Podle nejnovější zprávy OSN došlo ve světě k poklesu počtu hladovějících. Africký kontinent však nadále čelí prohlubující se potravinové nejistotě, kterou zhoršují konflikty, klima a inflace.
Zpráva o stavu potravinové bezpečnosti a výživy ve světě za rok 2024, kterou společně vydalo pět agentur OSN včetně Světové zdravotnické organizace (WHO), Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) a Světového potravinového programu (WFP), přináší zdánlivě povzbudivé informace – celosvětový podíl lidí trpících hladem klesl ze 8,5 % v roce 2023 na 8,2 % v roce 2024. To znamená přibližně 673 milionů lidí. Za celosvětovým poklesem stojí zejména zlepšení situace v Jižní Americe a jižní Asii, zejména v Indii, kde vládní sociální programy a zvyšující se produktivita zemědělství pomohly snížit počet hladovějících. V Jižní Americe klesla míra hladu z 4,2 % na 3,8 %, v jižní Asii z 12,2 % na 11 %. Kontrastní obraz však nabízí subsaharská Afrika. V roce 2024 zde trpělo chronickým nedostatkem potravy více než 307 milionů lidí – tedy více než pětina obyvatel kontinentu. To je více než před 20 lety. Hlad se zde nezmírňuje, naopak roste. Podle odhadů OSN bude v roce 2030 téměř 60 % všech chronicky podvyživených lidí pocházet z Afriky, pokud nedojde k zásadní změně trendu. Hlavní příčiny jsou kombinací nízké zemědělské produktivity, rychlého populačního růstu, klimatických extrémů a ozbrojených konfliktů. Například v Súdánu a pásmu Gazy má válka přímý dopad na dostupnost jídla. Podle WHO dosáhla podvýživa v Gaze „alarmujících úrovní“ poté, co Izrael v březnu 2024 zavedl úplnou blokádu. Ačkoliv v květnu došlo k částečnému uvolnění, humanitární pomoc stále přichází jen v omezené míře.
Další znepokojivý ukazatel představuje rostoucí počet Afričanů, kteří si nemohou dovolit zdravou a výživově vyváženou stravu. Zatímco celosvětově se tento počet snížil z 2,76 miliardy v roce 2019 na 2,6 miliardy v roce 2024, v Africe stoupl z 864 milionů na více než jednu miliardu lidí. Tato situace je částečně důsledkem rostoucích cen potravin, které se v posledních letech výrazně oddělily od celkové inflace. V lednu 2023 byl rozdíl mezi růstem cen potravin a obecnou inflací nejvyšší za poslední dekádu. Zpráva rovněž upozorňuje na rostoucí obezitu, která v roce 2022 postihovala téměř 16 % dospělých celosvětově – oproti 12 % v roce 2012. Tento trend ukazuje na dvojí problém současné výživy: zatímco část světa čelí podvýživě, jiná se potýká s nadměrným příjmem kalorií a špatnou kvalitou stravy. Navíc se prohlubují sociální a genderové nerovnosti – nejhůře postiženy jsou ženy a venkovské komunity. Tyto skupiny jsou častěji odkázané na nekvalitní potraviny nebo nemají přístup ke zdravotní péči a vzdělání ohledně výživy. Pokud se nepodaří zvrátit současný vývoj, budou v roce 2030 stovky milionů lidí čelit chronickému hladu, přičemž Afrika ponese největší tíhu. „Navzdory dostatečné globální produkci potravin miliony lidí hladoví, protože potraviny nejsou bezpečné, dostupné nebo – a to nejčastěji – cenově dosažitelné,“ uvádí zpráva. Nyní je klíčové investovat do udržitelných zemědělských systémů, klimatické odolnosti a sociálních programů, které zajistí, že zdravá a výživná strava bude dostupná pro všechny, nejen pro privilegovanou část světa.