Východní členové EU se snaží přimět Brusel k větší finanční a strategické angažovanosti.
Celkem osm východoevropských států EU se spojilo s cílem získat více financí na obranu proti Rusku, informuje Bloomberg o summitu v Helsinkách. Summitu, který se v uplynulých dnech konal v hlavním městě Finska, se zúčastnili se premiéři a prezidenti Finska, Švédska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Bulharska a Rumunska.
Výsledkem summitu se stala výzva zúčastněných k mobilizaci veřejných i soukromých prostředků EU na obranu východního křídla, zejména od roku 2027, kdy bude dostupný nový rozpočet Evropské unie. Ten současný nenabízí prostor k dalším výdajům na obranu v rozsahu, jaký si státy východního křídla představují. Summit identifikoval jako prioritní oblasti především obranu proti dronům, vojenskou mobilitu, vzdušné a vesmírné štíty a ostrahu hranic.
Východní státy tlačí na EU, aby doplnila obranné kapacity NATO a řešila projekty, které přesahují možnosti jednotlivých států. USA pod vedením prezidenta Trumpa nabídly na berlínském jednání Ukrajině bezpečnostní záruky, které jsou podobné článku 5 NATO. Zároveň by Ukrajina nebyla členem Severoatlantické aliance. Zda Rusko takovou nabídku přijme, zůstává v daný moment nejasné.
Prezident Litvy na helsinském summitu označil východní křídlo za „druhou obrannou linii svobody“ po Ukrajině a vyzval k „budování zdi odstrašení“.
Východní členové EU se aktivně snaží posílit obranu proti Rusku a přimět Brusel k větší finanční a strategické angažovanosti. Summit v Helsinkách ukazuje rostoucí tlak na EU, aby se stala skutečným bezpečnostním aktérem, zejména v době, kdy se rýsuje možný konec války na Ukrajině.
EU tradičně hrála v oblasti obrany velmi omezenou roli. Hlavní města členských zemí se také snažila ponechat tyto záležitosti ve své vlastní pravomoci. Nyní se Evropská komise snaží centralizovat velké obranné, průmyslové projekty pod svoji kontrolu. To však budí odpor zemí jako je Německo. Existuje riziko, že čtyři stěžejní projekty (týkají se obrany proti dronům, hraničního dohledu a vzdušného a vesmírného štítu), které Komise navrhla, nemusí být na čtvrtečním summitu v Bruselu vedoucími představiteli členských zemí schváleny.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.