Brexit nahradil „bregret“: odchod z EU britské problémy nevyřešil

Sliby, které zaznívaly při referendu o členství v EU, se zdaleka nenaplnily. Asi 56 % Britů dnes lituje odchodu z EU…

Deset let od referenda, ve kterém se 23. června 2016 většina Britů vyslovila pro odchod z Evropské unie, v zemi stále převládají hořkost a pocity zklamání, pro které se vžil termín „bregret“, napsala k výročí referenda v roce 2016 politoložka Laëtitia Longlois.

Kampaň za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem, stavěla na slibech obnovy suverenity, kontroly migrace a ekonomického růstu, ale realita se od nich značně odchýlila.

Překvapivý výsledek referenda

Samotný výsledek referenda byl pro mnohé obrovským šokem, a to nejen kvůli své bezprecedentnosti, ale i proto, že ho průzkumy veřejného mínění nepředpovídaly.

Zároveň znamenal politické a ideologické vítězství pro populistickou stranu UKIP a jejího lídra Nigela Farage, jehož témata, jako boj s imigrací a obrana národní identity, se dostala do hlavního proudu politické debaty. Referendum, které mělo původně posílit autoritu tehdejšího premiéra Davida Camerona, nakonec vedlo k jeho pádu a k hluboké destabilizaci celé země.

Sliby, které nebyly splněny

Zklamání přišlo záhy poté, co Nigel Farage v přímém přenosu přiznal, že klíčový slib o přesměrování financí z evropského rozpočtu do veřejného zdravotnictví (NHS) se „pravděpodobně nenaplní“.

Dalším zásadním slibem byla redukce imigrace, ta však po Brexitu naopak dosáhla rekordních hodnot, což jen prohloubilo hněv vůči politickým elitám. K těmto nenaplněným očekáváním se přidala i slabá ekonomická růst a vysoká inflace, takže podle posledních průzkumů nyní odchod z EU lituje asi 56 % Britů.

Brexit po deseti letech

Deset let po hlasování tak společnost ovládají pocity lítosti, zrady a hořkosti, které živí obrovský hněv vůči politické reprezentaci. Brexit sice není jedinou příčinou všech britských problémů, ale zásadním způsobem rozdělil populaci na dva nepřátelské tábory, které se přou o imigraci, kulturní rozmanitost i samotnou podstatu národní identity.

Tyto pokračující rozpory daly vzniknout kulturním válkám, jež britskou společnost nadále rozpolcují- Zároveň podle autorky přispěly k nebývalému vzestupu krajně pravicové strany Reform UK, kterou opět vede Nigel Farage. Podle autorky je dnešní britská společnost „rozbitá“.

Psali jsme:

Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.