Francouzská diplomacie se ohradila proti tvrzením, že pod tlakem Spojených států stáhla pozvání pro Jihoafrickou republiku na letošní summit skupiny G7.
Nepříjemný spor se rozhořel poté, co kancelář jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy uvedla, že Washington měl údajně vyzvat Francii, aby pozvání pro Jihoafrickou republiku na summit zrušila. Francouzská strana však tuto interpretaci jednoznačně odmítla. Ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na okraj jednání ministrů G7 zdůraznil, že Francie žádnému vnějšímu tlaku nepodlehla. Podle Barrota byla na summit, který se uskuteční ve francouzském Évianu, pozvána Kenya, nikoli Jihoafrická republika. Výběr hostů měl reflektovat snahu o kompaktnější formát setkání se zaměřením především na geoekonomická témata.
Ministr se však zároveň vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda Jihoafrická republika v minulosti pozvání skutečně obdržela. Francie současně zdůraznila, že si zachovává úzké vztahy s Jihoafrickou republikou a nadále ji považuje za významného partnera při řešení globálních otázek. Barrot připomněl, že role Jihoafrické republiky na mezinárodní scéně zůstává pro Paříž důležitá.
Kontroverze kolem údajného pozvání pak přichází v době, kdy se skupina G7 snaží redefinovat svou roli v měnícím se geopolitickém prostředí. Rostoucí význam států globálního Jihu, včetně Jihoafrické republiky, vede k častějším debatám o tom, kdo by měl být přizván k jednáním původně tradičně západního bloku. Napětí mezi západními mocnostmi a některými rozvojovými zeměmi se v posledních letech prohloubilo například v souvislosti s postojem k válce na Ukrajině či reformám globálních ekonomických institucí.
Jihoafrická republika se přitom profiluje jako hlas afrického kontinentu a aktivní člen uskupení BRICS, což může komplikovat její vztahy s některými státy G7. Celá situace tak ilustruje širší dynamiku, v níž se tradiční aliance snaží přizpůsobit novým mocenským realitám, aniž by ztratily svou soudržnost či jasné strategické zaměření.