Ukrajina se ocitá před stejnou volbou jako dříve: pokračovat ve válce za cenu další devastace, nebo jednat o míru převážně podle ruských podmínek?
Ukrajinská 40denní kampaň, která měla „přimět“ Rusko ukončit válku prostřednictvím intenzivních útoků na ruské rafinerie, logistická centra a další infrastrukturu, skončila bez viditelného výsledku, píše Leonid Rogozin pro Al Džazíru.
Moskva neprojevila ochotu ke kompromisu a naopak odpověděla ještě tvrdšími údery na ukrajinské cíle. Ukrajina se tak ocitla před stejnou volbou jako dříve: pokračovat ve válce za cenu další devastace, nebo jednat o míru převážně podle ruských podmínek.
Ukrajinské útoky způsobily Rusku krátkodobé problémy, například palivovou krizi či narušení fungování logistické sítě společnosti Wildberries, ale Rusko dokázalo většinu škod rychle zmírnit. Ruská firma Wildberries přesouvá své klíčové provozy do Kazachstánu a ruské obranné systémy byly posíleny. Očekávané politické otřesy v Rusku se rovněž nedostavily.
Ničivá odveta
Ruská odveta byla mnohem ničivější. Údery na ukrajinskou infrastrukturu vedly k uzavření černomořských přístavů, což ochromilo export obilí a rudy. Ruské síly také ničily logistická centra velkých ukrajinských maloobchodních firem, čerpací stanice a jednotlivé cisterny. Současně pokračuje ruský postup v Doněcké oblasti a budování „bezpečnostního pásma“ podél hranice.
Kampaň byla načasována před summitem NATO v Ankaře a měla ovlivnit postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa. Přestože se zpočátku zdálo, že Ukrajina získává podporu, Trump následně ustoupil od slibu umožnit výrobu raket Patriot na Ukrajině. Nový americký sankční balík vůči Rusku má nejistou budoucnost v Kongresu a jeho dopad na válku je nejasný.
Kritický nedostatek raket
Ukrajina mezitím čelí kritickému nedostatku raket pro systémy Patriot, protože americké zásoby byly odkloněny do konfliktu s Íránem. V posledních ruských útocích tak téměř všechny střely zasáhly své cíle. Hrozí nejtvrdší zima od roku 2022, kdy mohou být terčem i vodárenské a kanalizační systémy, což by učinilo některá města neobyvatelnými.
Vnitropoliticky prezident Zelenskyj provedl zásadní personální změny. Odvolal ministra obrany Mychajla Fedorova, který vedl údery na ruské cíle, a odmítl tlak západních spojenců na jeho návrat. Z funkce odvolal také vicepremiéra pro evropskou integraci Tarase Kačku, spoluautora reformního plánu, který by omezil prezidentskou kontrolu nad orgány činnými v trestním řízení. Tyto kroky mohou naznačovat přípravu na vyjednávání s Ruskem, protože by posílily prezidentskou moc a snížily riziko impeachmentu.
Podle komentáře stojí Zelenskyj před rozhodnutím, které může být pro něj existenční. Pokračování války slibuje další katastrofy, ale mírové dohody založené na ruských podmínkách představují vysoké politické i osobní riziko.