Aktuálně: Hodnocení stavu a výhledů i priorit ekonomik Evropské unie podle Evropské komise bylo vyhlášeno v rámci koordinace hospodářských politik „evropský semestr“.
Startuje „evropský semestr“ – cyklus koordinace hospodářských politik zemí EU.
- Ekonomiky všech členských států EU jsou na vzestupu, ale mzdy rostou jen pomalu
- Ekonomika eurozóny roste nejrychleji za 10 let, průměrný schodek by měl v 2018 klesnout pod 1 % HDP z více než 6 % ve 2010
- Novinkou v procesu je vyšší důraz na sociální otázky a zaměstnanost, ve světle sociálního summitu v Göteborgu minulý týden
- Roční analýza růstu: členské státy mají zvýšit investice, produktivitu a dlouhodobý růst
- Rozhodnutí v oblasti fiskální politiky:
- Komise doporučila ukončit řízení kvůli nadměrnému schodku vůči Velké Británii, v této proceduře by tak napříště mělo zůstat pouze Španělsko a Francie.
- U šesti zemí eurozóny (Belgie, Francie, Itálie, Rakousko, Portugalsko a Slovinsko) návrhy rozpočtu na 2018 pravděpodobně nebudou splňovat fiskální kritéria podle Paktu růstu a stability. Nadměrný deficit v roce 2018 nadále zůstane problémem u Francie. Kritérium nadměrného dluhu nebude splňovat Belgie a Itálie, přičemž u Itálie Komise kvůli znepokojivému zadlužení plnění kritéria zhodnotí již na jaře.
- Radě doporučila přijmout revidované doporučení pro Rumunsko k nápravě postupu k dosažení rozpočtového cíle
- Zpráva mechanismu varování: Z pohledu makroekonomických nerovnováh nedošlo za poslední rok k výraznějším změnám
- Hloubkový přezkum doporučuje Komise na 2018 stejným 12 zemím jako letos (Německo, Nizozemsko, Bulharsko, Francie, Chorvatsko, Itálie, Irsko, Kypr, Portugalsko, Slovinsko, Španělsko a Švédsko)
- Česká republika je opět hodnocena jako země bez rizika makroekonomických nerovnováh, i když oproti loňsku kvůli vysokému růstu cen nemovitostí ztratila čistý štít. Ostatních 14 sledovaných indikátorů zůstává v bezpečných mezích.
- Zpráva o zaměstnanosti: 7,5 % v EU je nejnižší nezaměstnanost od 2008. Zpráva poprvé uvádí do praxe srovnávací přehled sociálních ukazatelů.
Komise stanovila hospodářské a sociální priority EU pro nadcházející rok, poskytla politická doporučení pro eurozónu a dokončila posouzení návrhů rozpočtových plánů členských států eurozóny.
Cyklus koordinace hospodářské, fiskální a sociální politiky v rámci evropského semestru 2018 začíná v kontextu silné hospodářské aktivity v eurozóně i v celé EU, rekordně vysoké úrovně zaměstnanosti a míry nezaměstnanosti klesající na úroveň před krizí. Jelikož všechny členské státy přispívají k tomuto silnému tempu růstu, je nyní prioritou, aby se zajistilo, že tento trend potrvá a že z něj bude mít prospěch celá společnost. Kromě odpovědných fiskálních politik by se realizace strukturálních reforem měla zaměřit na vytváření podmínek ke stimulaci investic a růstu reálných mezd na podporu domácí poptávky. Balíček, který byl dnes zveřejněn, vychází z hospodářské prognózy Komise z podzimu 2017 a priorit oznámených v projevu předsedy Komise Junckera o stavu Unie v roce 2017. V balíčku je zohledněn i evropský pilíř sociálních práv vyhlášený na sociálním summitu v Göteborgu.
Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog, uvedl: „Přes všechny reformy z posledních let evropská hospodářská a měnová unie zůstává nedokončena. To je důvod, proč nyní musíme využít příznivou situaci a naši hospodářskou a měnovou unii dále posílit a zároveň zvýšit odolnost a podpořit inkluzivnost našich politik. Příští měsíc předložíme k posílení hospodářské a měnové unie příslušné návrhy. Vyztužení architektury hospodářské a měnové unie však nenahrazuje potřebu řádné rozpočtové, hospodářské a sociální politiky na vnitrostátní úrovni. A právě to je hlavním cílem evropského semestru. Dnes předkládáme stanoviska k návrhům rozpočtových plánů a vyzýváme členské státy, u nichž hrozí nedodržení požadavků Paktu o stabilitě a růstu, aby přijaly nezbytná opatření k úpravě vývoje svého rozpočtu.“
Marianne Thyssenová, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu, tuto dnešní dohodu uvítala a prohlásila: „Jen několik dní po sociálním summitu a vyhlášení evropského pilíře sociálních práv předkládáme evropský semestr, jímž se tento pilíř zavádí do praxe, aby se obnovila konvergence k lepším pracovním a životním podmínkám v rámci členských států a mezi nimi.“
Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici uvedl: „Ekonomika eurozóny roste nejrychleji za deset let a její průměrný schodek by měl v příštím roce klesnout pod 1 % HDP z více než 6 % v roce 2010. Několik členských států však i nadále čelí vysoké míře veřejného dluhu, což omezuje jejich schopnost investovat do budoucnosti. Tyto země by měly využít dané příležitosti a dále posílit své veřejné finance, rovněž ve strukturálním vyjádření, zatímco členské státy s fiskálním prostorem by ji měly využít k podpoře investic ve prospěch svých občanů.“
Hospodářský růst je stále silnější; hospodářství eurozóny je na dobré cestě dosáhnout letos nejrychlejšího tempa růstu za uplynulé desetiletí. K těmto dobrým výsledkům přispívá odolná soukromá spotřeba, silný celosvětový růst a klesající nezaměstnanost. Ekonomiky všech členských států jsou na vzestupu a situace na trzích práce se zlepšuje, ovšem mzdy rostou jen pomalu. V důsledku příznivých podmínek financování se rovněž zvyšují investice, které těží z optimistické ekonomické nálady a snížení nejistoty. Stav veřejných financí v zemích eurozóny se výrazně zlepšil. Vzhledem k tomu, že členské státy se nachází v různých fázích hospodářského cyklu, v dnes schválených pokynech se zdůrazňuje potřeba najít správnou rovnováhu mezi podporou hospodářského rozmachu a zajištěním udržitelnosti veřejných financí, zejména snížením vysoké úrovně dluhu.