Evropské instituce v posledních měsících představily několik kroků, které by mohly zásadně změnit způsob, jakým jsou děti a dospívající chráněni před riziky digitálního prostředí.
Myšlenka, že „co je nezákonné offline, musí být nezákonné i online“, se v evropských debatách objevuje už od roku 2019. Na konci roku 2022 byla zakotvena v nařízení DSA (Digital Services Act), který ukládá velkým platformám povinnost identifikovat vlastní rizika, odstraňovat je a plnit konkrétní ochranné závazky pod hrozbou vysokých pokut. Nařízení by mělo být postupně implementováno, avšak rychlost implementace je velmi pomalá. V polovině letošního července Evropská komise poprvé podrobně popsala, jak chce prosazovat pravidla na ochranu dětí v rámci Aktu a zveřejnila prototyp technického systému pro ověřování věku uživatelů. Krátce poté francouzská Rada státu obnovila povinnost ověřování věku na pornografických stránkách, která byla předtím zrušena po tlaku provozovatelů platforem. Oba kroky signalizují politickou vůli k zásadní změně, ovšem cesta k plošné ochraně nezletilých je stále složitá. Pediatři a psychologové upozorňují, že mezi ambiciózními plány institucí a jejich skutečným dopadem zeje hluboká propast.
Podle studie Born Social 2024 vlastní 90 % dvanáctiletých v Evropě chytrý telefon. Data francouzského regulačního orgánu ARCOM ukazují, že polovina chlapců ve věku 12 let navštěvuje pornografické stránky minimálně jednou měsíčně a podle Světové zdravotnické organizace se u jednoho z pěti evropských dospívajících projevují duševní potíže, často zhoršené intenzivním používáním sociálních sítí. Navrhovaný systém ověřování věku má podle Evropské komise zajistit přesnou identifikaci uživatele bez zbytečného shromažďování osobních dat. Ačkoliv DSA vstoupil v platnost v únoru 2024, první nezávislé audity hodnocení rizik u velkých platforem jsou plánovány až na rok 2026. Odborníci varují, že toto tempo neodpovídá naléhavosti problému. Nové pokyny z července letošního roku konkretizují možná opatření: výchozí soukromé účty, zákaz cílené reklamy pro děti, vypnutí mechanismů podporujících závislost na platformách, vyřizování hlášení od nezletilých do 48 hodin a úpravy algoritmů, které mají bránit přístupu k nevhodnému obsahu. Klíčovým předpokladem pro fungování těchto opatření je ale spolehlivé zjištění věku uživatele. Na pozadí těchto statistik sílí hlasy, které volají po radikálním řešení – například úplném zákazu prodeje chytrých telefonů dětem mladším 15 let. Podle části odborné veřejnosti by takový krok mohl být účinnější než pomalu se rozbíhající legislativní procesy.