Čínské společnosti ZTE, Hikvision a Huawei rychle rozšiřují své sledovací technologie v afrických městech, kde jsou prezentovány jako nástroje pro boj proti kriminalitě a terorismu.
Výzkum britského Institutu rozvojových studií však ukazuje, že tyto systémy jsou často využívány k monitorování politické opozice, občanských aktivistů a pokojných protestů, a to bez dostatečného právního dohledu, uvedly noviny South China Morning Post.
Čínské banky poskytují africkým vládám rozsáhlé úvěry na budování digitální infrastruktury, která zahrnuje kamery, datová centra a velitelská centra, což činí čínské firmy dominantními dodavateli technologií pro „chytrá města“. Studie zjistila, že masové sledování probíhá i v zemích, které nečelí teroristickým hrozbám, a že skutečné náklady jsou pravděpodobně vyšší, než uvádějí oficiální rozpočty.
Čínský model kombinuje financování, infrastrukturu a implementaci do jednoho balíčku, což africkým vládám umožňuje rychlé nasazení, ale zároveň vytváří dlouhodobou technologickou a institucionální závislost. Tento přístup vychází z čínského projektu Golden Shield a vede k situaci, kdy je sledovací infrastruktura obtížně nahraditelná.
Odborníci varují, že samotná právní regulace nestačí, protože může sledování dokonce legitimizovat. Hlavní výzvou je najít rovnováhu mezi bezpečností, odpovědností a ochranou občanských svobod v prostředí, kde se sledovací technologie stávají hluboce zakořeněnou součástí státní správy.