Mapa světa, na kterou se celé generace dívaly ve školách, může postupně ustoupit jinému zobrazení planety.
Valné shromáždění Organizace spojených národů podpořilo návrh afrických států na větší využívání mapy, která věrněji zachycuje skutečnou velikost jednotlivých kontinentů. Debata přitom není jen o kartografii. Podle zastánců změny jde také o to, jak způsob zobrazení světa ovlivňuje naše vnímání jednotlivých zemí a regionů. Valné shromáždění v pátek schválilo rezoluci známou jako „Correct the Map“.
Výrazná podpora v OSN
Návrh, který prosazovaly členské státy Africké unie společně s Bahamami, získal výraznou podporu: pro hlasovalo 164 zemí, proti pouze jeden stát a šest se zdrželo. Hlavním cílem iniciativy je omezit používání takzvané Mercatorovy projekce ve prospěch zobrazení, které lépe odpovídá skutečné rozloze jednotlivých kontinentů. Jedním z hlavních iniciátorů kampaně bylo Togo.
Proč je Afrika na běžné mapě menší, než ve skutečnosti je?
Mercatorova projekce vznikla už v 16. století. Jejím autorem byl vlámský kartograf Gerardus Mercator, který ji vytvořil především pro potřeby navigace. Její významnou výhodou je totiž zachování směrů, což bylo pro námořníky mimořádně praktické. Za tuto vlastnost však mapa platí jinou cenu: zkresluje velikost území. Čím blíže se oblast nachází k pólům, tím více se na mapě zvětšuje. Rozdíl je patrný například při srovnání Afriky a Grónska. Na běžné Mercatorově mapě mohou působit jako území podobné velikosti. Ve skutečnosti je však Afrika přibližně čtrnáctkrát větší než Grónsko.
Podobně se na mapě zvětšují také například Kanada nebo Rusko, zatímco oblasti blízko rovníku jsou relativně zmenšeny. Zastánci změny tvrdí, že nejde pouze o technický problém kartografie. Mapy totiž používáme od dětství a jejich obraz světa si postupně osvojujeme.
Spravedlivý svět začíná spravedlivou mapou
Kritici Mercatorovy projekce proto upozorňují, že její dlouhodobé používání může nevědomky posilovat představu o větší významnosti zemí severní polokoule, zejména Evropy a Severní Ameriky. Afrika, přestože je rozlohou obrovským kontinentem, na tradiční mapě působí výrazně menší. „Spravedlivý svět začíná spravedlivou mapou,“ uvedl před hlasováním togský ministr zahraničí Robert Dussey. Právě Togo chce změnu prosadit také ve školách.
Podle jeho představitelů by se nové mapové materiály mohly v zemi začít používat ještě letos. Cílem je přesvědčit také další státy, školy, mezinárodní organizace a technologické společnosti, aby při běžném zobrazování světa využívaly přesnější alternativy. Jednou z možností je projekce Equal Earth. Ta byla vytvořena právě s cílem zobrazovat jednotlivé kontinenty v poměrech, které lépe odpovídají jejich skutečné ploše. Ani tato mapa však není „dokonalým obrazem Země“. Každé zobrazení kulového povrchu na rovné ploše totiž musí něco zkreslit. Kartografové proto používají různé projekce podle toho, k čemu má mapa sloužit. To je také důležitý argument v debatě o Mercatorově projekci.
Nejde o zákaz
Rezoluce OSN neznamená, že by Mercatorova mapa měla být zakázána. Pro navigaci na moři a ve vzduchu má stále vlastnosti, které z ní činí užitečný nástroj. Jednotný postoj členských zemí OSN však neexistoval. Jedinou zemí, která hlasovala proti rezoluci, byly Spojené státy. Americká strana návrh označila za prosazování „ideologické agendy“ a uvedla, že iniciativa odvádí pozornost od skutečných problémů, jako jsou mezinárodní mír, prosperita nebo dobré vztahy mezi státy. Debata tak ukazuje, že ani zdánlivě technická otázka, jak nakreslit mapu světa, nemusí být politicky neutrální. Podporu iniciativě naopak vyjádřila Francie, která se na rezoluci podílela jako spoluautor. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že ministerstvo plánuje Mercatorovu projekci postupně opustit a využívat mapová zobrazení vhodnější pro konkrétní účely.
Francie: nepřiměřený prostor pro USA, Rusko nebo Čínu
Podle něj Mercatorova projekce způsobuje, že Spojené státy, Rusko nebo Čína získávají na mapě nepřiměřeně dominantní vizuální prostor ve srovnání s Afrikou, Latinskou Amerikou nebo jihovýchodní Asií. Francouzský ministr zároveň upozornil, že dlouhodobé zkreslení může ovlivňovat způsob, jakým lidé svět vnímají. Pro africké státy má iniciativa také symbolický význam. Je spojována s širší snahou vypořádat se s dědictvím evropského kolonialismu a změnit některé zažité představy o Africe. Její zastánci přitom zdůrazňují, že cílem není „zvětšit“ Afriku ani zmenšit Evropu. Jde o to, aby mapa odpovídala realitě. A právě v tom spočívá paradox celé debaty. Afrika se ve skutečnosti nijak nezvětšila. Změnit se má pouze způsob, jakým ji vidíme. Pokud se Equal Earth a další plošně přesnější projekce skutečně rozšíří do učebnic, médií a digitálních map, může jít o nenápadnou, ale významnou změnu způsobu, jakým budou další generace vnímat geografii světa.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.