Přečetli jsme: Liberálně ladění odborníci chtějí Rusko institucionálně reformovat, zaměřit se boj s korupcí a na právní stát. Naopak nálady ve společnosti jsou jiné: za priority tu považují sociální spravedlnost, pomoc od státu, zvýšení blahobytu nebo zdravotnictví a školství.
Celoruské občanské fórum, což je iniciativa kolem bývalého ministra financí Alexeje Kudrina, je možné považovat za nejvíce aktivní platformu, na které se dnes v Rusku diskutuje o problémech země, míní na stránkách Novoj Gazety ruský novinář Kirill Martynov. Martynova přitom zaujal výzkum veřejného mínění, který ukazuje na to, že se co do priorit ruští experti fóra a obyčejní občané rozcházejí. (Poznámka redakce: Pohled autora reprezentuje liberální pozice, kritické k současné vládě. Otázka reforem je v Rusku nyní velmi aktuální s ohledem na prezidentské volby v březnu 2018.)
Z výzkumu Levady vyplynulo, že v rámci Celoruského občanského fóra působí odborná veřejnost, která je dosti kritická k současné ruské vládě a má spíše liberálně-institucionální názory na rozvoj země.
Jenom 11 % expertů, kteří se na kudrinském fóru sešli, si myslí, že ruská vláda má konkrétní strategii modernizace země. 53 % dotázaných si myslí, že vláda přijímá řešení podle situace čili ad hoc. Třetina očekává, že reformy začnou s dalším prezidentským termínem a 28 % z nich je čeká až v rozmezí 10 až 15 let.
Korupci chápe jako hlavní překážku pro rozvoj země asi 60 % expertů dotázaných v rámci výzkumu Levady. Další, co odborníky trápí, jsou problémy spojené se současnou stagnací nejisté vládní strategie, se slabostí občanské společnosti a soudního systému.
Při odpovědi na otázku, co by mělo být cílem reforem si skoro třetina expertů myslí, že by to měla být změna v oblasti demokratického a právního státu.
Nálady ve společnosti se rozcházejí
Názory odborné veřejnosti jsou ale jenom jedna strana celého příběhu. Druhá, a mnohem významnější, spočívá v tom, píše Martynov, že tyto nálady se zcela rozcházejí s náladami v ruské společnosti.
Pokud experti chtějí institucionální reformy, občané se obávají propadu životní úrovně a doufají v podporu ze strany státu.
To ukazuje druhý výzkum veřejného mínění Levady, který byl proveden se skoro stejnými otázkami, ale byl koncipován šířeji.
Jenom 44 % dotázaných si je jisto potřebou velkých změn, zatímco mezi experty je to celkem 82 %. Přičemž mezi občany dominuje zcela (skoro třetina respondentů) požadavek na zvýšení blahobytu a pak sociální spravedlnost (17 %). O nutnosti boje s korupcí mluví v této souvislosti jenom 7 % dotázaných a rozvoj soudního systému a občanské společnosti se tu dokonce nezmiňuje. Prioritou je kvalita lékařské péče a vzdělání tam, kde experti mluví o soudech a strategii.
Jinak řečeno, píše Martynov, výsledek tučných roků a následné krize je politickoekonomický pat. Ti, kteří chtějí reformy nemají podporu občanů. Občané od vlády požadují udržení rozpočtových výplat, na které už nejsou peníze. Vláda se snaží udržet status quo a odkládá reformy.
Pat jako metafora je pro Rusko v roce 2017 dobrým popisem situace, ve které jeden z hráčů nemůže udělat tah, aniž by neohrozil svého krále. I kdyby došlo k zázraku a po prezidentských volbách by na velké reformy došlo, myslí si autor, nebudou mít podporu ve společnosti.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.