Francouzský premiér François Bayrou představil razantní rozpočtová opatření zaměřená na snížení rostoucího státního deficitu.
Ušetřit téměř 44 miliard eur navrhuje francouzský šéf vlády prostřednictvím omezení daňových výhod, zrušení dvou státních svátků a rozsáhlých škrtů ve veřejném sektoru. Ve hře je nejen finanční stabilita země, ale také samotné přežití Bayrouovy vlády. „Jsme na poslední zastávce před propastí,“ varoval Bayrou během projevu k zákonodárcům a novinářům, kde označil veřejný dluh za existenční hrozbu. Podle jeho slov se Francie nachází v „okamžiku pravdy“, kdy je nutné přestat přehlížet strukturální slabiny státního rozpočtu. Bayrou upozornil, že francouzský dluh narůstá tempem 5 000 eur za sekundu a země se stala závislou na veřejných výdajích. Přirovnal současnou situaci k předkrizovému Řecku a varoval před opakováním scénáře, který vedl k mezinárodnímu zásahu a dlouholetým úsporným opatřením. Mezi konkrétními kroky navrhl premiér například zrušení dvou státních svátků (mezi uvažovanými je i Velikonoční pondělí a 8. květen – den vítězství v Evropě), omezení daňových úlev pro nejbohatší vrstvy obyvatelstva a zrušení daňových výhod u některých výdajů důchodců, snížení počtu pracovních míst ve veřejné správě či zastavení valorizace sociálních dávek a daňových pásem podle inflace v roce 2026. Bayrou zdůraznil, že nadměrné spoléhání na půjčky pro zajištění běžného chodu státu – včetně výplat důchodů a platů státních zaměstnanců – je cestou k rozpočtové katastrofě. Nyní je otázkou, zda se Bayrouovi podaří prosadit úsporná opatření, aniž by Francii uvrhl do další vládní krize.
Francouzský deficit loni dosáhl 5,8 % HDP, což představuje částku 168,6 miliardy eur. To výrazně překračuje maximální hodnoty stanovené pravidly Evropské unie. Nový plán si klade za cíl snížit deficit na 5,4 % letos, na 4,6 % v roce 2026 a do roku 2029 jej stlačit pod tříprocentní práh EU. Rozpočtová reforma přichází ve složité době, parlamentní rozdrobenost ve Francii znemožňuje hladké schvalování zásadních rozpočtových opatření. Bayrou, známý svou dlouhodobou kritikou veřejného zadlužování, se pokouší přesvědčit rozdělený parlament k přijetí škrtů a to i navzdory hrozbě dalšího hlasování o nedůvěře (od prosince 2024 už čelil osmi takovým pokusům, které zatím ustál). Jeho návrhy již nyní vyvolávají nevoli v opozici. Krajně pravicové Národní sdružení je odmítá a již signalizovalo další pokus o svržení vlády. I levicové strany ostře odmítají škrtání v sociální oblasti. Situaci komplikuje rovněž to, že úroky z veřejného dluhu by se mohly brzy stát největší položkou ve státním rozpočtu. Se snahami o prosazení škrtů oslovuje francouzské zákonodárce i prezident Macron, který také vyzývá zákonodárce, aby neblokovali další zvýšení obranných výdajů, a poukazuje na to, že prosincové hlasování o nedůvěře zpozdilo schválení rozpočtu na rok 2025 a ohrozilo vojenské investice. Na konci svého druhého mandátu se tak Macron snaží působit v roli reformátora a modernizátora francouzské ekonomiky. Přesto se zdá, že jeho snaha o fiskální disciplínu – navzdory několika krizím od protestů přes pandemii po inflaci – zatím nenese očekávané výsledky.