Jiří Stavovčík se přímo ze Spojených států zamyslel nad tím, co se vlastně změnilo v americké politice od zvolení Donalda Trumpa z hlediska běžného občana.
Tento týden uplyne deset měsíců od zvolení Donalda Trumpa čtyřicátým pátým prezidentem USA. Jeho překvapivé vítězsví mělo přinést dramatické (negativní) změny podle valné většiny mediálních komentátorů. Podívejme se krátce co se vlastné změnilo.
Největší a nejviditelnější změna nastala na mediální frontě. Téma prezidenta bylo vždy populární v amerických médiích, ale to co nastalo po zvolení Donalda Trumpa nemá v moderních dějinách USA obdoby. Kromě několika málo konzervativně orientovaných médií se valná většina médií stala proti-prezidentskou platformou. Není hodiny kdy je téma nového prezidenta mimo hlavní proud kritiky. Legitimita voleb a nového prezidenta byla zpochybněna od prvních hodin po jeho zvolení. Fakt, že byl zvolen občany USA byl zcela odsunut na vedlejší stranu. Zatím nedokázaná obvinění z vlivu Ruské Federace na zvolení Trumpa prezidentem nabrala neuvěřitelných rozměrů. Média se jako celek nezastavila ani před útoky na samé voliče Trumpa. Ti jsou popisovaní v těch nejčernějších barvách s přívlastky jako fašisté, bílí rasisté, nevzdělaní, hloupí, omezení a zaostalí. Lze konstatovat, že jakákoli novinářská etika šla po volbách stranou. Nic nemění na faktu, že velká část konzumentů těchto médií volila právě Trumpa a mohou podobné útoky považovat za útoky proti sobě. O důvodu této změny v přístupu amerických médií v porovnání s minulosti lze pouze spekulovat a pouze čas ukáže odkud vycházejí.
Minulé volby přinesly kromě zvolení Donalda Trumpa i výraznou dominanci Republikánské strany v americké politice. Demokratická strana má dnes menšinu nejen v Kongresu USA, ale i ve státních kongresech a má pouze patnáct z padesáti státních guvernérů. Zde je třeba zdůraznit, že boj mezi Demokraty a Republikány se neodehrává na ideologické rovině a tradičně levo-pravé rovině politického spektra. Pro srovnání je to jako by ODS a TOP 09 byly dvě jediné politické strany v České republice. Boj mezi nimi by z hlediska běžného voliče byl pouze o nuancích. Lze konstatovat, že pád Demokratů ve volbách je vyrovnáván bezprecedentní mediální kampaní v jejich prospěch. Trump není oblíbený ani u jedné z těchto dvou politických stran, ale nelze úplně přejít fakt, že jeho zvolení přineslo Republikánům tolik vytoužené vítězství. Tudíž zůstávají Republikáni méně kritičtí než Demokraté.
Médii a politickou scénou faktické změny končí. Dennodenní život pokračuje svým tempem a ten kdo se politikou nezajímá a zprávy nesleduje žádnou změnu nezaznamená. Nezaměstnanost zůstává podle dnešní oficiální metodiky nízká okolo čtyř procent, ale neoficiálně vysoká okolo dvaceti tří procent. Inflace je velmi nízká pokud nepotřebujete takové nedůležité položky jako ubytování, stravu, školství a zdravotnictví. Tyto nestabilní položky nejsou započítávané do oficiální inflace.
Pokud Vás zajímá zahraniční politika, tak v té žádná změna nehrozí. Dnes je největším nepřítelem Severní Korea a Rusko s Čínou jako potencionálním číslo jedna. Každý s delší pamětí než pár měsíců si však vzpomene, že nedávno to byla Sýrie, před ní Libye, před ní Irák a Afghánistán s Iránem jako stálicí seznamu nepřátel. Trump sice sliboval změnu, ale už na jaře při bombardování syrských základen bylo jasné, že to byl dalších z mnoha nesplnitelných předvolebních slibů. Mimochodem bombardování syrských základen byl zatím jeden z mála momentů kdy oficiální média chválila nového prezidenta.
Po deseti měsíci v Bílém domě lze tudíž konstatovat s určitou nadsázkou, že pro člověka ignorujícího média k žádné změně nedošlo. Tato osoba by si de facto žádné změny za posledních dvacet pět let nevšimla. Hodně by sice záleželo na společenské vrstvě, ve které žije. Nicméně i ten tolik diskutovaný úpadek středních vrstev je zakryt neustupující mlhou osobního zadlužení.
S novým prezidentem přišla nová vlna nabídek kreditních karet s nulovým úročením na jeden rok. Bohatí Američané je nepotřebuji, chudí na ně nemají, takže pouze střední vrstvy využijí nové možnosti zadlužení. Budou to potřebovat, protože ty nestabilní položky výpočtu inflace jako bydlení, strava, zdravotnictví a školství dál stoupají v ceně.
Podobně jako předcházející prezident Obama vstupoval do úřadu s heslem změny ve kterou můžete věřit, tak i prezident Trump vstoupil s příslibem udělání Ameriky znovu velkou. Lze očekávat, že jak v prvním případě bude změna téměř zanedbatelná nebo žádná. Život v USA se nemění s prezidenty.