Politolog Petr Drulák komentuje poslední kroky americké administrativy vůči konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Co hrozí Evropě?
Americký ministr obrany Pete Hegseth minulou středu potvrdil nejčernější noční můry evropských elit. V Bruselu na setkání států dodávajících zbraně a munici Ukrajině bez obalu vysvětlil, co Američané zamýšlejí. Především chtějí mír a nechtějí Ukrajinu v NATO. Předpokládají, že přijde o část svého území a nehodlají se zapojit do žádných mírových jednotek ani posílat další pomoc. Naopak Evropa se má o Ukrajinu postarat: podporovat ji penězi i materiálem a na rusko-ukrajinskou hranici vyslat monitorovací jednotky, které však nebudou součástí NATO. Evropané sice už přes dva měsíce odečítají z Washingtonu různé náznaky, ale takhle natvrdo to dostali poprvé.
USA dávají najevo, že respektují základní ruské požadavky a chtějí se s Putinem dohodnout. Jednání Trumpa s Putinem již začala, zatím telefonicky ale prý se chystají brzy sejít v Saúdské Arábii. Jejich místní vazalové, kteří do války investovali obrovské materiální i reputační zdroje a zuřivě odmítali vše, co by se jen blížilo současným americkým představám jako „proruský narativ“, jsou naprosto bezradní. Bez USA jsou na Ukrajině ztracení. V ještě složitější situaci je samotná Ukrajina. Stala se obětí americké politiky a brzy se může stát hrozbou pro Evropu.
Nejprve k oběti. Zubožená a zničená Ukrajina nějakou dobu sloužila cílům západní geopolitiky, než byla jako vyždímaný hadr odhozena. Britové, Američané či Poláci ji odrazovali od dohody s Ruskem, neboť chtěli Rusko válkou oslabit a zaměstnat. O tom, že anglosaský cynismus nezná mezí, svědčí mimo jiné opakované výzvy z Washingtonu, aby si Ukrajinci dnes na závěr prohrané války ještě nechali pokosit nastupující generaci a začali mobilizovat osmnáctileté. Později se do této špinavé hry přidala i Francie, s o to větší vehemencí.
Ale jak už to bývá, ani oběť není zcela bez viny. Významné složky společnosti se na její katastrofě aktivně podílely: banderovští ultranacionalisté, utopisté snící v ukrajinských poměrech o západní společnosti a také oportunisté, kteří za západní peníze prosazovali ve své zemi západní zájmy.
Zatímco z ultranacionalistů sestávaly milice představující tvrdé jádro ukrajinských ozbrojených sil, utopisté a oportunisté obsadili úřady, nevládky a média navázané na západní penězovody. Když si Ukrajinci před šesti lety zvolili za prezidenta Zelenského, který sliboval mír a dohodu s Ruskem, tyto skupiny se proti němu zmobilizovali.
Fašisté z ukrajinských milic si nebrali servítky. Glenn Diesen ve své knize Válka na Ukrajině a eurasijský světový řád (Brno, s. 190) popisuje, jak na Zelenského mírové plány reagoval jeden z fašistických hrdinů Majdanu vůdce Pravého sektoru Dmitrij Jaroš.
„Jaroš v květnu 2019, krátce po Zelenského volebním vítězství, varoval, že splnění jeho předvolebních slibů bude mít neblahé následky: „Pokud zradí Ukrajinu a lidi, kteří zemřeli během revoluce a války, pověsí ho na strom na [Chreščatické třídě]. A je velmi důležité, aby to pochopil.“ Dmitrij Jaroš nebyl zatčen, místo toho byl v listopadu 2021 povýšen na poradce vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil a současně na šéfa Ukrajinské dobrovolnické armády.“
Představitelé nevládek financovaných Amerikou a Evropou byli o něco diplomatičtější. V květnu 2019 Zelenskému poslali kolektivní dopis, v němž mu předepsaly mantinely, které nesmí překročit, pokud nechce vyvolat „politickou nestabilitu“ a „zhoršit mezinárodní postavení“ země. Co mu tyto „ukrajinské“ nevládky pod hrozbou pouličních nepokojů a dalšího Majdanu zakázaly?
Seznam zákazů byl dlouhý, mimo jiné zahrnoval: referendum o jednání s Ruskem, jednání s Ruskem bez účasti USA, územní ústupky Rusku, zpochybňování vstupu do EU a NATO, zpochybňování protiruských sankcí, zpochybňování politiky Mezinárodního měnového fondu či zrušení zákazu ruštiny. Skutečně autentický hlas občanské společnosti! Není pochyb o tom, v čím zájmu bylo toto ultimátum sepsáno, ale sepisovali a podepisovali Ukrajinci. A Zelenský? Zradil voliče a podřídil se.
Ukrajina však není pouze obětí, ale i hrozbou. Na část problému upozornil minulý týden ve Financial Times dosluhující polský prezident Duda. Sám sice patří k těm, kteří nesou velký díl odpovědnosti za současnou katastrofu. Ale z pohledu ukrajinského souseda si uvědomuje, jak velký problém bude spojen s návratem mnoha set tisíc demobilizovaných vojáků do „svých vesnic a měst, kde najdou zničené domy, zničené závody, zničené továrny, bez práce a bez perspektivy“.
Duda varuje před nárůstem organizovaného zločinu, který se z Ukrajiny přelije přes Polsko na západ. Nelze než mu dát za pravdu, ale situace je ještě o něco vážnější.
Mluvíme o stovkách tisíc lidí psychicky narušených válkou, uvyklých násilí, s přístupem ke zbraním, kteří nenajdou společenské uplatnění a z nichž část se bude oprávněně cítit zrazená. Ti z nich, kteří se zapojí do organizovaného zločinu, budou méně nebezpeční. Hlavní hrozbu budou představovat ultranacionalisté jako Jaroš, kteří současným Západem vždy pohrdali a kteří budou mít se Západem po jeho zradě otevřený účet. Nemusíme příliš spekulovat o tom, zda ho budou chtít srovnat. Otázka je jak.
Není vyloučeno, že Ukrajinu opuštěnou Západem převezmou. Ale i když nepřevezmou vládu, budou významnou politickou silou, navíc nejspíše opět podporovanou ze zahraničí, i když tentokrát odjinud. V multipolárním světě se najde dost hráčů, kteří budou připraveni podporou těchto skupin zkomplikovat arogantnímu Západu život.
Nelze vyloučit ani podporu z Ruska. V mezinárodní politice nejsou podobná zdánlivě nepřirozená spojenectví proti společnému nepříteli výjimečná: ukrajinský židovský oligarcha Ihor Kolomojský se spojil proti Rusku s neonacisty, Američané podpořili islámské fundamentalisty proti syrské vládě. V budoucnu si lze jistě představit například ruskou podporu banderovcům proti Polákům.
Kdo to nejvíce odnese? Evropa. Především ta střední, která s ukrajinským prostorem bezprostředně sousedí. S výjimkou Maďarska bude sklízet, co pomáhala sít.
Článek vyšel původně v časopise Štandard. Publikujeme se svolením. Text není určen k šíření na další weby!