Rusko by mohlo vidět členství Ukrajiny v EU jako součást snah o snížení hrozeb.
Během diskusí o bezpečnosti a událostech na summitu bylo během uplynulého týdne klíčovým tématem týkajícím se války na Ukrajině to, zda ruský prezident Vladimir Putin přijme v rámci mírové dohody členství Ukrajiny v EU, píše George Beebe pro Responsible Statecraft.
Tento potenciální ústupek již byl součástí mírové dohody vypracované v roce 2022 v tureckém Istanbulu, Ukrajina ji však později opustila. Ačkoliv se někteří ruští představitelé postavili proti členství Ukrajiny v EU, mluvčí Kremlu na začátku tohoto roku naznačil, že Rusko námitky mít nebude – na rozdíl od svého silného postoje proti vstupu Ukrajiny do NATO. Po setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským prezident Donald Trump telefonoval Putinovi a maďarskému premiérovi, což vyvolalo spekulace o jejich spojení.
Jedním z možných výkladů ruského pohledu na situaci samozřejmě je, že Rusko pochybuje o tom, že Ukrajina úspěšně projde složitým procesem přistoupení. Jako víc pravděpodobný je ale podle autora faktor pragmatismu.
Ruská armáda se snažila dobýt Ukrajinu, ale kvůli silnému ukrajinskému odporu a varování amerických zpravodajských služeb se jí nepodařilo rychle obsadit Kyjev. To Rusko donutilo přesunout své úsilí na východ a jih Ukrajiny. Kontrolovat celou dobytou Ukrajinu by pro ně bylo obtížné, protože by čelilo pravděpodobným partyzánským útokům a vyžadovalo by mnohem větší vojenskou přítomnost, než má Rusko v současnosti k dispozici. I kdyby Rusko, píše dále autor, dokázalo Ukrajinu obsadit, čelilo by výzvám ze strany sílící aliance NATO, která zvyšuje své vojenské kapacity. USA plánují rozmístit v Německu rakety s jadernou hlavicí, což zvyšuje hrozbu pro Rusko.
Dobytí ukrajinského území by tyto širší bezpečnostní problémy Ruska nevyřešilo, spíš by vedlo k ještě většímu nepřátelství ze strany NATO, Rusko by se tak stalo závislým na nákladných vojenských strategiích nebo destabilizujících jaderných možnostech. Tato závislost by Rusko učinila více závislým na Číně, což by bylo v rozporu s jeho ambicemi velmoci.
Aby všechna tato rizika zmírnil, může Putin zvážit přijetí potenciálního členství Ukrajiny v EU. Ruský prezident by se mohl snažit vyjednat výhodné podmínky a požadovat, aby USA zabránily Ukrajině vstoupit do NATO. Ruskou snahou je také oživit diskuse o evropské bezpečnosti a kontrole jaderných zbraní, aby tímto způsobem snížil hrozby pro Rusko.
Spojené státy by mohly těžit z podpory politických a ekonomických vazeb Ukrajiny na Evropu. Jelikož žádný americký prezident se nezavázal poskytnout americké vojáky k obraně Ukrajiny proti Rusku, souhlas s dalším nerozšiřováním NATO by mohl být spíše uznáním současné situace než kapitulací před Ruskem. Zapojení se do jednání o kontrole zbraní a podpora stability v Evropě by mohly zlepšit bezpečnost USA.
Cesta Ukrajiny k členství v EU by potom mohla posílit její suverenitu a povzbudit uprchlíky k návratu domů, což je pro její zotavení zásadní. Přistoupení k EU by také mohlo Ukrajincům dát jistotu, že mírové urovnání je i přes oběti proveditelné. Přechod k vojenské neutralitě za účelem členství v EU by mohl být nezbytným kompromisem pro mír.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.