Přečetli jsme: Čínská strategie na Blízkém východě stojí na ekonomické politice investic prostřednictvím Nové Hedvábné stezky a také na diplomacii.
Brazilský novinář Pepe Escobar pro noviny Asia Times píše o tom, že Peking se snaží spojit západní Čínu s východním Středomořím.
Čínská strategie „Go West“ byla v centrum pozornosti na fóru v Šanghaji, píše Escobar. Pod názvem Iniciativa pásu a stezky: směrem k větší kooperaci mezi Čínou a Blízkých východem se ukázaly klíčové prvky čínského plánu.
Nová Hedvábná stezka zahrnuje šest klíčových ekonomických koridorů, které spojují Asii, Blízký východ, severní Afriku a Evropu. Jeden se z Blízkého východu rozšiřuje do severní Afriky.
Samozřejmě, že program Pekingu jde daleko za vývoz čínské nadbytečné produkční kapacity. Je součástí plánu, ale spolu se stavbou vybraných průmyslových základen, které budou užívat technickou a výrobní expertízu druhé největší ekonomiky světa.
Spojení západní Číny s východní Středomořím bude znamenat rozvoj koridoru pomocí projektů jako je železnice „Red med“ či rozvoj přístavů například v Ománu a také velké investice v Turecku.
V roce 2010 byl čínsko-arabský obchod 145 mld. dolarů, v roce 2014 už 250 mld. dolarů a stále roste. Země Blízkého východu a severní Afriky jsou důležitými dodavateli ropy do Číny.
S Hedvábnou stezkou jsou spojeny také stanice na LNG, ropovody, elektrárny a také zelené projekty, které se budou stavět podél koridorů.
Podle Asijské rozvojové banky by infrastrukturní projekty na dalších 15 let mohly dosáhnout až 26 bilionů dolarů. Klíčovým faktorem bude internacionalizace yuanu a také role Asijské banky pro investice do infrastruktury.
Samozřejmě tu budou i problémy. Projekty musejí vytvořit místní pracovní místa, a zvládnout komplikace veřejného a soukromého partnerství.
V širším kontextu Blízkého východu bude chtít Peking zkrotit proces tzv. industrializace 2.0 a vydělat na něm. Tedy cílem je pomoci producentům, ropy jako je Saúdská Arábie, diverzifikovat ekonomiku od ropy.
I jinde jsou projekty rekonstrukce, jako je třeba poválečná obnova Sýrie, do nichž bude Čína zapojena.
Peking se nechce starat jen o svou energetickou bezpečnost, ale chce spojit další dlouhodobé strategické investice. Spojit čínské vazby staré stovky let s islámským světem spadá do konceptu Globalizace 2.0, o níž na minulém davoské fóru hovořil čínský prezident Si Ťin-pching.
Peking se chce vyhnout geopolitické kolizi na Blízkém východě – dělejme obchod, ne válku.
USA ve svém dokumentu Národní bezpečností strategie ukázaly, že Čína a Rusko se snaží utvářet v regionu nové geopolitické prostředí, které naráží na zájmy a cíle USA.
Je jasné, že zatímco Rusko se snaží zlepšit svou pozici jako vedoucí politická a vojenská vyjednávací síla, Čína jde kupředu se svou strategií win-win – prostřednictvím svojí ekonomické politiky.
Čína dokonce naznačila, že by byla ochotná být mediátorem mezi věčnými rivaly- Íránem a Saúdskou Arábií. Diplomacie je pro Čínu klíčovou kartu.
Významný čínský filozof Čao Tching-jang se domnívá, že Čína by měla sledovat princip harmonie volně položený na konfuciánské představě „vše pod nebem.“ Konfucius, zakončuje Escobar, by byl iniciativou Jeden pás, jedna stezka, potěšen.
Články zveřejněné v sekci Přečetli jsme nemusejí vyjadřovat názor redakce.