Politolog Petr Drulák píše o tom, proč se západní společnosti v současnosti ocitají na pokraji občanské války.
Prezident Donald Trump povolal do Los Angeles námořní pěchotu, aby zajistila bezpečnost během zásahů proti nelegálním migrantům, než dorazí národní garda. Nasazení vojáků v ulicích kalifornské metropole proti agresivním civilistům je dalším dokladem postupující spirály násilí, která zachvacuje centra politického Západu. Vlády v Paříži a Londýně čelí témuž problému. Trump sází na sílu, nemusí uspět, ale alespoň se snaží. Evropské vlády raději strkají hlavu do písku. Jejich občané však čím dál tím častěji mluví o občanské válce. Dříve se zmiňovala jako něco z minulosti, současnosti jiných regionů či budoucnosti dystopických románů. Dnes ji obyvatelé privilegovaného Západu vidí jako reálný scénář vlastní budoucnosti.
Britský profesor válečných studií David Betz je přesvědčen, že evropské státy se už občanským válkám nemohou vyhnout. Jediné, co lze ještě nějak ovlivnit, je jejich délka a škody. Přičítá to ekonomickému úpadku a rozpadu identity západoevropských národů. Koláč, o nějž se budou lidé v každém státě dělit, se bude zmenšovat, přičemž lidé současně ztrácí, co by je spojovalo. Přicházející střet se podle něho odehraje mezi venkovskými oblastmi a městy. Příčinami úpadku a rozpadu se příliš nezabývá, jen dává najevo, že ne všechny argumenty „pravicových extrémistů“ jsou nutně nesprávné; což je na akademika z britského liberálního skleníku slušný výkon.
Můžeme dodat, že jak ekonomický úpadek, tak rozpad identity mají společného jmenovatele v ideologickém poblouznění západních elit. Jejich euroatlantická síť Davosů a Bilderbergů si dlouhodobě vynucuje ekonomická rozhodnutí, která zvýhodňují vybraná odvětví, ale jinak hospodářství vážně poškozují; jejich posledním příkladem jsou Green Deal a protiruské sankce. Tato nadnárodní síť je rovněž programově protinárodní. Odmítá pevné národní identity, které překážejí globálním přesunům kapitálu i obyvatel, a naopak perverzně preferuje migranty před vlastními obyvateli a nejroztodivnější menšiny před společenskou většinou. Ponechme nyní stranou, zda tato ideologie se svými pomýlenými a zkorumpovanými nositeli působí jako konečná příčina či sama je pouze důsledkem úpadku, který nevyhnutelně postihuje každou civilizaci.
Z hlediska bezprostřední budoucnosti jsou podstatnější dělící linie možných občanských válek. Vidět jsou už dnes v USA, Francii i Velké Británii. Jejich obyvatelstvo lze rozdělit do tří skupin, označme je zjednodušeně jako konzervativce, progresivisty a migranty. Konzervativci jsou zatím početnější ale také pasivnější než ostatní. Jejich konzervativismus je schopen okamžité mobilizace, ale jinak je vágní a sterilní, neboť staví na nostalgii po něčem, co už není a nebude podle sloganu: učiňme naši zemi opět velkou. Progresivisté jsou vlivnou menšinou s propracovanými a intelektuálně přitažlivými ideologickými představami, jejichž uskutečňování je, jako mnohokrát v historii, sebezničující. Oslovují zejména mladé a vzdělané (či spíše polovzdělané) obyvatele měst.
Zatím nejmenší ale nejrychleji rostoucí částí společnosti jsou migranti; první, druhé, třetí či další generace. Do této skupiny nutně nepatří všichni lidé, kteří jsou sami či po svých předcích odjinud. Řada lidí odjinud se buď ztotožní s místními konzervativci nebo progresivisty. Takto fungoval pověstný americký tavicí kadlub, ale do určité míry to platilo i jinde: Francouze arabského původu najdeme u Le Penové i Mélenchona, svého času vedl Británii konzervativec indických rodičů, zatímco Skotsko progresivista pákistánského původu. Je jich čím dál tím méně, neboť jak se západní společnosti vzdaly svých národních identit, ztrácejí i schopnost asimilace.
Naopak rostou počty těch, kteří se asimilovat nechtějí nebo nedokáží. Identifikují se s jinou zemí, jiným náboženstvím nebo si vytvářejí svůj vlastní svět: arabsko-muslimští Francouzi, pro něž je hlavní autoritou imám, indicko-pákistánští Britové, Latinoameričané v USA, kteří v Kalifornii mávají mexickými vlajkami, a také část amerických černochů, kteří po generace žijí v ghettech.
Na tomto základě se dnes odehrávají zásadní konflikty západních společností. Progresivisté se spojili s migranty proti konzervativcům; ve Francii se mluví o „islamolevici“. Vláda této koalice se projevuje společenskými experimenty, které podkopávají základy normálního života, bezmeznou shovívavostí vůči násilí migrantů a drakonickými tresty za přestupky konzervativců. Běžní lidé žijí v podmínkách anarchotyranie. Pokud se obrátí proti migrantské anarchii, která je zužuje v každodenním životě, čelí tyranii ze strany progresivistického státu.
Zatímco výtržnosti Trumpových podporovatelů v Kongresu před Bidenovým nástupem trestala Bidenova administrativa mnohaletým vězením, na násilné řádění BLM (Na černých životech záleží) odpovídaly radnice vedené Demokraty omezováním policie. Britská policie léta tolerovala zneužívání bílých dívek z nižších vrstev pákistánskými gangy, ale loni v létě během nepokojů vyvolaných vraždou bílých dětí potomkem rwandských migrantů končili ve vězení lidé za pouhé sdílení protimigrantských příspěvků na Facebooku. Když městští chuligáni afrického původu pustoší Paříž, jako po nedávném finále ligy mistrů, končí pokutami. Když se z venkova do Paříže vydali bílí Francouzi ve žlutých vestách, čekaly je gumové projektily.
Ale dokud mají lidé možnost demokratické volby, může to být i jinak. Trumpa vynesl do Bílého domu mimo jiné slib ukončit migrantsko-progresivistickou anarchotyranii. Nemá to však jednoduché, USA jsou federací. I když konzervativní prezident ovládne federální úřady, byť ani to není jisté, v řadě států, jako Kalifornie, a velkých měst, jako Los Angeles, vládnou progresivisté.
Pokud chce Trump v Kalifornii bojovat s nelegální migrací, musí počítat nejen s odporem progresivistických médií a nevládek, ale také místních úřadů, které mají pod palcem policii a nelegálům pomáhají. Černošská primátorka Los Angeles Bassová vyzývá federální agenty, aby opustili město. Kalifornský guvernér Newsom se vůči Trumpově boji s nelegály vymezil tak ostře, že mu prezident pohrozil zatčením. Proto Trump sahá po vojácích. Konzervativci vedou trojí boj: s nelegálními migranty, s progresivistickými guvernéry a primátory a také nevládkami financovanými jak místními úřady, tak i Sorosem a dalšími progresivistickými oligarchy. Právě tyto nevládky dnes mobilizují protitrumpovské demonstrace po celých USA.
Američtí konzervativci s napětím sledují, jak to v Kalifornii dopadne. Pokud Trump uspěje, znamená to, že anarchotyranii je stále ještě možné čelit demokratickou volbou. V opačném případě vzrostou řady těch, kteří půjdou cestou sebeobrany a soukromých milic. Další krok ke skutečné občanské válce.
Článek vyšel původně v časopise Štandard. Publikujeme se svolením. Text není určen k šíření na další weby!