Současná situace posiluje postavení Číny, které se prezentuje jako stabilní aktér.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými spojenci se v důsledku války v Íránu a rétoriky prezidenta Donalda Trumpa dostaly na nejhorší úroveň za dlouhá léta, napsala agentura Bloomberg. Washington podle evropských představitelů přestal své partnery informovat o plánech a diplomatických krocích, včetně rozhodnutí uvalit blokádu na omezený počet lodí, které Írán pouští přes Hormuzský průliv, a také o vypršení výjimky na dovoz ruské ropy. Mnohé evropské země se zároveň odmítají k americké blokádě připojit a Velká Británie s Francií chystají vlastní konferenci o zajištění volné plavby.
Napětí se přelévá i do veřejného prostoru. Po kritice války ze strany papeže Lva XIV. Trump ostře zaútočil na hlavu katolické církve, což vyvolalo odpor i u jeho dosavadních spojenců. Italská premiérka Giorgia Meloniová označila jeho výpad za nepřijatelný a pozastavila dvacet let trvající obrannou dohodu s Izraelem. Další ranou pro Trumpa byla porážka Viktora Orbána v maďarských volbách, přestože do země krátce před hlasováním přijel viceprezident JD Vance.
Podle evropských diplomatů současná situace odhaluje limity Trumpova stylu vedení, který se opírá o jednostranné kroky a ignoruje tradiční koalice. Přesto se nepředpokládá trvalý rozchod, protože bezpečnostní a energetické zájmy Evropu k USA stále vážou. Spojené státy však budou muset řešit krizi, kterou samy pomohly vytvořit, včetně rizika, že americké námořnictvo bude muset zasáhnout při znovuotevření průlivu.
Trumpova konfrontační politika zároveň vyvolává obavy v Perském zálivu. Saúdská Arábie tlačí na USA, aby blokádu ukončily, protože se obává odvety Íránu v Rudém moři. Asijští spojenci, jako Japonsko, se potýkají s nedostatkem paliv a zároveň marně čekají na přímý kontakt s americkým prezidentem. Situace posiluje pozici Číny, která se prezentuje jako stabilní aktér a využívá oslabené důvěry v americké vedení.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.