Africký Benin čekají prezidentské volby, které představují důležitý moment pro další směřování této západoafrické země.
Po deseti letech ve funkci odchází z čela země dosavadní prezident Patrice Talon, jenž už podle ústavy nemůže znovu kandidovat. Voliči tak rozhodnou nejen o jeho nástupci, ale i o tom, zda bude pokračovat současný politický a ekonomický kurz. V hlasování, do něhož se může zapojit přibližně osm milionů oprávněných voličů, bude prezident zvolen na sedmileté období. Kandidát musí získat nadpoloviční většinu hlasů, jinak by následovalo druhé kolo. Specifikem letošních voleb je nízký počet kandidátů. Na hlasovacím lístku se objevují pouze dvě jména, protože hlavní opoziční síla nedokázala splnit podmínky pro nominaci svého kandidáta. To vyvolává otázky ohledně skutečné míry politické soutěže. Favoritem voleb je současný ministr financí Romuald Wadagni, který kandiduje za vládní tábor a těší se podpoře odcházející hlavy státu. Ve své kampani zdůrazňuje kontinuitu ekonomických reforem a poukazuje na růst hospodářství, rozvoj infrastruktury či zvyšování státních příjmů v uplynulé dekádě.
Jeho protikandidátem je pak Paul Hounkpè, představitel menší politické strany a bývalý ministr kultury. Ten se profiluje jako umírněný kandidát a upozorňuje na sociální nerovnosti, vysoké životní náklady a potřebu větší politické otevřenosti. Zároveň slibuje řešit situaci politických oponentů, kteří byli podle kritiků současné vlády stíháni.
Jedním z hlavních faktorů, které budou voliči zvažovat, je ekonomická výkonnost země. Benin v posledních letech vykazuje stabilní růst, podporovaný investicemi do zemědělství, obchodu i infrastruktury, včetně rozvoje přístavu v Cotonou. Současně ale přetrvávají výrazné regionální rozdíly. Zatímco některé části země profitují z rozvoje a rostoucího turismu, venkovské oblasti – zejména na severu – zůstávají chudší a méně rozvinuté. Dalším zásadním tématem je bezpečnost. Severní regiony Beninu čelí rostoucím útokům ozbrojených skupin napojených na konflikty v oblasti Sahelu. Tyto incidenty, včetně útoků na armádní jednotky, zvyšují tlak na stát, aby posílil obranu a spolupráci se sousedními zeměmi. Napětí se projevilo i v podobě neúspěšného pokusu o převrat na konci loňského roku, což poukázalo na nespokojenost části bezpečnostních složek. Vedle ekonomiky a bezpečnosti se diskutuje i o kvalitě demokratického prostředí.
Benin byl dlouhodobě považován za jednu z stabilnějších demokracií regionu, avšak kritici upozorňují na omezování politické konkurence, kdy vládní kroky, jako jsou změny volebních pravidel či zásahy proti demonstracím, podle některých pozorovatelů ztížily fungování opozice. Půjde o rozhodnutí mezi pokračováním současného modelu, který zdůrazňuje ekonomický růst a stabilitu, a případným posunem k větší politické otevřenosti a sociálním změnám. Zároveň bude důležité sledovat volební účast, která může napovědět, jak silnou legitimitu nový prezident získá.