Šéf Rady Evropy se obává, že Rusko odejde z organizace

Sankce proti Rusku, které zavedla Rada Evropy, by mohly být zrušeny, aby zůstalo v prodemokratické organizaci, informují noviny Financial Times

Rada Evropy zvažuje zrušení sankcí, které byly na Rusko uvaleny, protože se obává, že jinak z organizace odejde, což by byla rána pro ochranu lidských práv. Moskva požaduje, aby jí byly obnoveny hlasovací práva v parlamentním shromáždění Rady.

Moskva byla zbavena práv kvůli anexi Krymu.

Thorbjorn Jagland, který je generálním tajemníkem organizace, nyní objíždí evropská hlavní města a varuje, že Moskva by se mohla stáhnout ze 47členné organizace. To by znamenalo, že 140 milionů Rusů by nemělo přístup k soudu ve Štrasburku.

Jagland říká, že by to bylo velmi zlé, protože soud je pro ruské obyvatele tak důležitý. Byl by to také negativní vývoj pro Evropu, protože by to byla Evropa bez Ruska, byl by to krok zpět.

Ovšem Ukrajina a její podporovatelé tvrdí, že znovu připustit Rusko do shromáždění by bylo ustoupit vydírání. Mohlo by to oslabit v řetězové reakci sankce ostatních organizací, především EU.

Rada Evropy není spojena s EU a konvence lidských práv jsou centrální pilíře demokratického pořádku Evropy. Dostat Rusko do Rady v roce 1996 bylo považováno za klíčový výsledek doby po studené válce.

Rusko v létě také zrušilo svůj příspěvek organizaci ve výši 33 milionů eur do celkem 450 milionů velkého rozpočtu. Rusko také uvedlo, že neuzná nového evropského komisaře lidských práv, který bude zvolen v lednu a to do doby, než bude mít hlasovací právo.

Jagland uvedl, že nikdo nechce vydávat signál, že je akceptována anexe Krymu. Ale je potřeba myslet na to, jaký je mandát organizace. A to je ochránit lidská práva v Rusku i na Krymu.

Bývalý norský premiér tlačí na dialog mezi evropskými ministry a shromážděním Rady, aby bylo téma vyřešeno, ještě než se rozhodne v lednu o pokračování zákazu pro Rusko.

Oponenti ovšem říkají, že by zrušení zákazu hlasovat znamenalo precedent i pro ostatní země, jako je Polsko či Maďarsko, nebo Turecko, které mají s Radou rovněž vážné spory. A oponenti také tvrdí, že by to byl dárek pro Putina před březnovými prezidentskými volbami.

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Argumentu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte zde.