Venezuela čelí jedné z největších přírodních katastrof ve své novodobé historii

Zemětřesení odhalilo hlubokou krizi Venezuely. Počet obětí se blíží tisícovce, desetitisíce se stále pohřešují.

Dvojice silných zemětřesení, která během několika desítek sekund zasáhla sever země, si podle dosavadních údajů vyžádala téměř tisíc obětí. Dalších více než 50 tisíc lidí je stále pohřešováno a Organizace spojených národů odhaduje, že následky katastrofy mohly zasáhnout až 6,8 milionu obyvatel. Nejpostiženějšími oblastmi jsou pobřežní stát La Guaira a metropolitní oblast Caracasu, kde se zřítily desítky obytných budov a tisíce lidí přišly během několika minut o své domovy. Záchranné práce pokračují, naděje na nalezení dalších přeživších však s každou hodinou slábne.

Dopady zemětřesení zhoršuje ekonomická situace

Přestože samotné zemětřesení představovalo přírodní katastrofu, řada analytiků upozorňuje, že rozsah tragédie výrazně prohloubil dlouhodobý rozpad venezuelských státních institucí. Americko-venezuelská novinářka Germania Rodríguez Paleová alarmuje, že katastrofa odhalila důsledky let ekonomického úpadku, korupce a oslabování veřejných institucí. Podle jejího hodnocení se přírodní pohroma změnila v humanitární katastrofu především kvůli nedostatečné připravenosti státu. Zvláštní pozornost podle ní vzbuzuje praktická absence koordinované státní záchranné akce.

V běžných podmínkách bývají armáda, národní garda i civilní ochrana mezi prvními složkami, které zasahují při rozsáhlých katastrofách. Ve Venezuele však na mnoha místech záchranné práce zajišťují především dobrovolníci, místní obyvatelé a zahraniční týmy.

Na mnoha místech pokračuje zoufalé pátrání po přeživších bez dostatečné techniky. Rodiny spolu se sousedy odstraňují trosky holýma rukama nebo za pomoci jednoduchého nářadí a opakovaně upozorňují na nedostatek těžké techniky i koordinace záchranných prací. Obyvatelé některých postižených čtvrtí veřejně kritizují vládu za pomalou reakci. Během návštěvy představitelů prozatímní vlády v Caracasu zaznívaly z davu výkřiky obviňující státní instituce z nečinnosti.

Veřejnost je frustrována

Frustrace veřejnosti dále roste s tím, jak přibývá potvrzených obětí a šance na nalezení živých pod troskami se snižují. Do Venezuely již dorazily záchranné týmy z více než patnácti zemí. Na místě působí specialisté například ze Španělska, Chile, Kolumbie, Mexika, Švýcarska či Salvadoru. Spojené státy vyslaly více než 250 odborníků na pátrací a záchranné operace, včetně kynologických jednotek vycvičených pro vyhledávání osob zasypaných pod troskami.

Podporu Venezuele přislíbila také OSN, která koordinuje rozsáhlou humanitární pomoc. Organizace upozorňuje, že již před katastrofou čelily miliony Venezuelanů nedostatku potravin, omezenému přístupu ke zdravotní péči i dlouhodobému kolapsu veřejných služeb. Zemětřesení tak podle humanitárních organizací zasáhlo stát, který byl oslaben již před samotnou katastrofou.

Venezuela prochází více než deset let hlubokou ekonomickou a společenskou krizí. Propad těžby ropy, hyperinflace, masová emigrace i rozpad zdravotnického systému významně omezily schopnost státu reagovat na mimořádné události. Situaci komplikuje také politická nestabilita. Země se stále nachází v citlivém přechodném období po pádu režimu Nicoláse Madura a změně politického vedení, což ztěžuje fungování státní správy i koordinaci krizového řízení. Experti varují, že konečný počet obětí pravděpodobně ještě výrazně vzroste. Řada obytných domů se zcela zřítila a záchranáři upozorňují na riziko dalších otřesů i nestabilních konstrukcí. Situaci komplikují poškozené silnice, přerušené dodávky elektřiny a omezené spojení s některými oblastmi. Katastrofa již nyní patří mezi nejničivější zemětřesení v novodobé historii Latinské Ameriky. Vedle bezprostředních lidských ztrát bude mít pravděpodobně i dlouhodobé hospodářské a sociální důsledky. Obnova zničené infrastruktury si vyžádá miliardové investice a podle odborníků bude Venezuela v následujících měsících závislá na rozsáhlé mezinárodní humanitární pomoci. Současná tragédie zároveň znovu otevřela debatu o tom, nakolik mohou dlouhodobě oslabené státní instituce zvládat krizové situace. Zatímco samotné zemětřesení nebylo možné předvídat ani mu zabránit, rozsah jeho následků podle řady pozorovatelů odráží stav země, která se s hlubokou politickou a ekonomickou krizí potýká již řadu let.

 

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.