Historik Adam Votruba píše o tom, že nálepkování pomocí slova dezinformace představuje sabotáž demokracie a volné demokratické diskuze. Téma původu nemoci covid-19 to potvrzuje.
Před nedávnem proběhla sdělovacími prostředky zpráva, podle níž německá rozvědka dospěla v roce 2020 k závěru, že covid pravděpodobně unikl z laboratoře ve Wu-chanu a jeho původ je umělý. Pravděpodobnost tohoto vysvětlení má být 80 až 95 %. Tehdejší kancléřka Angela Merkelová informaci tajných služeb před veřejností zatajila. K závěru, že virus patrně unikl z laboratoře, dospěla nedávno i americká CIA.
Po základě uvedených sdělení se nabízí několik logických otázek: Budou nyní politici a mainstreamová média tvrdit, že laboratorní původ covidu nikdy nebyl z jejich strany označován za dezinformaci? Nebo naopak: Neprosadilo se u části veřejnosti příliš snadno přesvědčení, že establishment označuje laboratorní původ za dezinformaci? Jak to vlastně bylo? Lze dohledat, že se tak dělo oficiálně, např. ze strany státního aparátu? Jsou takové doklady dostupné na internetu? A pokud ano, zůstanou tam, nebo zmizí?
Není pochyb, že laboratorní původ covidu byl v mainstreamových médiích označován za dezinformaci poměrně běžně. Z řady příkladů uveďme článek na serveru iDnes z roku 2020 pod názvem Koronavirus má přirozený původ, není uměle vytvořený, potvrdili vědci. Dočteme se v něm mj. následující sdělení:
„V posledních týdnech se na sociálních sítích objevily dezinformace o tom, že koronavirus unikl z laboratoře ve Wu-chanu pro testování nových virů. Někteří dezinformátoři také tvrdili, že vir je biologická zbraň vyvinutá Američany… Vědci navíc nyní mají jasné důkazy, že vir způsobující onemocnění COVID-19 má přirozený původ. Genom, tedy veškeré genetické informace koronaviru, sekvenovali čínští vědci krátce po propuknutí epidemie.“
Na stránkách státních a evropských institucí však těžko budeme hledat jednoznačné zařazení laboratorního původu viru mezi dezinformace. Úřední texty místo toho používají techniku, která navozuje dojem, že uvedené tvrzení dezinformací je, aniž by to bylo přísně vzato takto řečeno. Tato technika spočívá v tom, že se určitá pravděpodobná a odůvodněná hypotéza spojí dohromady s přehnaným a na první pohled bizarním tvrzením, aby se celý mix následně označil za dezinformaci. Čtenář pak má dojem, že dezinformací je každá část výsledného mixu. Úřad ovšem může kdykoliv později prohlásit: „Ale my jsme tuto část dezinformačního narativu nikdy za dezinformaci neoznačovali…“
Takto například odmítá laboratorní původ viru na svých stránkách Evropská komise:
„Konspirační teorie, které tvrdí, že koronavirus je ‚infekce vytvořená světovými elitami v zájmu snížení růstu populace‘. Přitom vědecké důkazy jsou jasné: Jedná se o virus z čeledi virů pocházejících ze zvířat, k níž patří i další viry, jako je SARS či MERS.“
Podobně je tomu i na stránkách Ministerstva vnitra České republiky. Za dezinformační sdělení je zde označeno tvrzení, že koronavirus byl vyvinut jako biologická zbraň. Toto tvrzení je zde vyvráceno následovně:
„Dezinformace se velmi často vztahují ke geopolitickým otázkám a nejinak je tomu i v případě dezinformací týkajících se šíření koronaviru. Podle aktuálně dostupných informací tento virus nebyl vytvořen laboratorně či uměle, na čemž se shoduje hned několik předních výzkumných institucí a laboratoří. Přirozeným šířením tohoto viru došlo k mutaci jeho genetické informace, postupná modifikace virů je však normální a pravděpodobná. Jelikož dle současných poznatků nelze říci, že byl virus vyvinut uměle, nelze spekulovat ani o cíleném vytvoření tohoto viru jednou či druhou mocností, aby tak s jeho pomocí dosáhla svých politických či geopolitických cílů.“
Oficiální text je formulován tak, aby možnost laboratorního původu nevyloučil stoprocentně. Přesto však na základě konstatování, že tato verze je velmi nepravděpodobná, dospívá k závěru nanejvýš pochybnému: „… nelze spekulovat ani o cíleném vytvoření tohoto viru…“ Spekulovat samozřejmě lze, a pokud taková spekulace nemá nulovou pravděpodobnost, pak může být oprávněná.
Nevíme s jistotou, do jaké míry se propagandisticky cílilo přímo na diskreditaci hypotézy o laboratorním původu covidu, výsledkem však je, že každý, kdo přicházel s danou hypotézou, mohl být na základě tohoto oficiálního stanoviska velmi rychle označen za někoho, kdo sdílí i další části proklamovaného narativu (tj. virus vyvinuli Američané pro snížení populace, je to biologická zbraň atd.).
Jednoznačně do říše nepravdivých tvrzení odsouvá laboratorní původ covidu výzkum agentury STEM z roku 2021, který byl mimochodem finančně podpořen NATO a Britským velvyslanectvím v Praze. Tento výzkum byl zaměřen na „konspirační teorie“ kolem covidu. Jako první konspirační teorii jmenuje zpráva o výzkumu následující tvrzení: „Koronavirus, který způsobuje covid-19, byl nejspíš úmyslně vyroben v laboratoři.“ Dodejme, že výzkum STEMu zároveň řeší i otázky vhodného propagandistického působení na lidi, kteří jimi zkoumané skutečné či domnělé konspirační teorie zastávají.
Závěr z dosud uvedených faktů je poměrně jednoznačný: Evropské vlády ve spojení s médii hlavního proudu se snažily hypotézu o umělém původu diskreditovat, umlčet, odsunout na okraj, marginalizovat. Usilovaly vědomě o to, aby tato hypotéza nemohla být veřejně diskutována. Důvody, proč tomu tak mohlo být, zde řešit nebudu.
Nedávné zveřejnění zpráv zpravodajských služeb může vyvolat určité tanečky při snaze přeformátovat dřívější postoje mainstreamu. Pustil se do toho například Jaroslav Krupka na serveru Deník.cz. V jeho článku (nazvaném Už to jde na světlo, CIA nám dala za pravdu, jásají lháři. Jenže nedala) se dočteme:
„Jenže skutečná fakta jsou jiná: zpráva CIA o cíleném úniku laboratorně vyšlechtěného viru vůbec nic neříká, mluví jen o možnosti, že virus unikl z laboratoře – a tato hypotéza za dezinformaci nikdy označena nebyla, naopak byla vždy jednou z uvažovaných variant, jak se virus mohl rozšířit.“
Podle autora se o laboratorním úniku mluvilo od počátku, k čemuž uvádí některé doklady. Zároveň se chytá toho, že laboratorní únik není totéž co umělý původ viru. Odvolává se na zprávu CIA a tvrdí, že v ní se mluví pouze o úniku, nikoliv o umělém původu. Umělý původ ovšem považuje za vysoce pravděpodobný již zmíněná zpráva německé rozvědky. Oddělovat únik a umělý původ je ostatně detail málo podstatný ve chvíli, kdy víme, že ve Wu-chanu se viry uměle upravovali. Mimoto není pravda, že by mainstreamová média neoznačovala hypotézu o úniku z laboratoře za dezinformaci.
Poněkud komický je způsob, jakým se mainstreamového postoje zastává redaktorka Českého rozhlasu Anna Jadrná v rozhovoru s Dominikem Preslem, kterému klade následující otázku:
„V době, kdy se ale spekulovalo o úniku covidu z laboratoře, k tomu ještě nebyly žádné relevantní důkazy. Lidé se to jen domnívali. Nebyla to tedy tehdy dezinformace, ale později se to vyvíjelo a ukázalo se, že na tom skutečně může něco být?“
Dotazovaný ji dává za pravdu přitakáním: „Určitě.“
Tento mentální obrat je pozoruhodný: Dokud to nezačala tvrdit oficiální místa, tak to dezinformace byla, teď už není. Trochu to připomíná orwellovské myšlení. Poznamenejme, že podle této logiky by bylo odsouzení Galileiho za názor, že se země točí kolem slunce, zcela legitimní, protože podle dobových měřítek šířil dezinformaci. Pokud je však něco pravda, pak je to pravda bez ohledu na to, jestli to tvrdí pán nebo kmán.
Názor redaktorky, že něco je dezinformací, pokud k tomu chybí relevantní důkazy, je tak trochu mimo. Dezinformací také nemůže být něco pouze kvůli tomu, že se to lidé „jen domnívají“. Dezinformace je z definice záměrně šířená nepravdivá zpráva! Možnost laboratorního úniku a původu byla vždy odůvodněnou hypotézou. Indicií pro ni bylo dost i pro toho, kdo nemá biologické vzdělání. Virus se objevil ve Wu-chanu, v němž je zároveň virologický institut provádějící experimenty s viry. Je to náhoda, že se virus ze zvířete přenesl na člověka právě v místě, kde funguje takovéto pracoviště? Možnost úniku se zcela logicky nabízí. Navíc zde byla závažnější indicie, kterou představovalo systematické mlžení čínské vlády, např. skutečná dezinformace z čínských zdrojů o tom, že koronavirus se objevil v USA již půl roku před Wu-chanem.
Selhání řady novinářů hlavního proudu je v této věci zřejmé. Přesněji řečeno: Selhání to je, pokud přijmeme jako platnou premisu, že média mají poskytovat informační službu veřejnosti. Pokud by posláním médií bylo naopak sloužit vládám či korporacím k manipulování občanů, pak v této věci odvedla práci dobrou. Nějakých pět let se úspěšně dařilo diskreditovat velmi pravděpodobné vysvětlení o původu covidu a zabraňovat otevřené společenské diskuzi. Lze v tom vidět příklad nedialogického jednání ze strany mocenského a mediálního aparátu: Určitý názor na to, co se stalo, není vyvracen relevantními argumenty, nýbrž není připuštěn do diskuze na základě označení za dezinformaci či konspiraci. Jde fakticky o sabotáž veřejné diskuze. Může však fungovat demokracie tam, kde mocenské elity veřejnou diskuzi sabotují?
Nehledě na to, že správná analýza toho, co se stalo, je důležitou podmínkou, aby se dalo podobným tragédiím předcházet. Nejde přitom o banální nehodu; na covid zemřelo na celém světě sedm milionů lidí.