Moskva se domnívá, že Trump mohl uzavřít dohodu s Evropskou unií, v níž výměnou za vojenskou podporu získal ekonomické ústupky.
Vývoj války na Ukrajině naznačuje zhoršování situace. Ruské vojenské postupy pokračují, zatímco americký prezident Donald Trump zkrátil v uplynulém týdnu „50denní lhůtu“ pro Rusko na dosažení mírového urovnání na pouhých 10–12 dní, píše analytik James Davis pro Global Risk Monitor (redakce má k dispozici). Trump rovněž vyjádřil zklamání nad ruským prezidentem Vladimirem Putinem a prohlásil, že nevidí důvod pro další jednání s ním, čímž naznačil odklon od oteplování vztahů mezi USA a Ruskem.
Kreml reagoval na tento vývoj klidně, ale přesto se strategickou obavou. Trumpovy výroky bez většího komentáře pouze vzal na vědomí, což Trumpa frustrovalo. Ruská média však reagovala negativně a obvinila USA z pokrytectví.
V Moskvě se diskutuje o Trumpově hrozbě uvalit přísné sankce na odběratele ruských energií a o možnosti obchodní války, kterou ruští představitelé berou vážně. Ruská strana se domnívá, že Trump mohl uzavřít dohodu s Evropskou unií, v níž výměnou za vojenskou podporu Ukrajiny a EU získal ekonomické ústupky. Rusko nicméně dále doufá, že Čína se proti sankcím postaví a ochrání jeho energetické zájmy, jak naznačuje nedávné prohlášení čínských představitelů, kteří odmítli tlak prostřednictvím sankcí.
Ruská vláda nemá velkou naději na významný diplomatický pokrok v otázce války na Ukrajině, míní autor dále. Plánuje se zapojit do technických diskusí, například o výměně vězňů, aby nevypadala, že odmítá Trumpovy výzvy k jednání. Moskva ovšem pochybuje, že USA budou tlačit na Ukrajinu nebo její spojence, aby souhlasili s klíčovými požadavky Ruska, mezi které patří zákaz dalšího vyzbrojení Ukrajiny a uznání ruské kontroly nad Krymem.
Naopak Trumpovo úsilí o příměří se zdá být ovlivněno domácími obavami a strachem, že ho Putin může zneužít. Jeho administrativa se domnívá, že Čína a Indie nebudou riskovat přístup na americké trhy kvůli dovozu ruské energie. Tím pádem od nich očekává od symbolické gesto ohledně ukončení dovozů, což naopak v Moskvě vyvolává obavy.
Ukrajinské síly čelí zhoršující se situaci na bojišti, protože jejich obranné linie se kvůli nedostatku lidí rozpadají na izolované enklávy. Ukrajina má sice dostatek zbraní, ale chybí jí personál, který by je obsluhoval. V poslední době se Rusko soustředí na obklíčení města Pokrovsk, kde ruské jednotky vstoupily do předměstí a ohrožují zásobovací trasy v okolních městech, jako jsou Kupjansk a Charkov. Na jihu ruské síly postupují směrem na Slovjansk a jsou také blízko města Záporoží, kde došlo k výraznému nárůstu počtu vojáků, což naznačuje možnou rozsáhlou ofenzivu.
Rusko ve stejnou dobu pozorně sleduje aktivity NATO, zejména hrozby na jeho západních hranicích. V reakci na aktivity NATO Rusko začalo posilovat svou vojenskou pozici na západě a provádět rozsáhlá námořní cvičení.
Tyto události naznačují možné eskalování konfliktu a vyvolávají také obavy z rizika, že se stát s jadernými zbraněmi ocitne v úzkých, upozorňuje Davis. Zahnání do kouta státu s největším jaderným arzenálem na světě a moderními nosiči s sebou nese obrovská – a nepředvídatelná – rizika.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.