Přečetli jsme: Německo trápí vysoká míra nezaměstnanosti cizinců, i když celkově míra nezaměstnanosti v německé ekonomice klesá. Integrace na trh práce je složitější, než se čekalo.
Německý list Die Welt píše o to, že míra nezaměstnanosti cizinců je třikrát vyšší než u německých občanů. Migranti, kteří byli součástí silného přílivu, oficiálně hledají práci. A především pro lidi, kteří nejsou Evropany, je to těžké, domnívá se Die Welt.
Německo je přistěhovaleckou zemí, píše Die Welt. Ale v jedné, kategorie se ukazuje, že společnost za tímto novým statutem zaostává. Ve statistikách sociální pomoci a nezaměstnanosti jsou cizinci významní. Například lidé bez německé státní příslušnosti tvoří 26 % těch, kteří jsou nahlášeni jako nezaměstnaní. A u těch, kteří pobírají sociální dávky a jsou v systému Hartz IV tvoří zahraniční občané třetinu.
Navýšení těchto statistik je dáno uprchlíky. Po silném přílivu v letech 2015 a 2016 jsou migranti oficiálně v kategorii „hledání práce“ a to se odráží na datech trhu práce. V prosinci 2017 to bylo 485 312 lidí, kteří byli jako uprchlíci vedeni jako hledající práci. Hledající práci neznamená totéž, co nezaměstnaný. Nezaměstnaných bylo 154 955 osob.
Míra nezaměstnanosti různých skupin německého obyvatelstva klesá, jen u migrantů, kteří nepochází z evropských zemí je vidět nárůst. Míra nezaměstnanosti cizinců je třikrát vyšší než Němců. Cizinci v průměru vykazují nižší kvalifikaci, a proto mají nižší šanci na trhu práce než Němci, uvádí Spolková agentura pro práci.
Míra nezaměstnanosti přistěhovalců mimo Evropu narostla
Jenže za těmito čísly je odlišný vývoj. Když budeme cizince v Německu pozorovat diferencovaně, pak je nápadná jedna věc. Jsou to především neevropští přistěhovalci, kteří ženou statistiky vzhůru. Jde tedy především o migranty mimo EU. Míra nezaměstnanosti občanů EU se totiž téměř neliší od německého obyvatelstva. Ale poměry cizinců mimo EU jsou podstatně vyšší.
Ale to nevysvětluje, proč podíl nezaměstnaných, kteří nemají německý pas, už roky roste. Podle vyhodnocení Die Welt tvořili cizinci na začátku 90. let jen 9 % těch, kteří hledali práci. Pak to bylo 12 %, a od roku 2005 jde číslo rychle nahoru, na 26 %. Důvody jsou, uvádí Die Welt, ve změněné demografii.
Nyní v Německu žije více cizinců než v roce 2005. Počet Němců v posledních letech stagnuje, nebo lehce klesá. Ale v letech 2011-2016 přišlo do Německa 2,7 milionů lidí se zahraničním občanství, to je nárůst o 43 %. větší podíl cizinců na celkovém obyvatelstvu znamená větší podíl cizinců na nezaměstnaných. V roce 1991 tvořili zahraniční státní příslušníci 7,6 % obyvatel, na podzim 2016 to bylo kolem 11 %.
I další faktor mohl hrát roli: rostoucí podíl cizinců na nezaměstnaných je možné svést na statistický efekt, protože je tu rostoucí díl přistěhovalců získat během uplynulých 20 let německou státní příslušnost. Tyto osoby jsou ovšem dobře integrovány. A opačně platí: kdo je přistěhovalec ze země mimo EU a nemá po letech německou státní příslušnost, pak je málo společensky začleněný a v této skupiny je velké riziko nezaměstnanosti.
Německý trh práce je silný, od roku 2005 vzniklo na pět milionu nových pracovních míst. Přistěhovalci z východních zemí EU či jihu nejsou víc nezaměstnaní než němečtí občané.
U některých národností, jako u Maďarů je míra nezaměstnanosti pod německými příslušníky. Zdá se, že poptávka hospodářství je tak velká, že nemůže být kryta z domácích zdrojů.
Navzdory tomuto vývoji mnohem vyšší podíl vykazují v Německu žijící Turkové (15 %). Obzvlášť velká je nezaměstnanosti u uchazečů o azyl ze zemí jako je Sýrie, Eritrea nebo Afghánistán. U této skupiny je míra nezaměstnanosti 43 %. jde u nich o nízkou kvalifikaci a chybějící znalosti jazyka, což je pro tuto skupinu zásadní překážka.
Integrace je složitější, než se čekalo
Integrace uprchlíků do trhu práce probíhá obtížněji, než se čekalo, píše Die Welt. Příjemci Hartz IV, tedy sociální pomoci jsou z třetinou tvořeny zahraničními občany.
Důležitá je větší nabídka jazykových kurzů. Firmy by také měly v povoláních, kde je to možné, flexibilizovat jazykové požadavky. Také jde o opatření k dalšímu vzdělávání, která mohou uprchlíkům pomoci ke zlepšení kvalifikace. Výzkumníci Ifo rovněž uvádějí, že by bylo vhodné dočasné vysazení minimální mzdy pro osoby, které nemají pracovní zkušenost v Německu. Domnívají se, že právě minimální mzda je zodpovědná za to, že málo kvalifikování v Německu těžko najdou práci. Vysazení minimální mzdy by mohlo uprchlíkům usnadnit integraci do německého trhu práce, uvádí Ifo.
Před uprchlickou krizí bylo Německo velmi úspěšné v integraci přistěhovalců na pracovní trh. Je možno si vzít příklad, uvádí Die Welt, ze zemí jako je Kanada. Přistěhovalci, kteří splní kritéria, jsou aktivně povzbuzování k získání státního občanství.
Německo se ovšem stalo přistěhovaleckou zemí v posledních deseti letech. Správní praxe a společenské vědomí zaostávají. Tradičně bylo německé právo státního občanství velmi restriktivní v mezinárodním srovnání. To se sice změnilo, ale staré struktury a vzorce myšlení stále působí.
V průměru trvalo evropským zemím pět až šest let, než většina uprchlíků získala práci. Ovšem podmínkou je rychlá integrace do školského systému. Kvůli stárnutí, uzavírá Die Welt, je Německo postiženo nedostatkem odborných pracovních sil, což nabízí šance pro dobře vzdělané zahraniční pracovní síly. Proto ekonomové požadují inteligentní přistěhovaleckou politiku.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.