Čína investuje velké prostředky do humanoidních robotů jako klíčové technologie pro průmyslový rozvoj. Zatímco USA jí konkurují, Evropa reaguje jen váhavě.
Vývoj v Číně ukazuje, jak se roboti s umělou inteligencí integrují do různých průmyslových odvětví. Tyto stroje by měly nejen zefektivnit továrny, ale také hrát roli v logistice, zdravotnictví a dalších klíčových odvětvích. Odborníci se shodují, že ten, kdo se v této oblasti ujme vedení, může rozhodnout o hospodářském vývoji v příštích desetiletích, informoval portál Technologie Zeitgeist.
Pokrok Číny v oblasti humanoidních robotů se rychle zrychluje. Názorným příkladem je GR-1, nejnovější model společnosti Fourier Intelligence. Tento humanoidní robot je nejen technologickým mistrovským dílem, ale také symbolem ambiciózní vize Číny stát se světovým lídrem v oblasti robotiky. Model GR-1, vyvinutý s využitím špičkové umělé inteligence, vysoce citlivých senzorů a pokročilých technik strojového učení, ukazuje, jak rychle se čínský robotický průmysl rozvíjí – a jak vážně to země myslí s průmyslovou transformací.
Srdcem robota GR-1 je výkonný systém umělé inteligence, který mu umožňuje provádět pokročilé řízení pohybu. Pomocí algoritmů hlubokého učení se robot dokáže učit a přizpůsobovat pohybové vzorce – což je pro průmyslovou automatizaci zásadní schopnost. Integrovány jsou také sofistikované senzory, včetně systémů lidar pro detekci hloubky a hmatových senzorů pro přesnou interakci s prostředím. Tyto komponenty umožňují robotovi reagovat na změny v reálném čase a pohybovat se i mimo striktně předdefinované oblasti úkolů.
Další technickou zajímavostí je pokročilá technologie pohonu. GR-1 využívá elektrické pohony, které mu umožňují manévrovací schopnosti podobné lidským. To má rozhodující výhody zejména ve výrobě nebo logistice: Společně se stabilní chůzí může robot přepravovat náklady a bezpečně se pohybovat v průmyslovém prostředí – bez strnulosti klasických průmyslových robotů.
Čína versus Západ: kdo vede vývoj?
Zatímco společnosti jako Boston Dynamics (USA) dosáhly velkého pokroku s modely jako Atlas nebo Tesla s Optimusem, Čína se zaměřuje na škálovatelnost. Fourier Intelligence a další čínské společnosti se zaměřují nejen na technologický vývoj, ale především na komerční využitelnost. Na rozdíl od USA, kde humanoidní roboti často slouží jako high-tech demonstrátory pro vojenské nebo pokročilé výzkumné projekty, Čína zaujímá pragmatičtější přístup: nejde jen o inovace – jde o průmyslovou automatizaci ve velkém měřítku.
Evropa naopak zaostává. I když existují projekty, jako je vývoj humanoidních robotů pro odvětví logistiky, ve srovnání s Čínou chybí jak vládní podpora, tak strategická vůle rychle integrovat humanoidní stroje do výroby a hospodářství. Například v Německu podniky pracují s inteligentními robotickými systémy, ale skok k humanoidním strojům zatím zůstává okrajovým jevem.
Celý článek najdete zde v němčině.
Psali jsme: