovy pyramidy osm triadických soch (fotografie vlevo), sestávající z trojice postav faraona Menkaura, bohyně Hathor a dítěte symbolizujícího provincii Horního Egypta. Stejně tak osm triadických soch mohlo být i v Údolním chrámu Cheopse, avšak ten se nedochoval, a z triadických soch bohyně Bastet/Sechmet, faraona Cheopse a dítěte jako provincie Dolního Egypta se našlo pouze torzo. Střední faraon Chefren (na fotografii vpravo) pak byl sjednotitelem těchto triád z obou krajních pyramid, jak ukazuje symbol sema-tawy na stranách jeho trůnu (fotografie dole). Tento znak zpodobňuje trojici liliových rostlin napravo, trojici papyrových rostlin nalevo, a uprostřed vidíme středovou osu v podobě průdušnice, symbolizující dech či energii, kde dochází ke slučování obou triád. (Foto z Muzea egyptské kultury v Káhiře, autor: Michal Černý)
Kritické námitky
Cílem celého procesu je tedy sjednotit lunární Hórovo oko, uvězněné Sethem do utrpení věčného koloběhu. (Proces postupného sjednocování Hórova oka názorně ukazují interaktivní flash aplikace GIZA.SWF a GIZA64.SWF, dostupné ke stažení na webu http://giza64.euweb.cz). Poté je Hórovým úkolem nalézt druhé solární oko, které ztratil v bitvě se Sethem, a dosáhnout tak spojení s vyšší skutečností [10].
Obr. 5 Trojice pyramid by se dala přirovnat k Aeskulapově holi, dodnes používané jako symbol lékařství. Hlavním léčitelem je bůh Thoth uprostřed (Chefren), jehož pomocnicemi jsou dvě léčitelky Bastet a Hathor (Cheops a Menkaure), jakožto dva navzájem se vyvažující protiklady – dvě sinusoidy obtáčející středovou osu. Cílem tohoto systému, sestávajícího ze tří částí, je vyléčit rozsekané Hórovo oko. (Kredit: Pixabay)
Jedna z námitek proti této interpretaci vyplývající z obrazu Knihy Amduat může znít, že si nemůžeme být jisti, zda uvedená desátá hodina této knihy patří právě k pyramidám v Gíze. Zatím pro to skutečně nebyl nalezen doklad, a zřejmě nikdo to explicitně netvrdí. Je však možné uvést několik indicií, které na tuto hypotézu poukazují. Dvanáct hodin pouti boha Rea popisuje cestu po Nilu až k jeho deltě, ústící do Středozemního moře. V tom případě by početně odpovídalo, že desátá hodina z dvanácti náleží k pyramidám v Gíze, protože jsou geograficky jenom málo vzdálené od konce této cesty, tedy dvanácté hodině spojené s ústím Nilu. Kromě toho je pozoruhodné, že léčení Hórova oka probíhá kromě desáté hodiny také ve čtvrté hodině Knihy Amduat, která je spjata s jinou významnou lokalitou pyramid, konkrétně se Sakkárou, kde stojí Džóserova pyramida. Další indicií je, že horní sekce obrazu popisuje levý břeh Nilu, kde se pyramidy v Gíze skutečně nacházejí. A nakonec, paralelně s Knihou Amduat vypráví o dvanácti hodinách pouti boha Rea také posvátná Kniha Bran. A právě v desáté hodině této knihy se odehrávají pozoruhodné věci: konkrétně zde Thoth v roli zprostředkovatele (v jiných verzích příběhu sluneční bůh Re) smiřuje Hóra a zlého Setha, o němž již víme, že v pradávné bitvě rozsekal Hórovo oko na šest částí, tedy 64 hexagramů. Toto smíření zároveň symbolizuje sjednocení Horního a Dolního Egypta, což je právě to, o co se dle našeho mínění jedná i v pyramidách v Gíze.
Tabulka 1. Zařazení jednotlivých prvků do systému 3P a 8P, hetero-neutro-homo.
Pyramidy na Fibonacciho spirále
Výjevy z posvátné Knihy Amduat i Knihy Bran tak lze považovat za indicii pro to, že v systému pyramid hrála klíčovou roli yin-yang kombinatorika, vyjádřená větou „osm krát osm je 64.“ Toto technologické řešení pyramid s eventualitou volby z osmi pozic u Cheopse a osmi u Menkaura by v systému umožňovalo postupně měnit jednotlivé tóny v průběhu času, přehrávat za sebou jednotlivé hudební noty ze 64 možných. Pokud je tato úvaha správně, pak by pyramidy v Gíze byly jedním gigantickým hudebním nástrojem o zvukovém rozsahu osmi oktáv, tedy 64 tónů. (Blíže viz dokumentární film Co vidí Oko Boha Hóra (13 min.)
Vraťme se však ještě k trojici těchto staveb, a podívejme se podrobněji na jejich uspořádání a klasifikaci do systému tří a osmi počátků [12]. V předcházejících textech jsme uvedli, že trojice pyramid není uspořádaná v rovné přímce, ale v trojúhelníku – mezi Chefrenem a Menkaurem vidíme odchylku přibližně šesti stupňů od přímé linie. Jednotlivé pyramidy je tak díky tomu možné roztřídit do bodů trojúhelníku, dle systému tří a osmi počátků 3P a 8P. Konkrétně jsme zařadili Menkaure jako yang (hetero), Chefren jako tao (neutro) a Cheops jako yin (homo).
Podobně je však možné na věc pohlížet tak, že trojice pyramid stojí na tzv. Fibonacciho spirále, která je vyjádřena zlatým řezem daným číslem Fí (1,618). Připomeňme, že další bod na Fibonacciho řadě vzniká součtem dvou předcházejících bodů, v sekvenci 0-1-1-2-3-5-8-13-21-34-55…, a tak dále.
Trojici pyramid bychom mohli zařadit do sekvence bodů 3, 5 a 8 této řady – konkrétně Menkaure: 3, Chefren: 5 a Cheops: 8 – anebo do jiné libovolné trojice po sobě následujících čísel v této řadě. Toto dělení by vysvětlovalo přibližné poměry velikostí všech tří staveb, tedy dvě větší pyramidy Cheops a Chefren (body 8 a 5), a třetí menší Menkaure (bod 3). Kromě toho by tato klasifikace vysvětlovala i skutečnost, že součet objemů Menkaura a Chefrena přibližně dává dohromady objem Cheopse, protože platí, že 3 + 5 = 8 [13].
Obr. 6 Nahoře zařazení pyramid do Fibonacciho řady, sekvence 8 (Cheops), 5 (Chefren) a 3 (Menkaure). Trojka a osmička jsou dialektické protiklady, podobně jako Bůh (trojka) a člověk (osmička), což vyjadřuje právě struktura tří a osmi počátků. Pětka (Chefren) je středová, zrcadlová osa, dělítko mezi trojkou a osmičkou, a zároveň klíčové číslo pro vzorec vyjadřující Fibonacciho řadu. Dole vidíme Fibonacciho spirálu, na níž stojí největší Cheops, prostřední Chefren a nejmenší Menkaure. Objem Menkaura plus objem Chefrena dá dohromady přibližně objem Cheopse, což se ve Fibonacciho řadě dá početně zdůvodnit součtem 3 + 5 = 8.
Bylo by tak zároveň možné objasnit odchylku šesti stupňů mezi Chefrenem a Menkaurem. Pokud vydělíme 8/5, dostaneme 1,6, a vydělíme-li 5/3, výsledek činí 1,666 – rozdíl mezi oběma poměry tedy činí 0,0666. Podnětnou otázkou je, zda by se mezi čtenáři našel zdatný matematik, který by dokázal tuto úhlovou odchylku na Fibonacciho spirále mezi úseky 8-5 a 5-3 (tedy hypoteticky mezi úseky Cheops-Chefren a Chefren-Menkaure) přesně matematicky odůvodnit. Předpokládejme, že trojice pyramid představuje body 8, 5 a 3 na Fibonacciho spirále, a odchylka Menkaura od Chefrena činí téměř 6 stupňů, přesněji kolem 5,9 stupně [14]. Autor uvítá případné příspěvky k tématu na níže uvedeném e-mailu.
A konečně dodejme, že střední pyramida Chefrenova je v této klasifikaci asociována s číslem pět, které je ve Fibonacciho řadě (i v systému 3P a 8P) dělítkem a zrcadlovou osou mezi trojkou a osmičkou, a zároveň klíčovým číslem pro výpočet Fibonacciho řady. Například kabalistický sefirotický strom sestává právě ze tří sefirot nebeských a osmi sefirot konstrukčních, což koresponduje se systémem tří a osmi počátků. Trojka (Menkaure, yang) je asociovaná s linearitou, Bohem a Sluncem, zatímco osmička (Cheops, yin) s člověkem a měsíčním cyklem – pyramidy v Gíze tak zároveň lze považovat za bránu ke spojení Boha a člověka.
Autor uvítá ohlasy k tématu na e-mail: michalcerny.media(at)seznam.cz
Na egyptských hrobkách často vidíme symboly solárního a lunárního Hórova oka. Cílem egyptské mystické školy bylo sjednotit rozsekané lunární oko, a potom nalézt to druhé solární, které Hórus ztratil v boji se Sethem.
V Káhiře jsou všudypřítomné motivy pyramid, nilských křížů či boha moudrosti Thotha, egyptského učitele a léčitele.
Neznalý Evropan bývá často šokovaný chaotickým provozem v Káhiře, který postrádá jakákoli pravidla – téměř zde neexistují přechody pro chodce či semafory.
V údolním chrámu Chefrena vidíme dva vstupy pro bohyně Hathor (vlevo) a Bastet (vpravo). Bohyně Hathor je zpodobněná na osmi triadických sochách náležejících k Menkaurovi (Horní Egypt), bohyně Bastet na osmi sochách patřících k Cheopsovi (Dolní Egypt). Právě dvojice vstupů pro Hathor a Bastet naznačuje, že ve středním Chefrenovi docházelo ke slučování triád z obou krajních pyramid.
Časopis !Argument se drží otevřené redakční politiky – články našich autorů tak nemusejí vyjadřovat názory redakce a jsou publikovány v rámci umožnění co nejotevřenější veřejné debaty.
Stáhnout celý článek ve formátu PDF: Kombinatorika pyramid v knize Amduat
Download the article in English translation (PDF): Combinatorics of Pyramids in the Book of Amduat
Psali jsme:
Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (1. část)
Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (2. část)
Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze (3. část)
Čtvrtý text k tématu: Nečekané závěry o egyptských pyramidách
Rozhovor: Pátrání po skrytém smyslu egyptských pyramid
Web k tématu: http://giza64.euweb.cz
Dokumentární film Co vidí Oko Boha Hóra (13 min.)
Documentary film What the Eye of Horus sees (13 min., English subtitles)
Literatura a poznámky:
[1] viz http://giza64.euweb.cz, web „Pyramids of Giza as a combinatorial system”
Pozn.: Demonstrační aplikace GIZA.SWF a GIZA64.SWF jsou na tomto webu uloženy ve flash formátu SWF. Společnost Adobe ukončila podporu Flash playeru, proto je možné program přehrát v bezplatné náhradě, nástroji RUFFLE: https://ruffle.rs/#downloads (Použijte prosím desktopovou verzi přehrávače. Soubor se musí jmenovat GIZA.SWF, resp. GIZA64.SWF)
[2] The Book of the Hidden Chamber. Section 3. The Summary of the Amduat. The Twelve Hours: A Commentary
Dostupné on-line: http://www.maat.sofiatopia.org/hidden_chamber03.htm#1.10
[3] Pozn.: Jména Menkaure a Chefren jsou spjata se slunečním bohem Re – Menkaure znamená „jedna z duší Re“, a Chefren „ten, který se projevuje jako Re“. Jak ukazuje Litanie na Rea, tento sluneční Bůh vystupuje v podobě 78 avatarů, jejichž znalost měla Egypťanovi zajistit spokojený posmrtný život. Číslo 78 se dá považovat za 64 plus 8 plus 4 plus 2, tedy 64 základních kombinací, plus osm členů božstva ogdoad, plus čtyři synové Hórovi, plus dvojice Men a Mut. Číslo 78 odpovídá i počtu tarotových karet.
[4] Matthias Seidel: Die königlichen Statuengruppen, volume 1: Die Denkmäler vom Alten Reich bis zum Ende der 18. Dynastie (= Hildesheimer ägyptologische Beiträge, vol. 42.). Gerstenberg, Hildesheim 1996, str. 9–14.
Cit.: (O torzu sochy bohyně Sechmet/Bastet z Údolního chrámu Cheopse): „The position of her right arm suggests that the bust once belonged to a statue group similar to the well known triad of Mycerinus.“
Pozn.: Bohyně Sechmet a Bastet jsou dvěma aspekty jedné bohyně. Jejich spojení lze považovat za paradoxní, protože Sechmet představuje bojovný a zraňující aspekt, který je v paradoxním spojení s léčitelským a ochranitelským zaměřením jemnější osobnosti Bastet. Obě spojené bohyně lze v systému pyramid označit za yin, protože náleží k Cheopsovi. Jejich dvojitá povaha je pak logická, protože v případě cyklického yin jsou protiklady více oddělené, ve srovnání s přímým a lineárním yang. A jaký je vztah této dvojjediné bohyně Bastet/Sechmet k Hathor? Z logických důvodů také dialektický, protože Hathor náleží k Menkaurovi (yang), zatímco Bastet/Sechmet k Cheopsovi (yin). V četných mýtech se Hathor a Sechmet proměňují jedna v druhou, podobně jako se yin proměňuje na yang a naopak. Některé příběhy popisují, že se Sechmet opije a usne, a posléze se probudí jako Hathor.
[5] Pozn.: V tomto obrazu z knihy Amduat vidíme napravo od boha Thotha osm postav – pravděpodobně se jedná o čtyři syny Hórovy, plus čtyři postavy bohyně Hathor s nasazenou bílou korunou Horního Egypta. Jméno Hathor znamená v překladu „Domov Hóra“. Symbolem Hathor je jeden velký čtverec s malým čtvercem v jeho rohu – dohromady tedy čtyři plus čtyři, tedy osm. To odpovídá jejímu dvojímu pojetí matky a zároveň milenky boha Hóra. Uvnitř velkého čtverce je zpodobňován sokol, jakožto symbol boha Hóra. Viz následující obrázek:
[6] White, Douglass A.: The Holistic Change Maker (Book of Changes) (str. 3); Sacred Scarab Institute, 2022
Dostupné on-line: https://www.dpedtech.com.tw/media/9-The-Holistic-Change-Maker-Book-of-Changes-古埃及與易經.pdf
[7] Pozn.: Měsíčních fází je osm, konkrétně – 1. Nov, 2. Dorůstající srpek, 3. První čtvrt, 4. Dorůstající Měsíc, 5. Úplněk, 6. Couvající Měsíc, 7. Poslední čtvrt, 8. Ubývající srpek
[8] Pozn.: Již víme, že v údolním chrámu Menkaura najdeme osm triadických soch s bohyní Hathor, zatímco v údolním chrámu Cheopse bylo nalezeno pouze jediné torzo bohyně Bastet/Sechmet. Obě bohyně Hathor a Sechmet tvoří propojenou dialektickou dvojici – z mytologie je znám pojem „sedm Hathors“ a zároveň „sedm šípů Sechmet“, které jsou také asociované se souhvězdím Plejád (Sedm sester). Těchto sedm Hathors symbolizuje sedm míst, kde byla Hathor uctívána, konkrétně se jedná o Théby, Heliopolis, Afroditopolis, Sinai, Memfis, Herakleopolis a Keset. Za osmé místo pak lze považovat Denderu, jakožto centrální sídlo kultu Hathor, čímž se dostáváme k počtu osmi triadických soch v Údolním chrámu Menkaura.
[9] Černý, Michal: Pyramidy v Gíze jako kombinatorický systém 2; In: Eniologie člověka č. 41, Sovenio, Břeclav, červen 2024
Dostupné on-line: https://casopisargument.cz/55286 (pod názvem „Překvapivá zjištění o pyramidách v Gíze, 2. část“)
Pozn.: Zde je uvedena tabulka skládání Hórova oka v 64 krocích, rekonstruovaná Douglassem A. Whitem z egyptských papyrových záznamů. Zdroj: White, Douglass A.: The Holistic Change Maker (Book of Changes) (str. 18); Sacred Scarab Institute, 2022
Dostupné on-line: https://www.dpedtech.com.tw/media/9-The-Holistic-Change-Maker-Book-of-Changes-古埃及與易經.pdf
[10] Pozn.: Tuto vyšší realitu je možné vnímat středním třetím okem mezi obočím, které je v indické józe spojené s aďžna čakrou. V celém procesu sjednocení Hórova oka tak lze nalézt paralelu s praxí indické jógy a pránajámy, konkrétně s cvičením nádí šódhana pránajáma. Jógin se při něm střídavě nadechuje a vydechuje levou a pravou nosní dírkou, čímž energeticky vyvažuje lunární a solární kanál (v józe nazývané jako ida a pingala, v systému pyramid lunární Cheops a solární Menkaure). Cílem je tak dosažení duchovního vzestupu a vyšší úrovně soucítění, které jógini po tomto cvičení skutečně prožívají. Prsteníček a palec cvičícího jógina střídavě zavírají a otvírají levou a pravou nosní dírku, a ukazováček je přiložen na třetí oko, tedy na aďžna čakru. Cílem je duchovní vzestup po střední ose (po kanálu sušumna, vedoucí středem páteře, v systému pyramid pak centrální Chefren) směrem k vyšší úrovni sjednocení a soucítění. Funkce pyramid se tak dá přirovnat k tomuto pránajámickému cvičení – jde jenom o stejnou cestu jinými prostředky, a cílem je v obou případech vyšší úroveň soucítění, až po dokonalé finální sjednocení.
[11] Pozn.: Málo známá čtvrtá pyramida Chentkaus, nacházející se také v lokalitě Gízy, může být v systému 3P a 8P považována za prvek neutrino. Chentkaus je skrytá, tajemná královna Egypta, která však nefiguruje v žádných oficiálních seznamech panovníků – právě proto, že je onou skrytou prapůvodní příčinou. Pozoruhodné je, že tato pyramida je pouze dvoustupňová, přičemž nejmenší číslo celistvosti je tři. Právě dvojnost a nekompletnost je jednou z charakteristik prvku neutrino. V pyramidě Chentkaus tak lze vidět paralelu s chemickým prvkem vodíku, který je v periodické tabulce prvků také prapůvodní příčinou, skládá se jenom ze dvou elementů (bez neutronu), zatímco všechny následně vznikající prvky už ze tří (elektron, neutron, proton). Podobně v systému rodiny tvoří skrytou příčinu prvek neutrino (prarodiče), následovaný neutro (matka, otec), a homo a hetero (synové a dcery). Stejně tak skrytá, zárodečná civilizace Atlantidy (neutrino) může být považována za prapůvodní příčinu civilizací Egypta (neutro), Číny a Indie (hetero a homo).
[12] Kap. Filosofické a přírodovědné základy čínské medicíny (str. 13-110) In: Růžička, Radomír: Mikrosystémy akupunktury z hlediska současného poznání. Nakl. Poznání, Olomouc, 2002
[13] Pozn.: Objemy všech tří pyramid: Cheops: 2,592 mil. m3, Chefren: 2,211 mil. m3, Menkaure: 0,235 mil. m3. Součet objemů Menkaura a Chefrena činí 2,446 mil. m3, tedy přibližně objem Cheopse (2,592 mil. m3).
[14] Jelitto, Hans: Planetary Correlation of the Pyramids at Giza and Teotihuacan (str. 1); Hamburg, 2022
Dostupné on-line: https://www.researchgate.net/publication/359688325_Planetary_Correlation_of_the_Pyramids_at_Giza_and_Teotihuacan_-_P5_Program_Description