Vedle tradičních příčin jako rostoucí životní náklady, pozdější zakládání rodin nebo proměna životních hodnot, vzniká nový fenomén: nejistota spojená s nástupem umělé inteligence.
Odborníci upozorňují, že obavy z budoucnosti trhu práce mohou dále prohloubitdemografickou krizi.Evropa se už několik desetiletí potýká s takzvanou „baby bust“ érou – obdobím dlouhodobě nízké porodnosti. Zatímco v poválečných letech připadaly na jednu ženu běžně více než dvě děti, dnes se většina evropských zemí pohybuje hluboko pod hranicí prosté reprodukce, která činí 2,1 dítěte na ženu. Nejnovější data ukazují, že trend se nezastavuje. Naopak.
Švýcarsko je pod průměrem EU
Švýcarsko letos oznámilo historické minimum: průměrný počet dětí na jednu ženu klesl na 1,29. Země, která patří k nejbohatším v Evropě, se tak dostala pod průměr Evropské unie, jenž se podle posledních dostupných údajů pohybuje kolem 1,34 dítěte na ženu.Případ Švýcarska ukazuje, že ekonomická prosperita sama o sobě vyšší porodnost rozhodně nezaručuje.Přestože nízká porodnost představuje celoevropský fenomén, mezi jednotlivými regiony existují výrazné rozdíly.
Kde je nejvyšší porodnost?
Relativně nejvyšší porodnost si dlouhodobě udržují země severozápadní Evropy, především Francie, Irsko a skandinávské státy. Přesto i zde počet narozených dětí postupně klesá.Západní Evropa těží z rozsáhlých prorodinných opatření – dostupných školek, flexibilních pracovních úvazků nebo štědrých rodičovských příspěvků. Ani tyto politiky však nedokázaly zvrátit dlouhodobý trend. Střední Evropa se pak pohybuje kolem evropského průměru. Česko, Polsko, Slovensko či Maďarsko zaznamenaly po pandemii krátkodobé oživení porodnosti, které však rychle vyprchalo. Navzdory finančním pobídkám a daňovým úlevám se porodnost opět propadá.
Kritická situace na jihu
Nejkritičtější situace panuje v jižní Evropě. Itálie, Španělsko a Řecko se dlouhodobě potýkají s kombinací vysokých cen bydlení, nejistého pracovního trhu a silné orientace na tradiční model péče o děti, který často komplikuje ženám návrat do zaměstnání.Východní Evropa čelí dvojímu tlaku. Kromě nízké porodnosti ji oslabuje také emigrace mladých lidí do bohatších částí kontinentu. Země jako Bulharsko, Rumunsko nebo pobaltské státy tak zaznamenávají nejen méně narozených dětí, ale i odliv lidí v produktivním věku. Demografové upozorňují, že Evropa se postupně rozděluje na regiony, které stárnou rychle, a regiony, které stárnou ještě rychleji.
Jiný životní styl
Příčiny nízké porodnosti jsou známé už dlouho. Ženy i muži vstupují do stabilních vztahů později než předchozí generace. Důraz na vzdělání, kariéru a ekonomickou nezávislost posouvá věk prvního rodičovství stále výše. Průměrný věk prvorodiček v mnoha evropských zemích dnes přesahuje třicet let. Odkládání rodičovství přitom významně zužuje časové okno pro založení rodiny. Každá životní komplikace – rozchod, zdravotní problémy nebo ztráta zaměstnání – může vést k tomu, že plánované druhé či třetí dítě už nepřijde. Výzkumníci hovoří o takzvané „mezeře plodnosti“. Ta vyjadřuje rozdíl mezi počtem dětí, které si lidé přejí mít, a počtem dětí, které skutečně mají.
Ve většině evropských zemí lidé stále deklarují, že ideální rodina má dvě děti. Realita je však jiná.Roste počet lidí, kteří zůstávají bezdětní, a přibývá rodin s jedináčkem. Do už tak složité rovnice nyní vstupuje nový prvek – nejistota spojená s rychlým rozvojem umělé inteligence. Ekonomické krize tradičně vedou k poklesu porodnosti. Bylo tomu po finanční krizi v roce 2008 i během pandemie covidu-19. Lidé odkládají rodičovství ve chvíli, kdy si nejsou jisti svou budoucností. Podle demografů může mít nástup umělé inteligence podobný efekt. Automatizace mění pracovní trh rychleji než předchozí technologické revoluce. Nejistota se přitom netýká jen manuálních profesí, ale stále více i kancelářských zaměstnání. Právě mladí lidé na začátku kariéry, kteří tradičně zakládají rodiny, dnes čelí otázce, zda budou jejich dovednosti za několik let stále potřebné.
Nejistota a rychlé tempo překážkami
Studie amerického Massachusettského technologického institutu (MIT) zveřejněná na konci roku 2025 upozornila, že v profesích nejvíce vystavených vlivu umělé inteligence začala zaměstnanost mladých pracovníků klesat. Podle finské demografky Anny Rothkirchové může být tento trend zásadní. Střední třída totiž historicky představuje hlavní motor porodnosti. Pokud právě ona začne pociťovat ekonomickou nejistotu, projeví se to i v rozhodování o rodičovství. Nejde však jen o pracovní trh. Umělá inteligence, digitalizace a neustálá online komunikace mění způsob, jakým lidé vnímají čas. Přestože nové technologie zvyšují produktivitu a usnadňují každodenní život, mnoho lidí má paradoxně pocit, že času mají stále méně. Rodičovství přitom vyžaduje pravý opak – stabilitu, předvídatelnost a ochotu zpomalit, Žijeme v době sociální akcelerace,“ upozorňují sociologové. Tempo digitálního světa je stále rychlejší, zatímco péče o děti zůstává jednou z mála oblastí života, kterou nelze efektivně automatizovat. Rozpor mezi těmito dvěma světy může být jedním z důvodů, proč mladí lidé rodičovství stále častěji odkládají.
Změny mezilidských vztahů
Dalším fenoménem, který odborníci začínají sledovat, jsou změny v mezilidských vztazích. Rozšiřují se aplikace nabízející virtuální partnery a konverzační chatboty využívající umělou inteligenci. Výzkumníci zatím nedokážou odhadnout, jak výrazně ovlivní navazování dlouhodobých vztahů. Někteří psychologové ale upozorňují, že digitální interakce mohou u části mladé generace oslabovat schopnost budovat hlubší partnerské vazby. Pokud by se tento trend potvrdil, mohl by mít v dlouhodobém horizontu další dopad na porodnost. Demografové se shodují, že neexistuje jediné řešení tohoto jevu. Zkušenosti Francie nebo skandinávských zemí ukazují, že dostupné bydlení, kvalitní péče o děti a flexibilní pracovní podmínky mohou pokles porodnosti zpomalit, samy o sobě ho však nezastaví. Stále důležitější roli hraje obtížně měřitelný faktor – důvěra v budoucnost. Právě ta se v posledních letech vytrácí pod tlakem geopolitických konfliktů, ekonomické nejistoty, klimatických obav i rychlého technologického vývoje. Evropa tak možná nestojí jen před demografickou krizí, ale také před krizí očekávání. Dokud budou mladí lidé vnímat budoucnost jako nepředvídatelnou, porodnice budou zůstávat prázdné, a to bez ohledu na výši státních příspěvků nebo daňových úlev.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.