Dánsko a další evropské země se v lednu vážně připravovaly na možnou konfrontaci s USA.
Dánsko podle nově zveřejněných informací v lednu 2026 připravovalo krajní opatření, která měla zabránit tomu, aby se Spojené státy pokusily násilně zmocnit Grónska, informovala média.
Dánské jednotky vyslané na ostrov měly s sebou výbušniny určené k likvidaci přistávacích drah v Nuuk a Kangerlussuaqu, aby znemožnily případné americké vojenské operace. Současně evropské státy – včetně Francie – přesouvaly do Arktidy vojáky, letadla i námořní síly, což ukazuje, jak vážně evropské vlády hrozbu svého spojence braly.
Napětí vyvrcholilo po americké operaci ve Venezuele na začátku ledna, která podle evropských představitelů potvrdila, že prezident Donald Trump je ochoten použít sílu. Obavy, že jeho opakované výroky o „získání“ Grónska by se mohly změnit v reálný krok, tak výrazně zesílily. Není jasné, zda USA skutečně zvažovaly vojenskou akci, ale Trump nakonec ustoupil po varováních od spojenců i domácích politických partnerů.
Dánská premiérka Mette Frederiksen popsala situaci jako nejvážnější zahraničněpolitickou krizi od druhé světové války a zdůraznila, že Dánsko se dnes opírá především o evropské a severské spojence, nikoli o USA. Krize zároveň posílila evropské úvahy o strategické autonomii. Premiérka to komentovala i v kontextu blížících se parlamentních voleb, které se konají 24. března.