Posilování krajní pravice v Polsku vede polského premiéra k tomu, že se oportunisticky posouvá rétoricky i programově více doprava.
Polská politická scéna zažívá v poslední době rychlý vzestup krajní pravice, což nutí premiéra Donalda Tuska a jeho Občanskou koalici posouvat se rétoricky i programově doprava.
Strany, které ještě nedávno stály na okraji, dnes dosahují třetích a čtvrtých míst v celostátních průzkumech. Klíčovým momentem byl rozkol v uskupení Konfederace, po němž radikální poslanec Grzegorz Braun spustil vlastní prezidentskou kampaň a během roku ztrojnásobil podporu. Braun je známý antisemitskými výroky, silně protiunijními postoji a provokacemi, které mu přinesly mezinárodní pozornost.
Podle aktuálních průzkumů by sjednocená krajní pravice mohla před parlamentními volbami v roce 2027 získat přes 20 % hlasů, což by narušilo dlouhodobou dominanci dvou velkých stran – Tuskovy Občanské koalice a konzervativního Práva a spravedlnosti (PiS). Tusk na tento trend reaguje tvrdší linií v otázkách migrace, bezpečnosti hranic a státní suverenity. Jeho vláda například pozastavila právo na azyl na východní hranici a premiér zdůrazňuje, že Polsko nepřijme žádné „vnucené relokace“ migrantů. Zároveň zpomalil postup v kulturně‑sociálních tématech, jako je liberalizace potratového zákona či zavedení registrovaných partnerství.
Růst podpory krajní pravice je podle analytiků výsledkem kombinace protestních hlasů, ekonomické frustrace a kulturní konzervativní reakce. Přitahuje malé podnikatele, sociálně izolované muže středního věku i mladé libertariány, kteří slyší na nízké daně a odpor k EU. Umírněnější tváře hnutí, jako Sławomir Mentzen či Krzysztof Bosak, pomáhají normalizovat jeho poselství a rozšiřovat jeho dosah.
Navzdory rostoucí síle zůstává krajní pravice roztříštěná a strana PiS odmítá spolupráci s Braunem, což omezuje možnost vytvořit stabilní pravicový blok. Odborníci zároveň varují, že Tuskova strategie přebírání témat krajní pravice může mít opačný efekt – legitimizovat radikály a posilovat jejich politickou pozici.
Podle některých hlasů vláda navíc neprojevuje dostatečnou rozhodnost v reakci na extremistické projevy, které popírají základní demokratické hodnoty.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.