Pokračující konkutenční spor mezi tradery, jenž se neobešel bez udávání, další sankce a pokles cen ropy zhoršují finanční tlak na Rosněfť a Kreml.
Rivalita v rámci ruského obchodu s ropou ohrožuje operace, které jsou nezbytné pro financování války Kremlu na Ukrajině, zejména v době, kdy USA zvyšují tlak na Moskvu, tvrdí článek agentury Bloomberg. Dva hlavní obchodníci s ropou, Murtaza Lachaní a jeho ázerbájdžánští konkurenti Etibar Eyyub a Tahir Garajev, se snaží odhalit vzájemné vazby na Rusko, aby vyvolali západní sankce proti konkurentům, tj. proti sobě navzájem.
Tento konflikt mezi tradery ruské ropy způsobuje společnosti Rosněfť a ruskému státu značné finanční ztráty. S novými sankcemi USA vůči Rosněfti a klesajícími cenami ropy tento pokračující spor zhoršuje finanční tlak na Rosněfť a Kreml.
Společnosti Eyyuba a Rosněfť se odmítly k situaci vyjádřit a právníci Garajeva popřeli jakékoli vazby na Rosněfť nebo Eyyuba s tím, že se od konce roku 2022 nezabývá ropnými aktivitami. Ani zástupci Lachaního nebyli schopni poskytnout okamžitý komentář. Lachaní nicméně popírá, že by byl zapojen do obchodu s ropou v Rusku, jehož cílem je obejít sankce.
Mezi obchodníky v místech jako Dubaj, Hongkong a Singapur panuje rivalita, která zahrnuje snahy ovlivňovat západní úřady proti konkurentům. Společnost Coral Energy, založená Garajevem, požádala o pomoc lobbistickou firmu. Smyslem bylo upozornit úředníky na Lachaního aktivity, zatímco Lachaní se také pokusil vystavit Eyyuba a Garajeva kontrole ohledně jejich aktivit.
Strategie zveřejňování aktivit konkurentů v obchodu s ropou se osvědčila v tom, že přiměla zprostředkovatele k opatrnosti a podnítila vládní opatření. V poslední době tento přístup ovlivnil fungování ázerbájdžánské ropné sítě v důsledku sankcí ze strany EU a Velké Británie. Vedlo to ke zvýšení obchodních nákladů a přimělo západní banky a firmy, aby se této síti vyhýbaly. To mělo za následek vyšší pojistné, delší přepravní trasy a snížení cen za barel. Obchodníci totiž buď odmítli s nimi obchodovat, nebo zvýšili své sazby. Tato situace výrazně poškodila příjmy společnosti Rosněfť, která byla nucena nabídnout slevy a hledat dražší možnosti přepravy tankerem. Odborníci poukazují na to, že tyto konflikty mezi tradery odhalují slabiny ruského systému obcházení sankcí.
Lachaní, Eyyub a Garajev hrají klíčovou roli v řízení velkých objemů ruské ropy od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Lachaní má zkušenosti jako obchodník na náročných trzích a stal se klíčovou postavou v udržování obchodu s ruskou ropou i přes západní sankce, když využil nově založené společnosti se sídlem ve Spojených arabských emirátech k obchodování s Čínou a Indií, ačkoli přímou účast popírá.
Na počátku roku 2024 se Eyyub a Garajev stali významnými hráči, kteří působili prostřednictvím offshore společností a zaplňovali mezery po západních obchodnících. Eyyub navázal silné vazby s ruskými úředníky, čímž posílil svůj vliv. Jejich rychlý vzestup vedl k evropským sankcím, přičemž britská Národní agentura pro boj proti kriminalitě je v červenci 2025 označila za „červený poplach“ a poznamenala, že obchodují s větším množstvím ruské ropy než jakákoli jiná skupina, včetně Rosněfti.
Lachaní se potom vrátil ke své roli klíčového prostředníka v Dubaji, když Ázerbájdžánci přesunuli své operace. V červnu se zúčastnil Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu, významné události pro podnikatele a politiky. Jeho návrat a rozladění Ázerbájdžánců nad jeho převážně neschválenou sítí nicméně vedly ke zvýšení napětí, což komplikuje situaci pro ruskou firmu Rosněfť. Tato situace odráží rostoucí napětí v rámci válečné ekonomiky Ruska.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.