ČSÚ. Česká republika je na čtvrté příčce s nejvyšší mírou zaměstnanosti ve věku 20-64 let, uvádí tisková zpráva Českého statistického úřadu, ze které citujeme.
Podle strategie Evropa 2020 je cílem dosáhnout míry zaměstnanosti 20-64letých v zemích EU28 v průměru 75 %. Ve 3. čtvrtletí 2017 tato míra v zemích EU28 vzrostla a dosahovala v průměru již 72,6 procent. K unijní stanovené hranici se státům daří přibližovat. Dále je pro danou míru zaměstnanosti každé z členských zemí stanoven národní cíl. Definice národních cílů v oblasti zaměstnanosti jsou srovnatelné s celounijní úrovní. Ve 3. čtvrtletí 2017 tuto národní míru zaměstnanosti v zemích EU28 splnilo 11 států. Míra zaměstnanosti žen rostla průměrně za poslední čtvrtletí rychleji než míra zaměstnanosti mužů.
Nezaměstnanost ve věku 15-64 let je stále v naší republice nejnižší.
S vyšší zaměstnaností klesla i míra nezaměstnanosti a to téměř ve všech členských zemích EU.
V České republice byla míra nezaměstnanosti v daném období opět nejnižší, když celková míra nezaměstnanosti za dané období dosahovala 2,8 %, u mužů dokonce 2,2 %. Na druhé místo s úrovní nezaměstnanosti 3,7 % se zařadilo Německo. Německo má stále nejnižší míru nezaměstnanosti žen, ta v tomto období činila 3,4 procent. Již několik období si Maďarsko udržuje nízkou nezaměstnanost, ve 3. čtvrtletí dosahovala celková míra v této zemi 4,1 procent.
V porovnání s ostatními sousedními státy byla míra nezaměstnanosti o 2 a více procentní body vyšší v Polsku (4,8 %) a v Rakousku (5,5 %). Na Slovensku činila sledovaná míra nezaměstnanosti 15‑64letých osob 8,0 procent.
Česká republika se podle výsledků VŠPS za 3. čtvrtletí 2017 řadí s dosaženým podílem 33,9 % vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let mezi země s nižším podílem. Do požadovaného evropského průměru by ČR chybělo 6,1 procentních bodů.
Nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob mají na Kypru (56,9 %), v Litvě (56,6 %) a ve Švédsku (51,3 %). Nejméně vysokoškolsky vzdělaných osob ve věku 30 – 34 let je v Itálii (27,2 %), na Maltě (27,6 %) a v Rumunsku (28,1 %).
Ze sousedních zemí se údaj za ČR významně nelišil od údaje za Slovensko (34,2 %) a za Německo (35,0 %). Vyšších hodnot v podílu vysokoškolsky vzdělaných osob pak dosahuje Rakousko (41,2 %) a zvláště Polsko (45,8 %).
Ve většině zemí se ve 3. čtvrtletí 2017 podíl dlouhodobě nezaměstnaných (tj. nezaměstnaných 1 rok a déle) meziročně snížil. V České republice se podíl nezaměstnaných 1 rok a déle meziročně snížil o 6,4 procentních bodů (na 32,9 %). Největší meziroční pokles zaznamenali v Maďarsku o 8 procent. Výrazný meziroční úbytek celkově dlouhodobě nezaměstnaných měli také v Portugalsku, Belgii a Rumunsku. Naopak největší přírůstek v podílu dlouhodobě nezaměstnaných měli v Estonsku. Dlouhodobá nezaměstnanost je problémem zejména v Řecku (75,6 %), dále pak na Slovensku, v Itálii a v Bulharsku, kde dlouhodobě nepracuje více než polovina z celkového počtu nezaměstnaných. Nejnižší podíl dlouhodobě nezaměstnaných je naopak v severských státech, které se vyznačují podprůměrnou celkovou nezaměstnaností