V analýze Květy Pohlhammer Lauterbachové se dozvíte víc o indickém experimentu s odstraněním peněžních bankovek jako předzvěsti k přechodu k virtuálním penězům v globálním měřítku.
Máte peníze ve slamníku? Nebo je uschováváte v trezorech jako řada investorů v současné době, pro které je výhodnější pronajmout si trezory a držet peníze v hotovosti místo na účtech u bank, kde jsou uložené prostředky kráceny kvůli zápornému úroku? Podle odhadů investičního žraloka RockBlack bylo staženo z oběhu až 70 bilionů dolarů. Na co čekají tito investoři? Na krach, aby pak mohli nakoupit skutečný, nikoliv jenom papírový majetek ve výprodeji výhodně?
Demonetizace a chaos v Indii jako pokusný balónek
8. listopadu 2016 prohlásila vláda indického premiéra Nárenda Módího 86 % v oběhu se nacházejících bankovek za neplatné. Jednalo se o nejvíce používané bankovky v hodnotě 500 a 1000 rupií. Odůvodnění Módího: boj proti korupci a černé ekonomice.
97 % transakcí v Indii probíhalo doposud prostřednictvím hotovostních plateb. Jenom 55 % občanů z celkového počtu 1,3 miliardy Indů má bankovní konto, a pouze 29 % z tohoto počtu účtů bylo v posledních třech letech využíváno. Co je ovšem nejdůležitější – jen 6 % obchodníků akceptovalo bezhotovostní placení a v Indii je běžné vyplácení denní mzdy.
Indové byli takto přes noc postaveni před skutečnost, že pokud si neotevřou u banky účet a neuloží na něj peníze, které mají doma, tak o ně přijdou. Hlavně si však nic nekoupí, poněvadž obchodníci odmítali bankovky přijímat. Nebyla připravena síť terminálů na bezhotovostní placení, ani nebyly včas přestaveny bankomaty na novou měnu, jejíž tisk nestačil poptávce. V Indii vznikl obrovský chaos, zastavilo se zásobování a začaly padat zejména malé a střední firmy. Nikdo prozatím ještě nedokáže vyčíslit, jaký dopad na HDP země a na zaměstnanost bude tato akce úředníků indické vlády a indické centrální banky za pomoci ze zahraničí mít.
Dalším průvodním opatřením vlády proti „korupci“ byla konfiskace zlata a nastavení limitů výše zlata, které mohou mít privátní vlastníci ve svém vlastnictví. Tyto limity byly odstupňovány dle pohlaví, a podle toho zda je žena svobodná či vdaná. Muži smí od nynějška vlastnit 100 g zlata, svobodné ženy 200 gramů a vdané maximálně 500 gramů. Bylo by zajímavé sledovat, jak toto množství státní úředníci, kteří v Indii patří k nezkorumpovanější kastě, vymáhají.
Ke konci roku sdělily finanční úřady médiím, že zahájily vyšetřování u 487 zjištěných případů zabavených peněz, jejichž původ nebyl prokázán a že se jedná o částku 43, 13 miliard rupií, pocházejících pravděpodobně z černé ekonomiky. Kromě toho byly zabaveny šperky v hodnotě 5,5 miliard rupií. Státní správa rozeslala přes pět tisíc dopisů, požadujících dokladování původu peněz a dodatečné zaplacení daní.
Vyhlášená válka proti hotovostním platbám pod rouškou boje proti daňovým únikům, korupci a falšování peněz premiéra Módího a jeho kabinetu způsobila značný hospodářský chaos, ze kterého se země jen těžko vzpamatovává. Situace se začíná normalizovat teprve ve velkých městech, tisk nových bankovek a jejich distribuci pro venkovské oblasti vláda nestíhá. Koneckonců je potřeba přestavět a zásobit 120 000 bankomatů.
Indický ministr financí Arun Jaitley považuje krok vlády za velký úspěch, neboť k 19. prosinci 2016 stoupl výběr daní o 14,4 % proti předchozímu roku. A u nepřímých daní si státní pokladna přišla ještě na větší částku – nárůst oproti roku 2015 je 26 %.
Nikdo nepochybuje, že ze země odtékají ilegální cestou miliardy dolarů pocházejících z kriminální činnosti nebo korupce, ovšem největší prostředky jsou uloženy ve špercích nebo nemovitostech, či bezpečně uloženy na zahraničních kontech. A k těm se tak snadné dostat nebude – viz dobře uložené peníze řeckých rejdařů, advokátů, či lékařů ve Švýcarsku.
Přímé dopady do ztráty pracovních míst
Šokový postup vlády ohrozil pracovní místa v krátkodobém a střednědobém horizontu. Firma Foxconn propustila 25 % lidí, prodej smartphonů poklesl v důsledku měnové reformy o 50 %. Podle Hindustan Times z 8. prosince 2016 se očekává ztráta 400 000 pracovních míst v nejbližších měsících v důsledku poklesu poptávky po zboží a poklesu výkonu ve stavebnictví. V tomto sektoru je vyplácení denních mezd samozřejmostí. Majitelé stavebních firem se však ocitli najednou bez hotovosti a nemohou vyplácet mzdu právě těm, kteří patří do oné poloviny indické populace, která nevlastní žádný bankovní učet.
Kdo stojí za šokovým krokem?
Norbert Häring odhaluje pozadí a hráče v článku, který obletěl zeměkouli. Norbert Häring sice pracuje pro Handelsblatt, avšak své odborné znalosti vkládá do vytváření centra odporu proti plánům na odstranění hotovosti, které nepodporuje ani německá Bundesbanka. Na jeho blogu je řada zajímavých článků a i aktuální informace o dění z Indie na místě od Němců, kteří v Indii žijí.
Prezident Obama za svého působení vytyčil „strategické partnerství s Indií“ jako svou zahraničně-politickou prioritu. Nakonec cílem tohoto partnerství bylo hledat v oblasti spojence proti Číně. Proto uzavřela americká vláda prostřednictvím své organizace pro rozvojovou spolupráci USAid s indickým ministerstvem financí dohodu o kooperaci. Její součástí je také v Indii, ale nejenom tam, postupná digitalizace peněžních transakcí a odstranění hotovosti. Jak vyplývá z dalších šetření, prvním krokem k šokové terapii v listopadu 2016 byl příchod Raghurama Rajana z Chicagské univerzity v roce 2013 a jeho převzetí funkce guvernéra indické centrální banky. Jakmile nastoupil, ustanovil speciální komisi k tzv. „podpoře finanční inkluze“ pod vedením bankéře Nachiketa Mora. Tento člověk byl jmenován výkonným ředitelem Nadace Billa a Melindy Gatesových pro Indii právě v roce 2016. Nadace Gatesových je také hlavním sponzorem aliance za odstranění hotovostních peněz Better than Cash Alliance a dalších iniciativ podobného zaměření.
V květnu 2015 zmínila indická centrální banka plány na tisk nových bankovek. V září 2016 následovala velká propagační akce newyorkského Institutu McKinsey Global, která líčila po celém světě výhody a budoucnost bezhotovostního placení v zářivých barvách. Už v době, kdy bylo zřejmé, jaký chaos Modiho vláda způsobila v zemi, tedy v prosinci 2016, šířili partneři tohoto institutu přes platformu Project Syndicate do celého světa nadšení, že podobné země jako Indie si zvýší hospodářský výkon až o 10 %, přejdou-li k bezhotovostnímu placení. Studie byla vypracována ve spolupráci s nadací Gatesových a její indický šéf byl Nachket Mor byl za ni náležitě pochválen.
Häring uvádí ve svém článku hlavní aktéry, kteří se podíleli na demonetizaci peněžnictví v Indii zejména prostřednictvím projektu Catalyst: Inclusive Cashless Payment Partnership a Beyond Cash, studie, která chytá konzumenty do pasti Cash- Ekosystému. Je to přece tak ekologické nešpinit si ruce penězi! Kdo za tím ovšem stojí a rád zafinancuje obchodníkům terminály a přesvědčí, je jsou staří známí: Nadace Gatesových, eBay, Dell Fonedal, Mastercard, Visa, všichni ti, které německá Bundesbanka označuje jako aktéry války pro hotovostním penězům. V jejímž čele stojí Kenneth Rogoff, Larry Summers a Mario Draghi. Na závěr pouze zmínka, že profesor Raghuram Rajan byl v letech 2003-2006 hlavním ekonomem MMF ve Washingtonu a působil jako guvernér indické centrální banky v letech 2013 – 2016. Krátce před spuštěním šokové měnové reformy z úřadu odstoupil. Svůj úkol splnil a zapíše se do indických dějin.
Polní tažení proti hotovosti v plném proudu i v Evropě
V souvislosti se zavedením negativního úroku, od kterého si MMF slibuje částečné řešení finanční krize, se postupuje v Evropě systematicky krok za krokem. V Německu odmítají některé banky přímo přijímat eurové mince, jiné si účtují za jejich přijetí zvláštní poplatky. Banky a spořitelny si mohou sice zvyšovat poplatky teoreticky jak chtějí, ale velká síť bank a silná konkurence v Evropě, jim příliš prostoru ke zvyšování poplatků nedávají.
Jenže nejde jenom o náklady bank. Ty chtějí dosahovat stále vyšších zisků a nejraději by neměly žádné zaměstnance a po klientech by chtěly, aby si veškeré operace prováděli sami. V Německu drží v současné době pod slamníkem průměrně každý Němec 1300 eur, celkově je staženo z oběhu 110 miliard eur, píše Frankfurter Allgemeine. FAZ pléduje samozřejmě za digitalizaci peněz.
Peníze pod slamník pochopitelně ve fungující společnosti nepatří. Ale peníze nefungují ve společnosti, kde občané ztratili důvěru ve stát, v bankovní systém a v demokracii. Nejtrapnější výmluvou k zavádění negativního úroku, tedy že jste okrádáni nejenom díky inflaci, ale přímo, je ohánění se peněžní teorií Silvia Gesella. Tedy principem rezavějících peněz, které se musí držet v oběhu prostřednictvím cirkulačního poplatku. Jenomže u Silvia Gesella jde o decentralizovaný systém měn, které jsou emitovány jako veřejné peníze a jsou pod demokratickou kontrolou, nikoliv vytvářeny jako dnes z velké většiny privátními bankami z dluhu. Je to velmi vulgarizované pojetí Gesellovy teorie, která může fungovat navíc pouze v decentralizovaných samozásobitelských jednotkách, nikoliv ve zcela otevřené a na exportu závislé ekonomice. Nakonec čtenáři FAZ problematice rozumí, to je zřejmé z diskuse. Mít 1300 euro doma pro případ, kdyby najednou přestaly fungovat bankomaty, je konec konců rozumné.
Připravme se tedy, že rok 2017 se může stát dalším milníkem na cestě ke ztrátě naší osobní svobody prostřednictvím ovládání finančního a peněžního systému finanční korporatokracií. Pokud vůbec volit, pak dát hlas jenom takové straně, která se proti odstranění hotovostních peněz jasně vymezí.
Zdroje:
http://norberthaering.de/de/bargeld-widerstand
https://www.globalinnovationexchange.org/beyond-cash,