Přečetli jsme si: Naomi Kleinová, známá kritička neoliberalismu, chápe kabinet Donalda Trumpa jako poslední hranici neoliberalismu, který vznikl z paniky a strachu před změnou.

Autorka bestsellerů Šoková doktrína a Tohle mění vše kanadská aktivista Naomi Kleinová se na stránkách amerického deníku The Nation pustila do otevřené kritiky vládního kabinetu prezidenta Donalda Trumpa:

„Podívejme se přesněji na to, co se děje ve Washingtonu právě teď. Lidé, kteří už nyní vlastní obscénní podíl bohatství planety a tento podíl roste každým rokem – podle posledního počtu osm mužů vlastní polovinu světa – se rozhodli urvat ještě víc.“, píše.

Podle mínění Kleinové nejsou členové Trumpova kabinetů jenom ultra-bohatí, ale jsou to lidé, kteří svoje peníze vydělali na tom, že „vědomě uškodili těm nejslabším lidem na této planetě a planetě samotné.“

Ministr financí Steve Mnuchin, upozorňuje Kleinová, je bankéř, jehož bankovní machinace v době hypotéční krize vyhodily z domovů tisíce lidí.

Ministrem práce se stal Andrew Puzder. Ten působil jako hlavní manažer impéria rychlého občerstvení, které se podílelo na nespravedlivé mzdové politice a čelilo opakovaně soudním procesům kvůli tomu, že neplatilo svoje zaměstnance za práci a přesčasy.

Rex Tillerson, Trumpův ministr zahraničí, byl šéfem společnosti, která se podílela na tom, co Kleinová nazvala jako „odpadková věda“, a která lobbovala proti poznatkům o stavu mezinárodního klimatu. Tím se jeho firma podílela na větší akceleraci problému s klimatem.

Podle Kleinové byly podnikatelské činnosti všech jmenovaných nemorální, ale také velice výnosné.

„Nicméně lidový odpor narůstal. Což je přesně důvod, proč tento gang manažerů – a sektory ze kterých pocházejí – se správně obával, že večírek pro ně skončí. Měli strach. Bankéři jako Mnuchin se pamatují finanční kolaps z roku 2008 a otevřené řeči o znárodnění bank. Byli svědky růstu hnutí Occupy a odezvy vzkazu proti bankám, který přinesl Bernie Sanders během svojí kampaně.“

Obavy před změnami v těchto sektorech hospodářství jako je navýšení hodinové mzdy, nárůst vlivu hnutí proti klimatické změně nebo znárodnění bank, píše Kleinová je přivedly do vlády a politiky.

„Toto je kontext Trumpova nástupu k moci – naše hnutí začínala získávat navrch. Neříkám, že byla dostatečně silná. Nebyla.  Neříkám, že byla dostatečně jednotná. Nebyla.  Ale něco se zcela jistě měnilo.  A než riskovat možnost dalšího pokroku, tento gang hlásných trub fosilních paliv, podomních prodejců rychlého občerstvení a predátorských kreditorů se dal dohromady, převzal vládu a ochránil svůj neprávem nabytý majetek.“, myslí si Kleinová.

Konečná hranice neoliberalismu

Kleinová dále vyjádřila svůj názor, že se nejedná o nic jiného než o „korporátní převzetí moci“, která je už unavená hrát starou hru s politickými stranami. „Takže nyní odřízli sprostředkovatele a dělají to, co chce každý silný hráč udělat, aby to bylo správně – udělá to sám. Exxon ministrem zahraničí. Hardee’s (řetězec s fast foodem – pozn. redakce) ministrem práce. General Dynamics ministrem obrany. A lidi od Goldman Sachs mají víceméně zbytek. Po desetiletích privatizace státu po kouskách, se rozhodli jít po vládě. Je to konečná hranice neoliberalismu. To je také důvod, proč se Trump a jím vybraní lidé smějí chabým námitkám o konfliktu zájmů – celá věc je totiž konfliktem zájmu a v tom je ten vtip.“, shrnuje dále svůj argument Kleinová.

Důvodem pro to, že korporace převzaly moc v zemi ale není podle Kleinové příznakem jejich síly, ale naopak projevem toho, že zpanikařily.

Dále potom Kleinová připomíná, že Trumpovo prezidentské vítězství je výsledkem velmi rigidního volebního systému v USA, ve kterém většinu získala H. Clintonová, ale volby vyhrál Trump.  Píše ale také, že „Trump vyhrál, protože demokratická strana a její establishment nemysleli na to, že vést kampaň za viditelné zlepšení života lidí je důležité. Ve skutečnosti neměly co nabídnout lidem, jejichž životy byly zdecimovány neoliberálními útoky. Mysleli si, že mohou stavět kampaň na strachu z Trumpa, ale to nefungovalo.“

Trump je zranitelný

Celá situace nicméně dělá podle názoru Kleinové prezidenta Donalda Trumpa neskutečně zranitelného. Jak píše, část těch, kdo si jeho program koupila, už nyní lituje a ti, kdo budou litovat, budou nadále narůstat.

Nová administrativa přitom podle posledních náznaků dle názoru Kleinové chystá strategii bleskové války. Během následujících deseti let může dojít ke škrtům v hodnotě 10 bilionů dolarů, které pokryjí položky od programů proti násilí na ženách, přes umění a obnovitelné zdroje až ke komunální politice.

Pokud jsou probíhající ženské pochody a jejich rozsah nějakým ukazatelem, je to podle jejího hodnocení dobrý začátek. Nicméně, jak Naomi Kleinová připomíná, vybudovat pevné koalice v době izolované politiky je velmi těžké. A dále velmi otevřeně varuje ohledně stavu politických organizací, že finanční podpora nadací a také aktivismus celebrit mají tendenci k tomu „stavět lidi a hnutí proti sobě“.

„Osobně nemohu úplně sebrat optimismus. Ale v tomto momentě, když je všechno ve hře, můžeme a musíme naleznout neotřesitelné odhodlání.“, shrnuje Naomi Kleinová na závěr.

 

(Ilustrační obrázek: Mariusz Kubik, http://www.mariuszkubik.pl – Own work, http://commons.wikimedia.org/wiki/User:Kmarius)