Přečetli jsme: Malajsijská skupina aktivistek ukazuje, že Korán nepopírá práva žen a bojuje proti jejich diskriminaci v muslimských společnostech. Její členka upozorňuje, že islám není jeden a že ten blízkovýchodní reprezentuje jen 15 % muslimského světa.
Marina Mahathir je malajsijská aktivistka za práva žen, autorka a také dcera bývalého premiéra země Mahathira Mohamada. V roce 2010 se stala osobností roku OSN, která tak ocenila její práci v boji proti HIV/AIDS a proti diskriminaci nemocných. Nyní se Mahathir zaměřila na novou interpretaci islámu ve vztahu k postavení žen. V poslední době také kritizuje arabizaci islámu v její vlasti, v Malajsii.
Mahathir v rozhovoru pro deník Asia Times přibližuje svoje představy o soužití islámu a ženských práv. Jak vidí roli žen v islámu?
Sestry v islámu proti domácímu násilí
Na začátku 90. let byla v Malajsii zaregistrována skupina, kterou pod názvem Sestry v islámu tvořilo celkem šest nebo osm žen – novinářek, akademiček a právniček. Skupina navázala na práci z 80. let, kdy ženy v Malajsii bojovaly za zákon proti domácímu násilí, tedy za to, aby bylo kriminalizováno.
Kritici tehdy tvrdili, že to není možné, protože Korán dovoluje mužům bít svoje ženy. Skupina se ale obrátila na odborníky na Korán. V rámci jeho studia se zjistilo, že jde o verš 434, který má ovšem řadu interpretací. Zákon prošel po šesti letech jednání v parlamentu, takže Malajsie je od roku 1996 první muslimskou zemí, která má zákon proti domácímu násilí a celá věc skupinu Sestry v islámu umístila na politickou mapu, vysvětluje.
Od této doby se skupina zaměřuje na další otázky a předpoklady v islámských přikázání ve vztahu k ženám jako jsou: polygamie, hidžáb nebo to, zda ženy mohou být soudkyněmi a podobně. Skupina má stejný přístup: jde do textů Koránu a sleduje, zda jsou tyto věci dány absolutně, nebo je to výklad a čí výklad to je.
Spravedlnost a rovnost v muslimské rodině
Po třiceti letech práce tu skupina je stále a asi před deseti lety její práce začala zajímat ženy z jiných muslimských zemí. V Indonésii vznikly takové skupiny. V roce 2009 vzniklo hnutí s názvem Musawah, což je arabské slovo pro rovnost. Je to slovo, které Korán nezná, ale je to arabské slovo, doplňuje Mahathir dále.
Hnutí se zaměřuje na boj za rovnost a spravedlnost v muslimské rodině, na zákony o rodině s ohledem na jevy jako jsou dětské sňatky, rozvody, dědictví, problémy, které jsou v centru života muslimské ženy a ztěžují jí život.
Jak dále Mahathir říká, na začátku byla tato skupina kritizována západními feministkami i feministkami z muslimských zemí. Podle nich se nemělo v otázce ženských práv mluvit o náboženství.
Pak nastalo Arabské jaro a najednou tyto feministky mohly vidět ženy v hidžábu, jak bojují za svoje práva. Kritičky pak pochopily relevanci takového přístupu.
Mahathir vyrostla v tolerantním prostředí islámu, kde ženy mohou mít vzdělaní, mohou řídit či vést a mohou dělat cokoliv. Nyní mají tyto hodnoty díky práci skupiny také pevné ukotvení v náboženských textech.
Řada muslimských zemí tvrdí, že nemohou omezovat diskriminaci a měnit věci, protože je to proti Koránu. Skupina svojí prací ale tyto argumenty vyvrací a nabízí protiargumenty, které stojí na náboženských textech. A s těmi pak dále pracuje komise CEDAW (Convention for the Elimination of Discrimination Against Woman).
Islám není jen jeden. Západní média vidí jen ten blízkovýchodní
V Malajsii je dnes problémem otázka rozdělení náboženství státu. Jedná se o problém výkladu federální ústavy země, ve které byli zakladatelé nezávislé Malajsie velmi jasní v tom, že jde o sekulární stát. Jenže dnes, kdy je islám oficiálním náboženstvím, panuje výklad, že musí prostupovat vším.
Je tu společenský tlak na to, aby ženy nosily džilbab (kompletní oděv, ne jen pokrývka hlavy, pozn.redakce), i když technicky takový požadavek neexistuje, říká dále Mahathir v rozhovoru. Islám jako státní náboženství se stal zdrojem moci, kterou lidí nemohou kritizovat. Sestry v islámu ale tvrdí, že v případě, že islám je zdrojem práva a veřejné politiky, potom může být zpochybňován nebo kritizován.
Malajsie tak podle ní v poslední době zažívá stále větší regulaci a kategorizování do stále menších škatulek, což vede k většímu vylučování, a ne k inkluzi. Dochází k prosazování sunnitského výkladu islámu, což například vylučuje šíity, ale také liberální muslimy. Takže ta škatulka je stále menší.
Západní média, upozorňuje Mahathir dále, jsou fixována na islám na Blízkém východě, což je podle jejích slov “zuřivý, negativní a velmi špatný druh islámu”. Nicméně existuje mnoho islámů. Média si neuvědomují, že Blízký východ, to je jenom 15 % muslimského světa. Typická muslimská žena si obléká kebaju (tradiční blůzové šaty typické pro oblast jihovýchodní Asii, pozn.redakce) a nikoliv burku, dokresluje Mahathir.